Článek
„Vánoce měly vždy pravidelný režim. Bylo přesně dané, do které se místnosti smí, kde se jí, kam se nesmí,“ popsala kastelánka Zuzana Míková s tím, že pro děti vždy zůstávalo až do štědrovečerní večeře překvapením to, jak vypadá vánoční stromeček. A dětí na hradě žilo hodně.
Současný majitel hradu Zdeněk Sternberg, celým šlechtickým jménem Zdeněk Filip Maria Emanuel Jiří Ignatius Sternberg, totiž pocházel z devíti dětí.
Zdeněk Sternberg na hradě žije se svou manželkou.
Nazdobení stromečku tak měli na starost dospělí. „Dospělí nazdobili velikánskou jedli, protože na hradě pravidelně byla vždy jedle,“ dodala. Jedle, která bývala umístěna v jídelně, se přitom vždy tyčila až k vysokému hradnímu stropu. Nazdobení stromečku připomínalo to současné.
„Ozdoby mají svoji tradici u nás velmi velkou a nemění se to, takže jenom provedení bylo starší,“ vysvětlila kastelánka s tím, že se na stromeček věšely různé kouličky, slaměné ozdoby a perníčky.
Dárky dětem ze vsi
Ještě předtím, než šlechtická rodina usedla k večeři, obdarovala děti z okolí hradu. „Odpoledne nebo k večeru na Štědrý den přicházely děti z Českého Šternberka a přišly popřát rodině Šternberkových. Zpívaly koledy a byly obdarovány dárky,“ uvedla.
Ty pro ně vyráběla maminka Zdeňka Sternberga, paní Kunhuta Sternbergová. „Byla velmi šikovná a celý rok pletla. Pletla čepice, šály, rukavice a potom obdarovala právě děti, které přišly popřát k Vánocům,“ zmínila Míková. Po nich přišli na řadu zaměstnanci, kteří tehdy na hradě se šlechtickou rodinou žili. Až po nich do jídelny ke stromečku mohly přijít i děti Sternbergů.
Zdeněk Sternberg (druhý zprava) na Vánoce na hradě vzpomíná prý moc rád.
Nejprve však celá rodina usedla k jídelním stolu a před slavnostní večeří nejen odříkala modlitbu, ale i zpívala vánoční koledy. Teprve poté se podle kastelánky večeřelo.
Štědrovečerní večeře
Tradičním pokrmem na Štědrý den už tehdy bývala v mnoha rodinách ryba a Sternbergové nebyli výjimkou. Místo kapra zde však večeřeli candáta či štiku.
„Ryba se neupravovala smažením, byla pečená a podávala se na zelenině a s bramborami,“ upřesnila. Jako dnes, ani tehdy však o Vánocích nechybělo cukroví či vánočka. V tomto se šlechta podle kastelánky neodlišovala od ostatních rodin.
Jako královská rodina. Majestátní anglický hrad láká na přespání
Nakonec nastala pro hradní děti toužebná chvíle a mohly si rozbalit dárky. Místo hraček však děti dostávaly spíše praktičtější dárky, dívky například pomůcky na ruční práce a chlapci zase nástroje ke sportování.
„Pan Zdeněk Sternberg často vzpomíná na svoji babičku, Karolínu ze Šternberga, která byla maminkou jeho otce, a ta dávala dětem nejhezčí dárky. Mezi ně patřila například tenisová raketa, brusle nebo puška flobertka, kterou asi považuje pan Sternberg za nejlepší dárek z dětství,“ přiblížila Míková.
Majestátní hrad Český Šternberk pochází ze 13. století.
Štědrý večer pak na hradě završila tradičně půlnoční mše svatá, které se účastnili všichni, kdo na hradě žili, tedy včetně zaměstnanců.
„Mezi další zvyky určitě patří jesličky a stavění betlému pod stromečkem, ale o jiných zvycích, které dodržovali, nevíme,“ zakončila výklad kastelánka.
Historie
Historie hradu Český Šternberk sahá do 13. století, kdy původně gotický hrad založil Zdeslav z Divišova, který hradu podle tehdejší módy dal německé jméno Sternberg. Postupně však došlo k počeštění názvu na Šternberk, avšak jméno rodu nadále zůstalo německé.
Současný rod Sternbergů koupil hrad v roce 1841 a žil zde až do roku 1949, kdy byl vyvlastněn. Komunisté jej tehdy sebrali otci Zdeňka Sternberga, Jiřímu, avšak dovolili mu na hradě působit jako kastelán. Po revoluci byl hrad vrácen rodině Sternbergů v restituci. Na hradě stále žije Zdeněk Sternberg s manželkou.