Článek
Tým vědců z Yale University sledoval skupinku batolat při překonávání překážek. Na jejich cestě místností jim jedna dřevěná hračka s lidskou tváří a velkýma očima pomohla přelézt, jiná jim naopak putování znesnadnila. Na závěr pokusu byly dětem předloženy obě hračky a úplně všechna batolata si vybrala vždy tu, která jim předtím pomohla. Když jim pak psychologové ukázali negativní hračku a k ní přidali neutrální, tedy takovou, která nepomáhala ale ani cestu neznesnadňovala, dali kojenci opět přednost neutrální před negativní.
"Je to neskutečně zajímavé, že to dokáží již mimina. Dokazuje to, že se tyto zásadní sociální schopnosti objeví bez nějakého jednoznačného učení," tvrdí hlavní autor studie Kiley Hamlin z Yale University.
Mezi pohlavími v reakcích nebyl žádný rozdíl. Hračky však měly velké oči, aby připomínaly obličej člověka. Když je odborníci nahradili hračkami s nepříliš patrným výrazem ve tváři a malýma očima, děti svoji sociální schopnost rozlišovat mezi dobrým a špatným jedincem ztratily.