Diamanty jsou věčné, ale jejich zdroje vyčerpatelné. Barevných kamenů je velmi málo

Diamant je jeden z nejtvrdších přírodních minerálů, je to vlastně krystalická forma uhlíku, podle různých teorií vzniká ve svrchním zemském plášti za velmi vysokých teplot. Vzniká v hloubce až dvou set kilometrů, našly se ale i diamanty v hloubce 700 km.

„Co se týká geneze diamantů, tak dodnes není zcela ověřená. Diamanty se takto vytvořily před miliony lety, vědci nejsou schopni toto detekovat, protože se to od té doby neopakovalo, proto se vychází z teorie,“ řekl Novinkám klenotník Alojz Ryšavý.

Největší dnešní naleziště diamantů jsou v Kanadě, Rusku, Austrálii, Botswaně a Jihoafrické republice.

„Diamanty se nacházejí v neprůhledném, šedém nebo průzračném stavu. Čím je diamant bělejší, tím je vzácnější,“ tvrdí Ryšavý.

Na trhu jsou ovšem velmi ceněné barevné diamanty, kterých je ale velmi málo. Barva se hodnotí dle své výraznosti. Za odstíny stojí příměsi, jako je bor nebo dusík, případně přírodní vlivy typu radiace.

„Barevných diamantů je méně než takzvaně bílých. Jako bílé označujeme zpravidla diamanty, které jsou zařazeny do škály D-Z, kdy D znamená výjimečně bílý, je tedy na vrcholu stupnice, a naopak Z jako zbarvený, tedy nažloutlý, nahnědlý nebo našedlý,“ vysvětlil Novinkám graduovaný gemolog, soudní znalec v oboru drahé kovy a kameny Jaroslav Jiránek z České gemologické laboratoře.

Ten také tvrdí, že patrně nejvzácnější jsou červené diamanty.

„Za celou historii je doloženo pouze několik kusů skutečně červených diamantů. Nálezy dalších nejsou příliš pravděpodobné,“ říká.

Růžový diamant – je velice módní, především od chvíle, kdy prsten s růžovým kamenem začala nosit zpěvačka a herečka Jennifer Lopezová. Patří k nejvzácnějším a nejcennějším.

Zelený diamant – zářivě krásné nerosty, jejichž hloubka odstínu závisí na intenzitě a množství radiace, jež je zasáhla. Není se však třeba obávat ozáření. Než se stihly dostat dostatečně blízko k zemskému povrchu, aby mohly být vytěženy, všeho nebezpečí se zbavily.

Červený diamant – jde o extrémně vzácné a unikátní kameny. Těží se v Brazílii, Austrálii a Jižní Africe.

Žlutý diamant – barva slunce je zapříčiněna přítomností dusíku. Tvrdí se, že podporují kreativitu a intuici.

Modrý diamant – rovněž velmi vzácné zbarvení, které symbolizuje čistotu a vnáší harmonii do vztahů. Těží se především v Jižní Africe.

Objevíte však i zajímavé kameny v šampaň, koňakové nebo čokoládové barvě, případně bílé či šedé.

Oč se jedná? I kameny v černé barvě jsou pravými diamanty. Některé výzkumy jim přisuzují mimozemský původ. Na světových nalezištích těchto vzácných nerostů totiž černé kameny dosud nebyly objeveny.

Zjistilo se, že obsahují stopy dusíku a vodíku, které vědce vedou k domněnce, že vznikly při explozích hvězdných supernov.

Do šperkařství míří z vytěženého množství pouze 30 procent diamantů. Zbytek jde do technologií.

„Z oněch 30 procent je pouze 1 procento těch barevných, je to opravdu minimální množství. Po vytěžení kamene se vyhledává co nejoptimálnější tvar, aby se vytěžila co největší část, proto mají diamanty různé tvary,“ vysvětluje Ryšavý a dodává, že šperky z diamantů se brousí vždy ručně.

Alojz Ryšavý se momentálně ve svém klenotnictví ALO Diamonds pyšní růžovým diamantem.

„Osadili jsme ho do šperku, který jsme si sami navrhli – 1ct růžový diamant je osázený 12 růžovými brilianty a dvěma bílými diamanty ve tvaru kapky. Prsten stojí kolem patnácti milionů korun,“ říká klenotník.