Článek
„Víme, že výživa matky, její hormonální a psychický stav mění strukturu orgánů, reakce buněk a genovou expresi," uvádí jedna z autorek výzkumu Joanna Kitlinská.
„Náš výzkum však naznačuje, že totéž platí i pro otce. Jejich životní styl a věk se odrážejí na molekulách, které kontrolují funkci genů. Tímto způsobem může otec ovlivňovat potomstvo nejen bezprostředně po narození, ale i pokud jde o budoucí generace," dodává.
Vliv má také věk otce. Nejde jen o to, že se stále častěji stávají matkami ženy ve věku babiček. Četné výzkumy z posledních let spojují i vyšší věk otců s větším počtem případů schizofrenie a autismu u dětí.
Vědci zdůrazňují, že od pětadvaceti let věku budoucího otce roste riziko onemocnění dětí schizofrenií výrazným způsobem každých pět let a nejvyšší je po pětačtyřicátém roce. Po čtyřicítce je riziko autismu u dětí vyšší 5,7krát než u dětí otců ve věku do třiceti let. Vyšší věk otce je rovněž spojován s větším sklonem jejich potomků k srdečním anomáliím, poškození svalstva a páteře, rovněž se záněty průdušnice a hltanu.
Souvislost mezi věkem otce a zdravím dětí se týká všech. V Evropě jsme v tomto směru na špici: 30 procent otců přivádí potomka na svět po třicítce, ba až po čtyřicátém či pětačtyřicátém roce. Od 80. let minulého století se například v Itálii průměrný věk otců zvýšil z pětadvaceti na pětatřicet let.
Nejde jen o fyzické zdraví
Věk otce ovlivňuje i psychický vývoj dítěte. „Věk rodičů, v tomto případě otce, je zásadní v procesu psychického vývoje dětí," uvádí psychoterapeutka Simonetta Gentileová z kliniky Bambino Gesú v Římě.
„Otec vyššího věku je uvědomělejší a přikládá větší význam předávání hodnot a znalostí. Na druhé straně však může mít tendenci k tomu, že dítěti věnuje přehnanou péči, a to jej činí zranitelnějším, méně schopným snášet frustraci a psychické strádání dětí a dospívajících, což má svůj význam v procesu zrání dítěte. Zkrátka otec, který ztělesňuje pravidla, nakonec není schopen je aplikovat," říká.
Vědci se rovněž zabývali vlivem toxických látek. Konzumace alkoholu u otců před početím může negativně ovlivnit potomky. Pozorován byl rovněž vztah mezi výživou a obezitou otců a zdravím dětí. Děti a vnuci mužů, kteří se v mládí zdravě stravovali, mají menší riziko kardiovaskulárních chorob. S obezitou otců jsou spojovány metabolické poruchy, cukrovka a obezita u dětí a také vyšší riziko onemocnění nádory mozku.