Článek
Rodičovství by mělo být založeno na lásce a vytváření bezpečného prostředí, které umožní dítěti vyrůst v nezávislého, šťastného a zralého dospělého jedince. Nátlak a represe, jež ve velkém používají manipulativní rodiče, k tomu ale nevedou.
Mezi manipulativní rodiče přitom patří tzv. helikoptéroví rodiče, kteří jsou přespříliš ochranitelští a kteří mají potřebu mít život svých dětí pod absolutní kontrolou. Nejenže tak neustále kontrolují, co jejich děti dělají, ale i za ně žehlí všechny jejich problémy, vyřizují za ně všechny důležité i nedůležité věci, včetně úkolů či projektů do školy. Snaží se jim jednoduše vytvořit bezstarostný život. Bohužel přes své dobré úmysly dětem velmi ubližují.
Další skupinu pak tvoří narcističtí rodiče, kteří strhávají veškerou pozornost na sebe. Když někdo zpochybní jejich pocit nadřazenosti, reagují agresí. Druhé ponižují, aby sami vynikli. Tito lidé často navenek působí jako příkladní, svědomití, pečující rodiče, a jen málokdo tak dokáže odhalit, co jejich děti skutečně prožívají.
Přehnaně ochranitelské rodičovství a jeho vliv na zdraví dětí
Narcističtí rodiče jsou sice schopni srdečných chvil se svými dětmi, nechovají k nim však skutečnou, bezpodmínečnou lásku. Často na své děti žárlí a závidím jim a často i tak, že jim pak sami házejí klacky pod nohy.
Jaké dopady má na děti výchova manipulativních rodičů? Jaké jsou jejich charakteristické znaky?
- Potíže s rozhodováním
Pokud vyrůstáte v rodinném prostředí, kde za vás rozhodují ostatní, bude pro vás těžké nalézt svou vlastní autonomii. Místo toho, abyste tak v dospělosti byli schopni dělat vlastní rozhodnutí, převáží u vás nejistota.
Velmi těžké pro vás bude převzít otěže nad svým životem a každá změna se promění ve velmi náročnou překážku. Při každém prvním kroku vás bude provázet obrovský strach, někdy jej možná ani nedokážete překonat.
- Srovnávání se s ostatními
Dysfunkční rodiče často používají srovnávací techniky. Pokud vás rodiče srovnávali s ostatními dětmi a neustále vám říkali, že nejste tak chytří, šikovní a skvělí jako jiní, pak to obvykle ovlivní i váš život v dospělosti. Budete se totiž i nadále automaticky srovnávat s ostatními a opakovat dynamiku své rodiny, což velmi významně negativně ovlivní vaše sebevědomí.
- Cítí se nemilovaní
Lidé, které vychovávají zejména narcističtí rodiče, mají pak sami problém navazovat trvalé a šťastné vztahy. Láska tak pro ně může být někdy až mučivá a bolestivá.
- Potřebují potvrzení od druhých
I v dospělosti vyžadují potvrzení od ostatních, že dělají správné věci a jsou dobří. Je to pro ně palivo, které potřebují k posílení své sebeúcty a sebepojetí. Pro druhé to může být ale velmi vyčerpávající.
- Ovládají ostatní
Často nevědomě přebírají vzorce chování svých manipulativních rodičů. Podle článku zveřejněném v časopise PLos One se tyto psychologické stavy mohou i dědit.
Klíčové je, zda si jedinec uvědomuje, že opakuje stejnou dynamiku, jakou na něj aplikovali jeho rodiče.
- Neumí vyjádřit, co cítí
Děti, které jsou vychovávané v přesvědčení, že jejich potřeby a pocity nejsou důležité, mají pak v dospělosti problém s vyjádřením emocí a často se i musí vypořádat s velkým vnitřním trápením.
- Emoční vzestupy a pády
Mnozí z těch, kteří vyrostli v takových rodinách, si do dospělosti v sobě nesou psychické trauma, které může vést k vážným problémům s regulací emocí. Dotyční se tak snadno ocitají v pasti stresu a úzkosti.
Pro dítě jednoduše není nic škodlivější, než že vyrůstá v prostředí, kde je láska podmíněna a kde jsou porušovány potřeby a příležitosti k rozvoji autonomie a zdravé identity.
Jak se vypořádat s toxickou rodinou
Lze vyléčit tyto rány?
Ano, ale je to vždy dlouhodobý proces. Člověk se nejprve musí rozhodnout, jaké pouto si chce i v dospělosti udržet se svými rodiči. Někdy sám vnímá jako to nejlepší, co pro sebe může udělat, distancovat se od nich.
Pokud chcete především pracovat na své vlastní pohodě a naplnění, je dobré se držet následujících kroků:
- Zapracujte na asertivitě.
- Pracujte na svém sebevědomí.
- Trénujte emoční inteligenci.
- Pečujte o sebe.
- Nebojte se spolehnout se na svůj vlastní sociální kruh, a tedy přátele, partnera apod.
- Vypracujte si strategii na zlepšení sebevědomí.
- Naučte se techniky, které vám pomohou řešit problémy a rozhodovat se.
- Stanovte si s rodiči zdravé hranice. Rozhodněte se, zda je chcete nadále vídat a za jakých okolností.
- Zkuste pod dohledem odborníka terapii akceptace a závazku nebo vyzkoušejte i jiné terapie, které vám pomohou řešit vaše trauma.
- Dejte prostor všem svým emocím, které kvůli svému traumatu zažíváte.
- Nebojte se požádat o odbornou pomoc, a to zejména v okamžiku, kdy si sami budete vědomi, že se trauma nehojí.