Článek
| Celá moje rodina si myslí, že se mám královsky. Podle nich jsem ve vatě a nic nedělám. Týden po promoci na právech jsem se totiž vdala za úspěšného spolužáka, se kterým jsme záhy měli i dvě děti. Hned na začátku jsme se dohodli, že s každým budu doma 4 roky.Nikdo mi ale tenkrát neřekl, co to obnáší být takhle dlouho v domácnosti, když máte velmi omezené možnosti, jak se sociálně, profesně i kulturně vyžít. Po dvou dcerách jsem se hrozně těšila do práce a plánovala si nový život. Ještě než jsem nastoupila, zjistila jsem, že jsem zase těhotná. Tak z toho sešlo.Nyní mi zbývají tři roky, než se dostanu do zaměstnání, zase zpátky mezi lidi. Zpočátku jsem neměla čas na to, abych přemýšlela, co mi chybí. Měla jsem opravdu hodně práce doma a kolem dětí. Zvlášť když jsem byla na všechno sama. Manžel se s vervou pustil do své kariéry a vracel se domů hodně pozdě. Když jsem brblala, měl přesvědčivý argument: „Musím vydělat dost peněz, abych zabezpečil rodinu.“Jenže já jsem s dětmi pořád sama. Mám je ráda, ale popravdě řečeno, už z toho blbnu. Dva roky cítím, jak ve mně narůstá velká nespokojenost. Koronavirus byl pro mě poslední kapkou. I to málo kontaktů s lidmi, které jsem si udělala, mi očesal na minimum.Žiji v hrozném stereotypu: uklízení, vaření, praní, žehlení, úkoly, pískoviště, procházky, a všechno pořád dokola, každý den jako stroj. Jsem z toho unavená, navíc výsledky nejsou nikde vidět. Na jedné straně skončíte, na druhé můžete začít. Cítím, jak hloupnu. Manžel navíc bere moji práci jako samozřejmost. Když si stěžuji, říká, že dramatizuji prkotiny.Večer se mě často ptá: „Maminko, co máme k večeři?“ Už mě ani neosloví křestním jménem. Stala jsem se pro něj jenom matkou, kuchařkou a hospodyní. To, že jsem jeho kolegyně, která se holt musí věnovat „kariéře“ doma u pračky, to mu nedochází. Už jsem na to alergická. Když si postěžuji, řekne mi: „Jiné ženy mají také děti, ale navíc musí chodit do práce. Měla bys ocenit, že vás uživím.“ Vůbec nechápe, co cítím. Mám pocit, že to už nevydržím a brzo se asi zblázním. |
V poradně většinou poslouchám uštvané matky malých dětí, které chodí do práce. Od nich často slyším: Co bych dala za to, kdybych mohla být s dětmi doma, měla na ně čas a nemusela se pořád takhle honit.
Myslím, že prožíváte etapu života, která se už nebude opakovat. Tak si ji zkuste užít. Všechno, co do dětí vložíte, se vám v budoucnu bohatě vrátí, protože jim dáváte to nejcennější: sebe a svůj čas.
Pokud jde o kariéru, čeká vás nejméně třicet let práce, kdy se jí budete moci věnovat. Ke vzpomínkám na současnou dobu, která vám připadá hrozná, se pak ještě s láskou a nostalgií vrátíte.
Jak zabavit děti o prázdninách? Vyzkoušejte naše tipy na letní aktivity
Určitě se však přestaňte podceňovat a utvrzovat se v úpadku svých schopností. Váš mozek teď zaměstnávají jiné věci než paragrafy různých zákoníků. To ale neznamená, že hloupnete. Dokážete víc, než si myslíte.
Nejste žádná pasivní chudinka, když sama zvládnete domácnost a péči o tři děti. Vám se stalo jen to, že jste se dala všemi okolnostmi trochu semlít. Přispěla k tomu i netaktičnost a necitlivost vašeho manžela.
Zkuste uvažovat trochu jinak. Co máte pozitivního?
Tři pěkné, zdravé děti. To není samozřejmost. To je dar. Máte zavedenou domácnost, kterou sama zvládáte. To nemůže říct každá žena. Máte manžela, který není diplomat, ale má vás všechny rád. Snaží se vás ochránit a zabezpečit. To také není samozřejmost.
Jistě na něm najdete i jiné klady. Je pak jen na vás, jak s ním komunikovat, aby pochopil, že si vážíte jeho úsilí, ale potřebujete ještě jinou pomoc, abyste se cítila lépe. Třeba zaplatit hlídání, abyste měla čas na sebe a mohla uspokojit svoje potřeby, nejen potřeby svých dětí.
Máte také čas! Už slyším vaši námitku, že žádný čas nemáte, ale není to pravda. Máte. Stačí si jen představit, jak to bude vypadat, až nastoupíte do vytouženého zaměstnání. To, co nyní děláte v průběhu celého dne, budete muset zvládat večer.
Nemáte čas na koníčky? Najděte si ho, lepší lék neexistuje
Teď je na místě, abyste si položila otázku. Co mohu udělat pro to, abych se cítila lépe? Zlepší vaše pocity a sebevědomí, když si zvýšíte kvalifikaci nebo se naučíte cizí jazyk? Chtěla byste chodit na jógu, tancovat, případně jen tak mezi lidi a mít zase jiné zážitky? To všechno můžete.
Když budete mít motivaci, najdou se i prostředky, jak svých cílů dosáhnout. Že není hlídání? Také se najde. Pomoci mohou kamarádky, sousedka, babička, manžel, ale existují i placené služby.
Jak pracovat na rodičovské? V centrech pro matky děti pohlídají a vy můžete tvořit
Zároveň se potřebujete vzdělávat a udržovat se v odborné kondici, abyste neměla moc velký handicap, až nastoupíte zpátky do práce. To manžel pochopí. Tyto a další aktivity vám dají pocit, že děláte něco užitečného, zajímavého nebo příjemného sama pro sebe.
Stanou se pro vás šancí, jak se rozvíjet nebo si prostě jen odpočinout. Začnete se pak cítit daleko lépe, budete mít větší trpělivost s dětmi a uvidíte, že zbývající roky přežijete docela dobře, ale i v dobrém duševním zdraví.
Vnímání času je relativní. Špatný den se vleče, dobře trávený čas uteče rychle a přinese vám spokojenost.
