Článek
Jak vyřešit model rodiny, kde je jedno dítě třeba ve školce, druhé na prvním stupni základní školy, v odpoledních hodinách mají kroužky, které se neodehrávají ve školních zařízeních a rodiče jsou v práci? Je to složitá situace.
Nabízí se několik řešení. Buď má rodina štěstí a má fungující babičku, nebo jeden z rodičů (většinou matka) pracuje na poloviční úvazek, nebo je maminka v domácnosti (např. na mateřské dovolené s menším sourozencem) a nebo (pokud je rodina dobře finančně zajištěná) má rodina chůvu, či pomocnici.
Ne vždy se však některá z těchto možností naskytne. Např. ne každý si z finančního hlediska může dovolit zkrácený úvazek. Ne každému ho také jeho zaměstnavatel umožní. Začíná také fungovat solidarita mezi matkami. Ty, jejichž děti navštěvují stejné kroužky, si s diářem v ruce dohodnou služby, kdy která může děti vyzvednout, dovézt, odvézt, či pohlídat.
Doba klade čím dále větší nároky na náš čas
„Tato doba prožívá řadu paradoxů a jeden z nich je ten, že se kladou čím dál větší nároky na pracovní nasazení a začíná být normální, že lidé jdou do práce ráno a z práce večer,“ říká psycholožka Alice Vondrová. Dodává, že na druhou stranu společnost požaduje, aby děti byly co nejvíce vzdělávány a to i mimoškolně. A zde už dochází k problému, neboť den má jen 24 hodin.
Takže pokud rodiče přicházejí ze zaměstnání domů např. v šest hodin večer a mají malé dítě, kterému škola končí po poledni, řeší pak problém, co s téměř celým půl dnem, kdy je dítě samo. Protože ne všechny kroužky nabízí družina. Rodiče chtějí, aby jejich potomek sportoval, hrál na hudební nástroj, nebo se učil cizí jazyky a také dítě má své touhy, co by chtělo dělat.
Psycholožka: Dítě si nezaslouží být samo
"Nastává tedy logistický problém, jak se třeba osmileté, či desetileté dítě bude samo přemisťovat na všechny vzdělávací aktivity a z toho vyplývá, že se někde musí něco omezit. Je to začarovaný kruh, ve kterém si rodiče musí určit priority,“ podotýká Alice Vondrová.
Z jejího hlediska mají prioritu děti. Proč? „Protože to není ani o tom, že se musí platit drahé kroužky, ale o tom, že dítě si nezaslouží být stále samo,“ vysvětluje s tím, že „dítě do určitého věku potřebuje, aby mělo nějakou blízkou osobu k dispozici. Aby nemělo pocit osamocenosti“.