Sandra Bullocková: Jediný „muž“ v mém životě je adoptovaný syn

A ačkoliv po psychologickém thrilleru Předtucha (2007) prohlásila, že bude hrát už jen v komediích, tak náročnou roli, jako je špičková lékařka a inženýrka Ryan Stoneová na své první vesmírné misi, nakonec přeci jen vzala.

„Komediím jsem ale stále věrná, působí na mě blahodárně, ohromně si při nich odpočinu. Taky jsem hned po Gravitaci, které jsem věnovala celý rok a půl, natočila další komedii Drsňačky. Měla jsem pocit, že jinak vyletím zpátky do kosmu,“ směje se při vzpomínce na vesmírnou odyseu.

Gravitace byla pro zkušenou herečku ale nejnáročnější výzva, kterou za svou kariéru přijala. Většina sci-fi thrilleru, kdy během zdánlivě rutinní výpravy ke hvězdám dojde ke katastrofě, byla natáčena uvnitř prostoru velkém necelé tři a půl metru na tři a půl metru. V něm byli herci zavěšeni na speciálním systému kabelů, přičemž spodní polovinu těla měli uvězněnou uvnitř tohoto improvizovaného zařízení a štáb pak proti nim vrhal různé předměty.

„Jistě jsem si považovala, že jsem úplně první žena – herečka, jež do nové technologie, kterou představil mexický režisér Alfonso Cuarón, vstoupila,“ pyšní se. „Pro mě pak režisér vytvořil prostředí úplné izolace. S Georgem Clooneym, který hraje mého kolegu, kosmického veterána, jsme byli jen výjimečně spolu. Když jsem při natáčení alespoň mohla slyšet jeho hlas, bylo mi líp. Byla jsem vděčná za jakýkoli lidský kontakt, byť to byl jen vzdech,“ svěřuje se.

„Když jsem denně osm, devět hodin visela nebo se točila v prostoru, dívala se do temnoty a poslouchala to šílené ticho, stále jsem si v duchu opakovala: Jsem první, kdo to prožívá!“

Natáčení bylo pro ni tedy náročné nejen psychicky, ale i fyzicky. Aby v této roli Sandra obstála, denně hodiny trénovala. „Zaplať pánbůh za léta, která jsem trávila tancem a hudbou. Nedovedu si totiž v této roli dost dobře představit herečku, která by neměla tak výbornou gymnastickou průpravu a fyzičku jako já a stejně vyvinutý hudební sluch a smysl pro rytmus,“ říká sebevědomě vítězka řady náročných soutěží v salse a flamencu.

„Všechno na sebe rytmicky i technicky navazovalo, moje tělo se stalo jakýmsi přirozeným robotem. Byla jsem jako lidská loutka na provaze. Navíc stimulovat pomalý pohyb těla ve vesmíru pro někoho, kdo je rychlý chodec jako já, bylo velice náročné. Naštěstí jsem byla úplně fit. Ostatně, posilovala jsem denně i tím, že jsem s sebou měla svého tříletého syna Luise, který váží už dvacet kilo a chtěl, abych ho pořád nosila,“ vysvětluje.

Přitom, jak devětačtyřicetiletá rodačka z Arlingtonu ve státu Virginie tvrdí, adoptovaný syn je momentálně jediný „muž“ v jejím životě a o žádném jiném právě teď slyšet nechce. Na rozdíl od skvostné kariéry totiž v osobním životě tolik štěstí neměla.

Sandra, která se předtím rozešla s několika slavnými kolegy, jako byli například Tate Donovan, Matthew McConaughey či Ryan Gosling, se vdávala až ve čtyřiceti. Manželství s Jesse Jamesem, majitelem podniků na výrobu motocyklů a průvodcem populární televizní show o motorkách, brala velice vážně.

Ne tak ale dvakrát rozvedený (jednou dokonce s pornohvězdou) Jesse. Skandál s jeho nevěrou propukl zanedlouho potom, co nadmíru šťastná Sandra dostala v únoru 2010 první zlatou sošku za sportovní drama Zrození šampióna a čekala na své adoptivní dítě. Zoufalá Sandra zrušila následnou propagaci filmu, při které měla odcestovat do Evropy, a v dubnu podala žádost o rozvod. Proběhl rychle, už v červnu.

Přitom mužům se Sandra vždy líbila. „Prohlédněte si ji z profilu, je překrásná. Má ve tváři něco přátelského, uklidňujícího a přitom je tak sexy,“ básnil o hnědovlásce s porcelánovou pletí a mandlovýma očima její bývalý přítel Matthew McConaughey, který s ní hrál ve filmu Čas zabíjet.

A líbí se i filmovým tvůrcům. Režisérka komedie Návrh Anne Fletcherová říká: „Sandra je ženský komediální génius. Skutečně neexistuje nikdo, kdo by se jí vyrovnal. Ohromně na mě zapůsobila její profesionalita, její talent, způsob myšlení a neuvěřitelný smysl pro humor. Přitom jí nikdo neupře přirozený půvab, šarm, kouzlo.“

Sandra však o sobě v superlativech nehovoří. „Mám vlasy jako koště, jsem krátkozraká a mé nohy, to je katastrofa. Mám dvaačtyřicítky, taky nos nemám úplně rovný, narazila mi ho při zavírání vrat od garáže sestra Gesine, ještě když jsme byly děti.“ Ale právě pro tuto její otevřenost a umění rozdávat kolem sebe pohodu je Sandra už od chvíle, kdy se poprvé objevila v komediální sci-fi Demolition Man (1993), miláčkem Ameriky.

I když hrála v desítkách žánrově odlišných snímků, svůj meteorický vzestup popularity herečka přičítá akčnímu thrilleru Nebezpečná rychlost (1994). „Nikdy bych si nepomyslela, že mi autobus otevře všechny dveře, do kterých jsem chtěla vstoupit,“ poznamenala s úsměvem po letech.

Na Gravitaci jí zůstanou ještě dlouhou dobu dvě vzpomínky. První je na kanadskou astronautku Robertu Bondarovou, neuroložku a technickou laborantku, se kterou konzultovala svou roli, druhá na George Clooneyho.

„Známe se spolu dlouho, proto jsem si byla jistá, že je na něj absolutní spolehnutí. Je velmi inteligentní, bystrý. Navíc není jen výborný herec, je především špičkový filmový tvůrce, ví o filmu úplně všechno.

Dohodli jsme se spolu na každém detailu, dokonce i na tom, že při natáčení nebude provádět žádné svoje rošťárny. Pak jsem se ale dozvěděla, že si ze mě stejně dělal s režisérem legraci, když jsem tam tak bezmocně visela. Ale musím přiznat, že jsem se jim vůbec nedivila,“ končí s úsměvem pohodová Sandra Bullocková.