Článek
Konference prezentovala výzkumy zabývající se tematikou aktivního životního stylu, přičemž důraz odborníci kladli na zvýšení úrovně pohybové aktivity, snížení úrovně sedavého chování a propojení výzkumu s praxí.
„Na kongresu jsme přijali takzvanou Bangkokskou deklaraci zdraví a pohybové aktivity. Ta poprvé na celosvětové úrovni přímo řeší dosažení cílů, které byly stanoveny v Globální strategii udržitelného rozvoje OSN,“ uvedl jeden z olomouckých zástupců Zdeněk Hamřík.
Nepreferovat ve městě vlastní auto
Celosvětové výsledky výzkumu potvrdily, že klíčovou roli v oblasti aktivního životního stylu hrají zejména města a jejich řízení. Jde o způsob, jakým řeší dopravu, školství a urbanistické plánování. Klíčovými tématy je upřednostňování pěší, cyklistické a veřejné dopravy před dopravou automobilovou.
Dalšími tématy jsou zavádění aktivních přestávek do škol, zkvalitnění tělesné výchovy, zpřístupnění školních sportovních areálů nebo budování a údržba městských parků, aby podporovaly pohyb a zdravý životní styl.
Fitko sezení v práci nekompenzuje
„Kromě podpory aktivního životního stylu se musíme nově zaměřit na výrazné zkrácení doby strávené sezením. Podle většiny studií je doba strávená sedavě silným nezávislým rizikovým faktorem v životním stylu. Na konferenci jasně zaznělo, že ani 45 minut strávených ve fitness centru nemůže plně kompenzovat zdravotní rizika osmihodinového sezení v práci. Jde o tak závažný problém, že sezení bylo označeno za nové kouření,“ dodal Hamřík.
Hamřík rovněž vede pracovní skupinu odpovídající za Národní strategii podpory pohybové aktivity v ČR. Olomoucká fakulta je také garantem celosvětově uznávané studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC), která se zaměřuje na aktivní životní styl školáků a v současnosti je nejvíce stahovanou studií Světové zdravotnické organizace.