Vzniká tradice pěstounů na přechodnou dobu

Neexistuje jednotný systém školení takto specializovaných pěstounů, nejsou proškoleny sociální pracovnice a občané nejsou o novém typu pěstounské péče dostatečně informováni. Řekla ředitelka Institutu náhradní rodinné péče NATAMA doktorka Petra Vrtbovská.

"Kdyby se na tom hodně pracovalo, tak funkční přechodná pěstounská péče bude v Česku za nějaké tři až pět let," tipla si. Podle ní jsme zatím ve "fázi rozjezdu". Může za to tradiční, avšak poněkud zkreslené vnímání pěstounské péče. "V Česku dosud vládl určitý mýtus o pěstounství. V podstatě si všichni mysleli, že to je totéž co osvojení. I dnes, když se setkávám se žadateli o pěstounství, chtějí dítě pro sebe na zbytek života," vysvětlila.

V zahraničí je pěstounství od osvojení jasně rozděleno, pěstounská péče tam tak do značné míry může nahrazovat péči ústavní, "chodí do ní zejména děti, které být osvojeny nemohou", dodala Vrtbovská.

Pěstounství na přechodnou dobu může mít několik podob. V první řadě jde o okamžitou pomoc v akutní nouzi. Uplatňuje se při náhlých situacích - rodiče měli autonehodu, rodič samoživitel onemocněl, policie nebo sociální pracovníci zjistili týrání či zneužívání v rodině.

Například ve Velké Británii mají registr speciálně vyškolených pěstounů, kteří jsou dostupní 24 hodin denně. Když jim zavoláte ve dvě v noci, jsou okamžitě připraveni dítě převzít. Tato nouzová péče se většinou organizuje na dny, týdny, maximálně na pár měsíců. "Dítě se dostane do bezpečí, je v klidu, u lidí, kteří se o něj umějí starat. Mezitím pak sociální pracovník hledá pro dítě trvalé řešení. Toto u nás zatím nefunguje vůbec. Děti případně chodí do tzv. Klokánků, provozovaných Fondem ohrožených dětí. To je ovšem ústavní péče," sdělila Vrtbovská.

Druhý typ pěstounské péče na přechodnou dobu se týká situací, kdy krize není tak náhlá. Rodiče musí například podstoupit léčbu chronického onemocnění nebo určité závislosti, jsou ve výkonu trestu, protože zavinili autonehodu.

"Jsou to rodiče, kteří mají své děti rádi a jsou v zásadě dobrými rodiči, ale musejí se léčit nebo odpykat trest. Je jasné, že tyto děti se do své rodiny budou moci někdy vrátit nebo budou se svými rodiči v blízkém kontaktu. Ale u nás před tím skončí v ústavu, kde žijí třeba i dva roky, či spíše už tam zůstanou do dospělosti. To na ně má velice neblahý vliv," uvedla.

Aby vše dobře fungovalo i u nás, je podle ní zapotřebí vychovat profesionální pěstouny. K tomu je však zapotřebí jim zajistit kromě dobrého proškolení i slušnou odměnu. "Těžko dnes přesvědčíte zkušenou vychovatelku, že má zůstat doma s jedním dítětem a dostávat za to 3126 Kč (měsíční odměna pěstouna za péči o jedno dítě), když ona může za plat 17, 18 tisíc chodit vychovávat děti do družiny," je přesvědčena Vrtbovská.

Proto bude, jak řekla, požadovat, aby částku podobnou odměně pěstouna, který se stará o jedno dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě, vyžadující mimořádnou péči, ve výši 17 193 Kč dostávali i přechodní pěstouni.

"Je nutné si uvědomit, že děti, které potřebují akutní pomoc, jsou na tom velmi špatně psychicky. A přestože nejsou považovány za postižené, vyžadují často extrémně intenzívní péči. A ujišťuji, že i takto vysoce odměňovaná péče o děti bude levnější než péče ústavní. Ale nejdůležitější je pozitivní dopad na vývoj dítěte," dodala.

Lidi, kteří by se chtěli stát pěstouny na přechodnou dobu, čeká kvalitní příprava. Musí prokázat, že mají dobré duševní zdraví a jsou způsobilí vychovávat děti. Musí mít také odpovídající sociální a materiální podmínky. Zkoumá se celková rodinná a osobnostní situace žadatelů. Pak následuje samotná příprava na péči o děti. Celý proces trvá šest až osm měsíců. Více informací získají zájemci na webových stránkách www.natama.cz.