Článek
„Když si člověk špatně čistí zuby, tak se mohou samozřejmě kazit. Druhá nejhlavnější je tzv. paradentóza, tedy zánět dásní pokračující s úbytkem dásní, úbytkem kosti, vnikem bakterií do těla. A to může potom způsobit další závažné nemoci, jako onemocnění myokardu nebo spontánní potraty,” upozorňuje zubní lékař Roman Kadlec z kliniky Esthesia.
„Diskutuje se o spoustě dalších věcí, co mohou bakterie, které se nachází kolem zubu a dostanou se do krevního oběhu, způsobit,“ dodává Kadlec s tím, že mezi další strašáky ze zubních bakterií patří i zhoršení plicních a revmatických chorob, zhoršení stavu cukrovky nebo zvýšené riziko vzniku rakoviny slinivky břišní.
Záchrana v malém kartáčku
Lidé mívají špatné návyky z dětství. Mnoho z nich bývá absolutně nepolíbeno dentální hygienou. Podle odborníků více než 90 % lidí, které lékař před výkonem pošle nejdřív na zubní hygienu, nepoužívá mezizubní kartáček, což je základní problém, protože samotný kartáček není schopen vyčistit vše.
„Klasický kartáček by měl mít rovně střižená vlákna, hustě osazenou hlavu a tu co nejmenší. Mezizubní kartáček musí být správně vybraný a to nejlépe odborníkem,“ doporučuje dentální hygienistka Marie Knotová a bere do rukou další důležitý nástroj, tzv. solo kartáček. „To je kartáček na dočišťování. Vejde se všude, nemá žádné omezení. Je to jeden z těch důležitějších kartáčků.“
Správné čištění
Člověk by si měl zuby čistit klasicky dvakrát denně. Ale... „Zuby by měly být vyčištěny do hladka. Je důležité vyčistit povlak, který se na zuby nanáší. Čištění by se mělo hlavně zaměřit na krčkovou oblast zubů. Zešikma nasměrovat vlákna do dásně a jemnými krouživými pohyby ten plak odstraňovat. Postupně se přesouvat ze zubu na zub,“ říká Knotová a upozorňuje, aby se nezapomínalo na všechny plochy, tj. přesouvat se z vnější na vnitřní.
Kartáček by se měl měnit podle opotřebení, tj. zhruba po dvou měsících. Nesmí se vynechat práce s mezizubním kartáčkem. „Jak jsem řekla, musí být dokonale vybraný tak, aby nepoškodil zub, ale dokonale vyčistil mezizubní prostor.“
Solo kartáček se také používá na všech zubech. „Čistí hlavně ten prostor pod dásní, kde se tvoří bakterie. Jemným pohybem zavedeme vlákna pod tu dáseň, čímž se zub zbaví bakterií.“ Tahle procedura je dobrá dělat například u televize a nestát u zrcadla, protože nezkušeným „čističům“ může zabrat i čtyřicet minut.
Elektrický kartáček
Mnoho lidí používá elektrický kartáček, ale k nim bývají dentální hygienici skeptičtí. „Vždy záleží na výběru. Kartáček může zuby velmi poškodit a ten elektrický je poškozuje velmi snadno. Parametry na výběr jsou přísné. Pacient by měl výběr vždy zkonzultovat s lékařem,“ říká Knotová.
Pacientku donutil strach
Lucie Petrišková zjistila, že si celý život špatně čistí zuby, v jednadvaceti letech. Ale protože má hrůzu ze zubařů, vrtaček i injekcí, okamžitě se vrhla na správné čištění. „Kvůli svému strachu šlo primárně hlavně o to se vyhnout větším zákrokům. Chodím na zubní hygienu každý půl rok a doma si klasicky čistím zuby dvakrát denně a jednou denně k tomu přidávám mezizubní kartáček. Solo kartáček si beru večer k televizi, protože to trvá i hodinu, než vše důkladně vyčistím,“ svěřila se sedmadvacetiletá Petrišková.