Když pohyb nebývá snadný, často bolí

„Skutečně, klouby občas bolí každého,“ říká ortoped docent Martin Krbec. Lékaři rozlišují několik hlavních kloubních onemocnění. Dvě z nich ale suverénně vedou. Jsou to artróza a revmatoidní artritida.

Artróza je nezánětlivé onemocnění, při kterém dochází k postupnému odbourávání kloubní chrupavky. Ta tvoří styčné plochy mezi kostmi kloubu. Příčina vzniku je ve většině případů nejasná.

„Velký vliv na její rozvoj má ale jednostranné přetěžování kloubů,“ soudí docent Krbec.

Méně často se rozvíjí vinou jiného kloubního onemocnění, vrozené vady nebo následkem úrazu. Značný význam mají i genetické dispozice. Nepříznivou roli při rozvoji onemocnění rovněž sehrává nadváha nebo dokonce obezita.

Úbytek kloubní chrupavky je pak spjat s nárůstem obtíží ve smyslu bolesti a postupného omezení hybnosti. V pokročilejších stádiích dochází k deformitám a osovým změnám končetin.

Podle kvalifikovaných odhadů má v současné době v České republice artrózu zhruba 12 procent populace a frekvence výskytu se zvyšuje s věkem. Ve skupině lidí nad 65 let trpí artrózou v různém stupni stádia více než polovina populace. A podle docenta Krbce se tak bez nadsázky dá hovořit o novodobé civilizační epidemii.

Obecně platí, v čím dřívějším stádiu se artróza podchytí, tím lepší mohou být výsledky léčby. Pacient totiž toto onemocnění může mít už po 20. roce věku, ale nepřikládá občasným bolestem kloubů velký význam. A tak se k lékaři dostane třeba až o dvacet let později, a to už bývá na účinnou léčbu pozdě.

Většinou už trpí značnými bolestmi, které nemocného nejdříve trápí při chůzi, potom při začátku pohybu, následně se objevují i v klidu, zvláště v noci, kdy jej budí ze spánku. Postižené klouby jsou hůře pohyblivé, což nemocnému ztěžuje chůzi, často musí používat jednu nebo dvě hole, nezřídka i berle.

Léčba je dnes už poměrně rozšířená, ale neznamená, že degenerativní kloub vyléčí zcela. V lékárně také dostaneme spoustu přípravků, které vyživují kloubní chrupavku a tak artrotický proces zpomalují. Nevyléčí ho však. Používají se i nesteroidní antirevmatika a analgetika, která tlumí bolest a sekundární zánět. Nástup účinku je poměrně rychlý.

Možné jsou i injekční aplikace kortikoidů přímo do kloubů, ale i zde je účinek jen dočasný.

Konečným řešením u zcela poškozených kloubů je chirurgická léčba, buď při zachování kloubních povrchů, nebo totální náhradou části či celého kloubu.

Druhým nejčastějším onemocněním kloubů je revmatoidní artritida. Je to zánět kloubů. Člověk se tohoto onemocnění zpravidla nezbaví do konce svého života, a co je horší - nemoc může zkrátit život až o devět let.

V Česku tímto onemocněním trpí přibližně 100 tisíc lidí. Zpočátku se nemoc projevuje na malých kloubech, později ale může zasahovat i ty velké.

„Pacienti si stěžují, že nejsou schopni například otevřít láhev nebo si odemknout, pokud jsou zasaženy klouby rukou,“ říká profesor Ladislav Šenolt z pražského revmatologického ústavu.

Ředitel ústavu profesor Karel Pavelka pak dodává, že menší potíže jsou znatelné zhruba během dvou let od stanovení diagnózy. V průběhu dalších roků se ale zhoršují.

V České republice dosáhnou na nejúčinnější tzv. biologickou léčbu jen asi necelá 2 procenta pacientů s tímto onemocněním. Hlavním argumentem proti širšímu použití biologické léčby je údajně její finanční náročnost, která je asi 300 tisíc korun za rok.

Revmatologická společnost se ale snaží, aby léčbu dostávali všichni, kdo ji potřebují, a zdá se, že už i zdravotní pojišťovny na tento hlas slyší. Vždyť pokud jsou lidé trpící touto chorobou léčeni včas biologickou léčbou, během jednoho roku se u více než poloviny z nich vývoj nemoci zastaví.

Odborník na farmakoekonomii Tomáš Doležal ve včasném nasazení vidí pozitivní ekonomické důsledky. „Systém sice vydá více na lécích, ale ušetří na přímých i nepřímých výdajích.“

V přímých výdajích se uspoří za operace pacientů, hospitalizace či lázně, v nepřímých pak mimo jiné za nemocenské a sociální dávky. Vždyť hodně lidí s revmatoidní artritidou je invalidních.

Na nemoci kloubů dostaneme v lékárnách řadu přípravků. Je dobré se ale poradit s ošetřujícím lékařem, který použít, a to i vzhledem k dalším nemocem, které máme.

Nová kampaň neziskových organizací Revma Liga a Ústavu lékového průvodce  upozorňuje, s čím vším denně svádí bolestivý boj pacienti s revmatoidní artritidou.

Problémem už pro ně může být vzít lžičku do ruky, otevřít zašroubovanou lahev, nastoupit do tramvaje či se nalíčit. Což ukazuje i přiložené video. Více informací na www.revmavyzva.cz.