Článek
Karolína měla ráda letadla už od dětství. „Když jsme létali s rodiči na dovolenou, tak jsem vždycky měla ráda atmosféru letiště a letadla. Potom jsem začala modelařit a stavět vlastní modely a chodila s nimi na pole,“ vzpomíná nostalgicky mladá pilotka s tím, že měla mezi kamarády piloty malých letadel a větroňů, kteří ji občas svezli.
Na vysoké škole si pak začala přivydělávat jako recepční v hotelu, kde se ubytovávaly i posádky leteckých společností KLM a British Airways. Vždy, když jim vydávala klíče od pokojů, tak si představovala, že je na jejich místě. Jednoho dne se jí naskytla možnost jít na konkurz do výcviku ČSA a uspěla.
„Musela jsem k tomu sama dospět, u mě v rodině nemá s letectvím nikdo nic společného,“ podotýká sympatická mladá žena.
I přes svůj nízký věk ale od svých kolegů žádné úlevy nečeká. „Myslím si, že jsem na tom úplně stejně jako ostatní. Je to moje práce.“
Příprava před letem
Do práce musí přijít více než hodinu před letem. V té době s kapitánem provedou předletový brífink: zjistí, v jakém technickém stavu je letadlo, jestli fungují všechny systémy, jak je naplánovaná trať letu a v jaké výšce, jaká jsou záložní letiště, počasí na trati i na jednotlivých letištích, a přečtou si zprávy Notam, což jsou důležité provozní informace, například o tom, že se na letišti opravuje část vzletové či pojížděcí dráhy, případně jsou někde nějaká provozní omezení apod.
Když vyhodnotí všechny tyto informace, dohodnou se, kolik paliva se na daný let bude plnit, a spolu s celou posádkou se přesunou do letadla.
V kabině mají přesně rozdělené úkoly. „My se dělíme na pilota monitorujícího a pilota letícího. Letící pilot je ten, který bude řídit letadlo. Poté, co pozemní personál pomocí tahače vytlačí letadlo od nástupního mostu, přebírá další řízení pohybu letadla právě pilot letící, který s ním pak pojíždí až na vzletovou dráhu, provádí vzlet a řídí letadlo až do přistání a zaparkování v cílové destinaci.
Pilot monitorující je ten, který pilotu letícímu pomáhá ovládat systémy letadla, například zasouvá a vysouvá podvozek nebo vztlakové klapky, vede radiokomunikaci s řízením letového provozu, provádí kontrolu průběhu letu a zapisuje čas přeletů jednotlivých bodů, kontroluje spotřebu paliva, zjišťuje aktuální informace o počasí apod. Vždy se to střídá. Jeden letí tam a na zpátečním úseku si role vymění,“ říká Karolína.
Žádnou nouzovou krizovou situaci při letu zatím nezažila. Během výcviku na simulátoru a při pravidelných přezkoušeních jich už ale řešila mnoho. Piloti se na ně důkladně připravují celou svoji kariéru.
Mohlo by se zdát, že je ještě brzy ptát se této mladé ženy na budoucnost v horizontu deseti let, a také proto, že je na nynější pracovní pozici spokojená. Ráda by u ní nějakou dobu i zůstala, přesto by se za nějaký čas posunout chtěla. „Možná bych se za několik let ráda stala kapitánkou,“ dodává pilotka na závěr.