Článek
Kůže slouží jako bariéra, která chrání tělo před fyzickými, chemickými i bakteriálními útoky zvenčí. A proto je tak důležité o dětskou pokožku maximálně pečovat, aby byla nejen krásná, ale především zdravá. Jenže pro ekzematiky něco takového není vůbec snadné.
„To, zda se atopický ekzém projeví nebo se jeho projevy zhorší, závisí na souhře zevních a vnitřních vlivů, které obecně nazýváme provokačními faktory. Jedním z nich je klima, tedy i mlha, chlad a smog na podzim a v zimě,“ vysvětluje MUDr. Milena Dědičová, lékařka Termálních lázní Velké Losiny.
Snížená a již tak nedobrá regulační schopnost imunitního systému se však neprojevuje jen zhoršením problémů pokožky, děti s atopickým ekzémem a dalšími alergiemi trpí v chladnější části roku i častějšími onemocněními dýchacích cest. V čem vězí zdánlivě nepochopitelná spojitost mezi pokožkou a infekcemi dýchacích cest?
Začarovaný kruh narušené imunity
Atopický ekzém se netýká jen kůže. Většinou jde ruku v ruce i s dalším atopickým onemocněním a tedy i alergiemi, jako je senná rýma, astma bronchiále, alergické záněty spojivek apod. Jde o porušenou regulaci imunitního sytému jako celku, a proto zhoršené projevy atopického ekzému mohou provázet i onemocnění dýchacích cest s delším a horším průběhem.
Funguje to samozřejmě i naopak. Kůže atopika je suchá a svědí, proto provokuje děti ke škrábání. Volná nervová zakončení jsou podrážděná a přes rozškrábanou pokožku mohou pronikat další škodliviny a kožní bariéra je tak dále oslabována.
„Je to celé jako začarovaný kruh. Nevyspalé unavené dítě má sníženou imunitu a virová infekce má k oslabenému organismu snadnější přístup,“ konstatuje lékařka.
Proto je tak důležitá komplexní péče o atopika. Lokální přípravky proti projevům sice pomáhají, ale vždy jen částečně. Viníky zhoršení jeho zdraví jsou jemný prach, oxidy dusíku, oxidy síry či další znečišťující látky v ovzduší, které dýchací cesty zatěžují a dráždí, a také suchý vzduch.
Vlhkost v uzavřených prostorách, kde se topí (doma, ve škole) totiž rapidně klesá. V mrazivých zimních dnech často dokonce i na dvacet procent relativní vlhkosti namísto ideálních čtyřiceti až šedesáti procent. Suchá sliznice pak ztrácí svou ochrannou funkci.
Prach, alergeny a choroboplodné zárodky, které by se za normálních okolností zachytily na vlhkých stěnách sliznice někde uvnitř nosu, mohou procházet až do krku či dokonce do průdušek. Viry tak mají velmi dobrou šanci dále ji poškodit a oslabit její samočisticí schopnost.
Dýchací cesty se pak hůře zbavují jak vdechnutých alergenů, tak i prachu či hlenu. Navíc se na sliznici mohou uchytit další druhy virů a bakterií, které stav ještě více zkomplikují.
Právě proto může léčba obyčejného nachlazení u alergika či astmatika trvat mnohem déle než u jiného člověka. I po několika týdnech od nákazy mohou být průdušky citlivější na podráždění. Výsledkem je dlouhodobé pokašlávání.
Jak problémům předcházet |
---|
V místnostech je nejlepší udržovat teplotu kolem dvaceti stupňů Celsia. |
Správné oblékání. To by mělo být podle lázeňské lékařky pohodlné, vzdušné, z hladkých tkanin odvádějících pot. Nejsou dobré hrubé švy, je třeba odstraňovat vnitřní nášivky i cedulky. Děti s kožními alergiemi by neměly nosit oblečení z vlny a dalších materiálů, které jsou hrubé a mají vlas. |
Odstranění lapačů prachu, jako jsou koberce, čalouněný nábytek a závěsy. |
Prach je třeba utírat na vlhko. |
Matrace by měly být molitanové, přikrývky i polštáře by měly být z dutého vlákna a prostěradla často měněná. |
Koupelny a kuchyně je dobré často větrat a mokré prádlo nesušit v bytě. |
Dobré je se vzdát domácích zvířat, což je pro většinu rodin úplně to nejtěžší. |
Ozdravné pobyty
Dříve byly u takto nemocných dětí pravidlem preventivní ozdravné pobyty. „Mělo to svůj smysl. Podhorské mírně dráždivé klima s nadmořskou výškou 400 - 8000 metrů s teplotami nepřesahujícími v létě většinou 17 až 18 stupňů Celsia, vyšším obsahem negativně nabitých částic v ovzduší a vyšší čistotou vzduchu bez prašných částic a alergenů, působí na dermorespirační nemoci skutečně příznivě,“ potvrzuje MUDr. Milena Dědičová a dodává:
„Mezi taková místa patří Janské Lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Lázně Kynžvart, Mariánské Lázně a Termální lázně Velké Losiny. Pobyt v lázních umožňuje přetnout začarovaný kruh, ve kterém žije ekzematik, přeladit organismus, zapojit jeho regulační mechanismy a naladit sebeúzdravné procesy i po psychické stránce.“
Při léčbě ekzémů se osvědčily i obklady a koupele v sirné minerální vodě. „Síra ovlivňuje funkci kůže, podkoží a sliznice respiračního traktu. Jednou ze základních balneologických procedur je proto pravidelný pohyb formou plavání s využitím účinku sirné vody na kůži a dýchací cesty.”
Dále pomáhají koupele škrobové, s přísadou ovesných vloček nebo s příměsí konopného oleje či soli a bylin.
„V některých případech pomáhají i již dávno používané koupele v dubové kůře a při aktivaci ekzému i ichtyolové. V případě malého atopika s častými infekty dýchacích cest je dobré procedury kombinovat i s pravidelnou inhalací Vincentky, výplachu nosu a dechovým cvičením.
Pohyb na čistém vzduchu pak svědčí úplně každému dítěti.
Atopický ekzém
Je nejběžnější chronické kožní onemocnění. V České republice jím trpí přibližně dvacet procent dětí. Rozhodující roli pro jeho vznik pak hraje kombinace genetiky a vlivů prostředí.
Typickými projevy jsou suchá kůže, svědění (hlavně v noci) a kožní zánět. To vše je důsledek špatné funkce kožní bariéry.
Kožní film, kterým je pokryta kůže zdravého člověka, je u atopika nedostatečný - změněno je složení kožních tuků. Kožní buňky mají špatnou soudržnost a odumírají rychleji než u zdravého člověka.
Zánět se projeví zčervenáním kůže, praskáním, odlupováním, tvorbou puchýřků a pupínků.