U dospívajících klesá užívání návykových látek, může za to i změna životního stylu

Na pozitivní trend v pohledu na užívání návykových látek u dospívajících upozornila  Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách ESPAD 2019, které se v roce 2019 zúčastnilo téměř 3000 respondentů.

Kromě změny životního stylu mezi dospívajícími a v podstatě i u celé společnosti pak podle protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové sehrály důležitou roli i preventivní programy na základních a středních školách, ale také nové komunikační technologie a jejich dostupnost. U nich ale většina odborníků nabádá k obezřetnosti.

Na jednu stranu sice kvůli množství času stráveného na internetu, nižšímu vzájemnému kontaktu s vrstevníky a větší rodičovské kontrole dospívající sice nevyhledávají tolik experimentování s návykovými látkami, ale hrozí u nich netolismus, tedy chorobná závislost na internetu, hrách či sociálních sítích. A bohužel ani v tomto případě se nejedná o žádný banální problém.

Zatímco před lety inklinovali k užívání návykových látek mezi dospívajícími především chlapci, dnes dochází k vyrovnávání rozdílů mezi pohlavími. První zkušenosti, experimentování i intenzivní formy konzumace návykových látek se postupně přesunuly do vyššího věku.

První zkušenost s kouřením klasických cigaret mělo nejvíce studentů ve věku 14 a 15 let, s elektronickými cigaretami začínají nejčastěji v 15 letech. K první zkušenosti s alkoholem dochází nejčastěji ve věku 14 let. V posledních letech však výrazně poklesl podíl studentů s časnou zkušeností s alkoholem.

První zkušenost s nelegálními drogami a těkavými látkami získávají studenti nejčastěji ve věku 15 let. Dlouhodobě se posunuje věk první zkušenosti s konopnými látkami do pozdějšího věku, a klesá tak počet dospívajících, kteří užili konopné látky před svými 14. narozeninami.

U většiny ukazatelů se projevují rozdíly mezi studenty podle typu studované školy – nejnižší výskyt užívání návykových látek a dalších forem rizikového chování byl pozorován mezi gymnazisty, naopak nejvyšší míru uvádějí studenti odborných učilišť, ale také patnácti- a šestnáctiletí žáci 9. tříd základních škol. Přelomovým mezníkem je také přechod ze základní na střední školu.

Podle celé řady sledovaných ukazatelů ohledně užívání návykových látek nicméně došlo u českých dospívajících k jeho poklesu a v podstatě k vyrovnání hodnot, které byly dosahovány v polovině 90. let minulého století, kdy se začaly tyto věci u dospívajících sledovat.

Výsledky studie ESPAD 2019 ale ukázaly na některé nové fenomény, např. elektronické cigarety a zahřívaný tabák. Elektronické cigarety, bez ohledu na to, zda obsahovaly nikotin, nebo ne, vyzkoušelo alespoň jednou v životě více studentů než těch, kteří uvedli kouření klasických cigaret.

Zkušenost s kouřením cigaret alespoň jednou v životě mělo celkem 54,0 % šestnáctiletých (53,9 % chlapců a 54,2 % dívek). Kouření v posledních 30 dnech uvedlo 23,6 % studentů, oproti tomu v roce 2015 se jednalo o 29,8 procenta šestnáctiletých a v roce 1995 o 34,3 procenta.

Pokles míry kouření klasických cigaret ale bývá i dle zahraničních studií často doprovázen významným nárůstem míry užívání elektronických cigaret a zahřívaného tabáku, a to především mezi mládeží.

Alespoň jednou zkusilo elektronické cigarety celkem 60,4 % studentů, tedy vyšší podíl, než uvedl kouření klasických cigaret (54 %). Zkušenost s kouřením tzv. zahřívaného tabáku uvedlo 12,8 % studentů.

Alkohol v životě pilo 95,1 % šestnáctiletých studentů, přičemž 42,0 % lze považovat za pravidelné konzumenty alkoholu. V posledních 30 dnech pilo alkohol 62,7 % studentů, což je pokles o 5,8 procentního bodu v porovnání s rokem 2015.

Míra konzumace alkoholu je vyrovnaná u chlapců a dívek, dívky o něco častěji uváděly pouze jednorázovou konzumaci alkoholu.

Pití nadměrných dávek alkoholu alespoň jednou v posledním měsíci uvedlo celkem 38,5 % šestnáctiletých, opakované časté pití 5 a více sklenic, tj. pití nadměrných dávek alkoholu 3krát a častěji v posledních 30 dnech, uvedlo 11,7 % studentů.

„Celkově lze říct, že v období mezi roky 2011 a 2015 došlo k výraznému poklesu uváděné konzumace alkoholu u 16letých a tento trend pokračoval i mezi roky  2015 až 2019,“ dodal Viktor Mravčík z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.

Alespoň jednu zkušenost s užitím nelegálních drog uvedlo v roce 2019 celkem 29,3 % dotázaných šestnáctiletých studentů, nejčastěji šlo o konopné látky, tj. marihuanu nebo hašiš. Alespoň jednou v životě je zkusilo celkem 28,4 % studentů, z nich 10,6 % uvedlo jednorázový experiment s konopnými látkami a 17,8 % jejich opakované užití.

Užití jiné nelegální drogy než konopných látek uvedlo celkem 7,6 % respondentů. Z nich nejčastěji užitou drogou byla v populaci šestnáctiletých extáze (3,6 %), následovaná LSD spolu s jinými halucinogeny (3,5 %) a halucinogenními houbami (2,5 %). Užití pervitinu v životě uvedlo 1,5 % dotázaných, obdobně jako kokainu (1,6 %), zatímco heroin nebo jiné opiáty užilo méně než 1 % respondentů.

Zkušenost s těkavými látkami mělo 4,9 % studentů, 0,7 % uvedlo zkušenost s anabolickými steroidy.

Odborníci v rámci studie sledovali u dospívajících i čas strávený na internetu, včetně hraní digitálních her, tj. her na počítači, tabletu, mobilním telefonu, konzoli nebo jiném elektronickém zařízení, a trávení času na sociálních sítích.

Celkem 21,9 % studentů hraje digitální hry sedm dní v týdnu, výrazně častěji se jedná o chlapce (36,9 % oproti 6,3 % dívek).

Vysoký podíl studentů uvádí aktivní trávení času na sociálních sítích – celkem 74,2 % studentů tráví čas denně na YouTubu nebo na sociálních sítích (např. Facebook, Instagram, WhatsApp, Twitter, Skype nebo Messenger), o něco častěji jde o dívky (76,4 % oproti 72,0 % chlapců). Pouze 1,5 % dotázaných netrávilo v posledních 7 dnech ani jeden den na sociálních sítích.