Článek
Nejohroženější skupinou jsou děti mezi šestým měsícem až šestým rokem věku. Přičemž děti, které poprvé onemocní akutním zánětem středouší před dvanáctým měsícem věku, často trpí tímto onemocněním opakovaně.
Samotnému zánětu středouší pak velmi často předchází rýma a zánět nosohltanu. S odstupem tří až sedmi dnů od počátku akutního virového zánětu horních cest dýchacích se objevují rychle nastupující potíže v oblasti ucha. Děti mají nespecifické příznaky, mezi které patří teplota, neklid, bolesti ucha a hlavy, kašel, rýma, apatie, nechutenství, zvracení a průjem. Teplota se však vyskytuje pouze u jedné až dvou třetin případů.
„Většinou to probíhá tak, že se Eustachovou trubicí z nosohltanu do středního ucha dostanou viry, a jakmile oslabí sliznici středouší, dojde ve druhé fázi k zánětu způsobenému bakteriemi. Eustachova trubice opuchne a uzavře se, zánětlivá tekutina se proto ve středním uchu hromadí a tlačí na bubínek,“ vysvětluje předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP MUDr. Alena Šebková.
Tlak na bubínek způsobuje značné bolesti a v krajním případě může vést až k protržení bubínku, což může být z pohledu lékařů nebezpečné. A to zejména z toho důvodu, že při samovolném prasknutí nemusí již dojít k dokonalému srůstu bubínku.
„Se zánětem středního ucha je rozhodně potřeba zamířit k lékaři. Mohou hrozit nepříjemné až velmi nebezpečné komplikace, včetně zápalu mozkových blan čili meningitidy,“ zdůraznila MUDr. Šebková. Nezanedbatelné je i riziko zhoršení sluchu nebo dokonce nedoslýchavosti. „Musíme myslet i na to, že kvůli poškození sluchu dítěte se může zpomalit vývoj jeho řečových schopností,“ dodává lékařka.
Jak probíhá léčba
„Léčba akutního zánětu středouší spočívá v podávání ušních a nosních kapek působících proti zánětu, případně léků proti bolesti a teplotě, pokud se jedná o hnisavý zánět, pak také často antibiotik. Nezřídka je nutná takzvaná paracentéza, kdy je lékařem provedeno proříznutí bubínku,” vysvětluje MUDr. Veronika Richterová pro server Ulékaře.
U opakovaných zánětů středouší pak lékaři musí někdy zvážit chirurgické proříznutí bubínku se zavedením gromety (ventilační trubičky), která zajišťuje přísun vzduchu a umožňuje ventilaci středoušní dutiny, dále pak odstranění nosní mandle nebo operaci spánkové kosti.
Důležitá prevence
Prevence zánětů středního ucha je založena na zásadách správné životosprávy s dostatkem vitaminů podporujících obranyschopnost a předcházení zánětům horních cest dýchacích. U miminek je to kojení alespoň do šestého měsíce věku.
U dětí je dobré dbát na to, aby nosily v chladném období čepici a šálu a aby nepobývaly v přetopených místnostech. Naopak je dobré v období topné sezóny v pokoji zvlhčovat vzduch. Důležité je také vyhýbání se pobytu v zakouřeném prostředí, jelikož pasivní kouření u dětí prokazatelně zvyšuje riziko vzniku zánětu středního ucha.
Když už se u dítěte dostaví rýma, nechte je často smrkat, kojencům výtok z nosu odsávejte. Pomoci může nahřívání nad horkou vodou se solí nebo vyplachování nosu, ideálně pomocí sprejů na přírodní bázi. A také uložení nemocného dítěte v poloze s přizvednutou hlavou, aby výtok co nejlépe odcházel. I těmito způsoby snížíte riziko, že se zánět středního ucha rozvine.
Proti nejčastějšímu bakteriálnímu původci zánětu středního ucha – pneumokoku – existuje očkování. Stačí se na něj zeptat u praktického dětského lékaře. Lékaři jej doporučují zejména proto, že vakcína funguje proti nejčastějším ‚nebezpečným‘ typům pneumokoka a děti chrání i před dalšími závažnými chorobami – zápalem plic, meningitidou nebo pneumokokovou sepsí.
Lékaři však upozorňují, že ani očkování neznamená stoprocentní ochranu před zánětem středního ucha. „Někdy jsou záněty středouší virové, bakteriálních původců je také více, ačkoli pneumokok patří mezi nejvýznamnější,“ dodává MUDr. Šebková.