Upřímnost ohledně dětských výkonů aneb Jak ze svého potomka nevychovat lháře

Školní besídky, fotbalová utkání, taneční lekce, malířské kroužky atd. – to jsou výčty některých akcí, kterých se snad každý rodič účastní. A i když mnohé výkony nejsou z nejlepších, rodiče mají i tak potřebu své dítko pochválit. A to často i nad míru toho, jaký výkon ve skutečnosti byl. Dcera či syn byli jednoduše úžasní, hráli skvěle, namalovali naprosto dokonalý obrázek a tak podobně.

Jenže i když to nejeden dospělák myslí dobře, svému dítěti tím vůbec neprospívá. Ba naopak – podle výzkumu Nanyang Technological University v Singapuru tím dítěti spíše škodí. Je totiž pravděpodobné, že pokud se bude svého přehnaného vychvalování držet, vychová z něj lháře.

„Možná to rodiče nepotěší, ale poctivost se zdá být nejlepší výchovnou politikou,“ uvádí pro Daily Mail vědecká pracovnice Peipei Setohová, autorka studie.

Jak dodává, téměř každý rodič je vinen tím, že svému potomkovi řekne pár podobných lží. Dosud se ale dopady takových lží důkladněji nezkoumaly.

Ve studii tým požádal o pomoc při „řešení“ problému 564 dětí ve věku 11 až 12 let a samozřejmě také jejich rodiče. Všech se výzkumníci ptali na dva typy lží – instrumentální a tzv. bílé. A také na to, jak často je používají.

Instrumentální lži se ze strany rodičů nejčastěji vyslovují pro dodržování povinností dítěte – viz např. „Sněz všechno jídlo, nebo nevyrosteš“ atd.

Bílé lži pak podle již výše popsaného chválí výkon, i když nereálně – „V tom vystoupení jsi byl/a naprosto skvělý/á“.

Průzkum odhalil, že rodiče používali instrumentální lži častěji než ty bílé, děti pak uváděly větší důvěru v instrumentální lži než v bílé.

„Instrumentální lži se z pozice rodiče používají často i tam, kde chtějí, aby dítě poslechlo, když zlobí,“ dodává k tomu Setohová. Děti vystavené takovým lžím ale pak později samy více lhaly vlastním rodičům.

Ovšem i bílé lži mohou mít negativní dopad. „Bílé lži jsou často motivovány dobrými úmysly, ale pokud si dítě uvědomí, že jste mu lhali, může to pak později vést ke stejnému chování z jeho strany,“ dodává výzkumnice.

„Naše zjištění vyzdvihují hodnotu rozlišování rodičovských lží podle typu, a to ve vztahu dítěte a jeho postoji ke lhaní. Stejně tak je důležité vzít v potaz vnímání a interpretaci lží samotným dítětem,“ dodali k tomu odborníci ve studii, která byla publikována v Journal of Experimental Child Psychology.