Článek
"Plodnost žen s přibývajícím věkem prokazatelně klesá, výrazně rychleji se šance na otěhotnění snižuje po 35. roce. Úměrně s klesající funkcí vaječníků roste i potřeba léčby neplodnosti a náklady na ni," upozornil Aleš Sobek z centra léčby neplodnosti Fertimed.
Neplodnost je neschopnost páru dosáhnout početí během jednoho roku či neschopnost udržet těhotenství až do termínu porodu. Metodou umělého oplodnění se v Česku narodí čtyři procenta dětí. Průměr EU je sedm procent.
Menší rizika
"Metody léčby neplodnosti jsou od nejjednodušší úpravy cyklu a hormonálního prostředí přes endokrinní léčbu až třeba po metodu zavedení spermatu do dělohy. Tento způsob však má hodně komplikací. Účinný je z deseti, nanejvýš 20 procent," řekla Kateřina Veselá ze sanatoria zabývajícího se diagnostikou a léčbou neplodnosti.
Metody mimotělního oplodnění mají naopak menší riziko komplikací, vyšší úspěšnost a hodí se pro více párů. Vyšší je také příspěvek, který klient hradí, vysvětlila.
Lidé dlouho založení rodiny odkládají
Řada párů odkládá založení rodiny na pozdější dobu. Průměrný věk ženy při narození prvního dítěte vzrostl v ČR podle statistik mezi lety 1990 a 2008 téměř o pět let na více než 27 let. Přibývá třicetiletých bezdětných českých žen, jejichž podíl je nejvyšší mezi vysokoškolačkami - 30 procent.
Stárnutí rodičů a rodiček zvyšuje riziko genetických vad a nemocí u plodu. Současná medicína nedokáže poruchu změnit nebo postižený gen opravit, ale umí ho rozpoznat ještě před zahnízděním embrya v děloze. Výkon se však standardně nehradí.
Průměrný počet živě narozených dětí, které se narodí matce během jejího života, je v ČR podle výzkumů oproti průměru EU nižší. Na jednu českou ženu v reprodukčním věku připadá 1,3 živě narozeného dítěte, průměr EU je 1,5 dítěte.
Důležité je neomezovat péči o neplodné
"Odkládání těhotenství je rys charakteristický pro všechny evropské státy a je obtížné ho ovlivnit. Úkolem společnosti by proto měla být podpora léčby neplodnosti, nikoli omezování preventivních a screeningových vyšetření souvisejících s léčbou neplodnosti pojišťovnami," míní Sobek.
Důležité je podle něj navýšení počtu hrazených cyklů umělého oplodnění pro každou ženu v reprodukčním věku, snížení doplatků na kvalitní léky v léčbě neplodnosti a zrušení regulace pojišťoven týkající se léčby neplodnosti. Zapomínat by se nemělo ani na účinnou výchovu omezující kouření a výskyt nadváhy, které rovněž zhoršují plodnost.