Článek
Nález dědičného onemocnění s názvem infantilní nefronoftíza, které postihuje jak játra, tak i ledviny, změnil rodině život.
„Nejvíc mi vadila dieta a to, že jsem nemohl pořádně pít třeba v létě, to byl pro mě problém,“ svěřil Matouš Novinkám s tím, že s kamarády nemohl ani pořádně sportovat, protože by při případném poranění břicha hrozil průšvih.
Po operaci páteře patnáctiletá Jaruška ochrnula, speciální přístroj jí pomůže rozhýbat tělo
Sám si pamatuje na dobu, kdy lékaři z pražského Motola volali, že pro něj mají vhodnou ledvinu.
„Nejdřív jsem plakal, ale pak jsem měl radost,“ přiznává s odstupem času a to potvrzuje i jeho maminka. Té se ale ulevilo až ve chvíli, kdy od lékařů slyšela, že vše dobře dopadlo.
Kvůli onemocnění ledvin musel držet Matouš přísnou dietu.
„Cítím se teď svobodnější, ulevilo se mi, že už nebudu muset být na dialýze,“ říká mladý chlapec s úsměvem.
Nejdřív pacientem, potom lékařem
Podobný osud má i dnes třiačtyřicetiletý Rastislav. Pochází z Košic, kde ho od 6 let sledovali a léčili dětští nefrologové. Vzhledem k tomu, že pražská Fakultní nemocnice Motol měla v té době zkušenost se 16 transplantacemi ledvin u dětí s výbornými výsledky, byla dojednána transplantace právě tam. To mu bylo 8 let.
Rastislav podstoupil v osmi letech transplantaci ledviny. Dnes je sám členem transplantačního týmu.
Zlepšení jeho zdravotního stavu mu umožnilo absolvovat základní školní docházku, odmaturovat na gymnáziu a úspěšně dokončit Lékařskou fakultu UPJŠ V Košicích. Nakonec si vybral specializaci chirurgii. Stal se členem transplantační skupiny, dnes už samostatně transplantuje, a dokonce i děti.
„Děti se transplantují méně, ale být u transplantace je úžasný pocit,“ svěřil se Novinkám lékař.
321 ledvin transplantovaných dětem
Národní program transplantací ledvin u dětí ve FN Motol už desítky let dává malým pacientům velkou naději na další plnohodnotný a kvalitní život, včetně založení rodiny a radosti ze zdravých potomků.
Během posledních 35 let zde transplantaci podstupuje průměrně 7–8 dětí ročně, transplantováno bylo dosud 321 ledvin. Dárcem ledviny je ve většině případů dospělý zemřelý dárce. Český transplantační program preferuje děti na čekací listině při alokaci ledvin zemřelých dárců, takže jsou transplantovány ledviny „ideálních dárců“.
Jen asi 10 % transplantovaných pacientů získává orgán od žijícího dárce. Obvykle je to rodič nebo příbuzný pacienta. Průměrná čekací doba na ledvinu zemřelého dárce je pouze 6–8 měsíců, u dospělých je to cca 14 měsíců.
Kamarádky na život a na smrt. Lenka potřebovala novou ledvinu, Hana se stala dárcem
Transplantace ledviny představuje nejoptimálnější náhradu funkce ledvin v případě jejich chronického selhání v konečné fázi. Funkci ledvin může dočasně nahradit také dialýza, která dokáže u dospělých nemocných zajistit dobrou kvalitu života.
U dětí však zatím žádná očišťovací metoda nezajistí růst, neumožní vzdělání a plnou integraci do společnosti. Současným trendem je proto v ideálním případě transplantovat dříve, než by muselo být dítě dialyzováno.
První transplantace ledviny v bývalém Československu proběhla v Hradci Králové v roce 1961. První úspěšná byla potom provedena v IKEM Praha v roce 1966. Dětský transplantační program připravoval tým I. dětské kliniky FN Motol pod vedením profesora Jandy. V roce 1980 zahájili dětský dialyzační program.
První tři transplantace ledvin u dětí byly realizovány v letech 1977–1981 v IKEM Praha.