Článek
Během dopoledne by děti měly přijmout minimálně 400 ml tekutin a pokračovat v pití rovnoměrně během celého dne. Takto správně nepije polovina dětí.
Většina dětí podle české studie AquaLife Institutu (65 %) pije, až když pocítí žízeň. „Laicky řečeno, že cítíme žízeň, znamená, že tělu již chybí tekutina a musí si o ni říkat. Pijeme-li tedy, až když nás donutí žízeň, je to pro náš organismus pozdě,“ upozorňuje MUDr. Petr Tláskal, CSc., ústavní nutriční lékař FN Motol.
Vzhledem k tomu, že děti stejně jako senioři pociťují žízeň později, může u nich docházet k dehydrataci. Což potvrzuje i dětský lékař MUDr. Peter Szitanyi, PhD. ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.
Podle něj má dětský organismus vyšší metabolickou aktivitu než dospělý organismus, nezralé funkce ledvin a malé kompenzační rezervy, i proto jsou děti mnohem náchylnější ke stavu dehydratace, jejíž proces u nich propukne velice rychle, většinou v řádu hodin.
Z výsledků studie navíc vyplynulo, že děti, které pociťují žízeň, pijí méně často, než ty, které pijí, aniž by čekaly, než je donutí žízeň. A právě pravidelnost v přijímání tekutin se jeví jako klíčový faktor ke správnému zavodňování organismu. Po sklenici by lidé měli sáhnout šestkrát či vícekrát za den.
| Stádia dehydratace a zdravotní projevy při ztrátě tekutin |
|---|
| S úbytkem tělesné hmotnosti v důsledku ztráty tekutin nižší než 5 % dochází k mírné dehydrataci. Ta se obvykle projeví sníženou schopností soustředění, prodloužením reakčního času a únavou. Jedním ze symptomů jsou suché rty a snížená tvorba moči. |
| V případě vyššího úbytku tekutin než 5 % dochází ke ztrátě tělesné hmotnosti, zpomalení mozkových procesů, ohrožení krátkodobé paměti. Dalšími příznaky jsou zhoršená koordinace, zrychlení pulzu, závratě a bolesti hlavy. |
| Těžká dehydratace je charakterizována ztrátou hmotnosti nad 10 %, většinou je nutné nitrožilní podání tekutin. Dochází k zástavě moči, může způsobit až smrt. |
Důležitý ranní příjem tekutin
Přestože se odborníci shodují, že ze všeho nejdůležitější je, aby děti i dospělí začali každý den příjmem kvalitních tekutin, lidé tento fakt podceňují.
Z výzkumu vyplynulo, že každé páté dítě se po ránu vůbec nenapije, více než 10 % dětí se napije pouze třikrát denně nebo i méněkrát za celý den.
„Nepravidelnost v příjmu tekutin je hlavní příčinou, proč se u dětí objevuje dehydratace, a to i v případě, kdy za celý den vypijí dostatečné množství tekutin. Jako největší chyba se jeví vynechat nápoje ráno a dopoledne, což bohužel dělá celá pětina dětí, a to je špatně. Důležité tedy není jen snídat, ale pořádně se po ránu i napít (cca 250 ml vody),“ upozorňuje na zajímavý výsledek studie MUDr. Tláskal.
Samozřejmě by se mělo jednat o kvalitní tekutiny, za což nelze považovat slazené nápoje. Vhodná je především čistá voda, případně ovocné džusy ředěné vodou.
| Voda a její význam pro život |
|---|
| Voda je tekutina, bez které by nemohl existovat život, neboť má nezastupitelnou funkci v lidském organismu. Tělo sedmikilového kojence tvoří zhruba 4,8 litru vody, zatímco tělo dospělého muže o hmotnosti 70 kg přibližně 42 litrů.Za normálních okolností je příjem a výdej vody vyrovnán. Zhruba 50 % vody se vyloučí močí, 40 - 50 % kůží a plícemi a 3 - 10 % stolicí. Kolem 0,5 - 3 % vody je v těle zadržováno podle potřeby organismu. |
Realita je ale jiná. Přes 90 % dětí pije slazené limonády pravidelně, necelá třetina pak více než dvakrát týdně, každé dvanácté dítě pije limonádu dokonce každý den. Polovina cukrů z denního příjmu sledovaných dětí se do těla dostane z nápojů. Takové množství „vypitých“ cukrů představuje 10 % celkového denního energetického příjmu.
Naopak mléko a minerálky v pitném režimu některým dětem úplně chybí. Jedna pětina dětí mléko nepije vůbec, přitom stejné množství dětí si dá sklenici mléka denně. Nedostatek mléka v dětském organismu může vést k podprůměrnému příjmu některých důležitých živin a minerálních látek, jako je například vápník.
Stejně tak minerální vody nepijí děti často. Například vodu se sirupem si dají třináctkrát častěji než právě minerální vodu. Příjem minerálek pozitivně a přirozeně ovlivňuje bilanci minerálních látek, které se u některých dětí ukázaly nedostatečné.
„Z analýzy příjmu tekutin a jídla u dětí vyplynulo, že mají nižší příjem některých důležitých látek, jako například kalcium, železo, fluór či jód, jejichž hodnoty se pohybují pod doporučenou denní hodnotou,“ upozorňuje MUDr. Tláskal. Nedostatek minerálních látek stejně jako tekutin ovlivňuje negativně kognitivní funkce organismu.