Článek
Spousta z chorob je zapříčiněna nešťastným dětstvím, nízkým ekonomickým a sociálním postavením rodiny, izolací dítěte nebo týráním.
Kardiovaskulární onemocnění
Podle psycholožky Karen Matthewsové z univerzity v Pittsburghu životní stres a špatné životní prostředí negativně ovlivňují vznik kardiovaskulárních onemocnění. Matthewsová na kongresu Americké psychologické asociace v San Diegu představila projekt nazvaný Pressure (Tlak), v němž sledovala 212 dobrovolníků.
Všem sledovaným bylo na počátku studie čtrnáct až 16 let, byli zdraví, nikdo z nich nebyl obézní. Ve studii psycholožka dokázala, že ti z dospívajících, již prožili dětství v nejhorších podmínkách, měli pár let po startu projektu Pressure zúženější tepny než jejich vrstevníci. Dále trpěli vyšším tlakem.
„V jejich tepnách již začal proces aterosklerózy. Ten zvyšuje riziko infarktu myokardu, nebo cévní mozkové příhody,“ upřesnila psycholožka Matthewsová. Dodala, že nervové vypětí v dětství zapříčinilo v jejich organismech nežádoucí hormonální změny, kvůli nimž byli často odmítáni svými vrstevníky nebo během dospívání nedokázali přijmout sami sebe.
Úzkosti a deprese
„Traumata z dětství jsou základním stavebním kamenem negativních emocí - úzkostí a depresí, které mohou způsobit následné zdravotní potíže, jež mohou vyústit až ve smrt,“ přidala k tématu další vážné nemoci doktorka Janice Kiecolt-Glaserové ze státní univerzity v americkém Ohiu.
Psycholožka Glaserová s týmem sledovala 132 dospělých, kteří dokázali podrobně popsat zážitky z dětství. Dokázala, že ti, kteří připustili nepříliš šťastné dětství – viděli hádky rodičů, jejich alkoholické excesy či byli zanedbáváni, měli vysokou pravděpodobnost zdravotních potíží.
„Krev v dětství zanedbávaných jedinců měla více látek TNF (látek imunitního systému) a IL-6 (jeden z proteinů vyráběných leukocyty), které jsou spojené se vznikem zánětlivých procesů, a tím infekcí a kardiovaskulárních onemocnění. Zakončení chromozomů měli kratší než jejich šťastnější vrstevníci, což způsobuje předčasné stárnutí buněk a rychlý průběh onemocnění spojených se stárnutím," upřesnila Glaserová.
Pěkné dětství je základem pevného zdraví
Výzkum však prokázal i některá pozitiva. Doposud se vědci zabývali tím, jaké výhody lidem přinášejí dobré vztahy s maminkami. Dnes se již ví, že vliv otce na duševní zdraví a citovou stabilitu je rovněž důležitý.
„Zjistili jsme, že dospělí, kteří si vzpomínají na pěkný vztah s tátou, jsou lépe připraveni bojovat s každodenním stresem, lépe se vyrovnávají s běžnými starostmi,“ potěšila účastníky psychologického kongresu profesorka Melanie Mallersová z Kalifornské státní univerzity.
Mallersová se telefonicky tázala 912 dobrovolníků, kteří byli narozeni mezi lety 1925 až 1974. Dotazovaní měli popsat problémy z posledních dnů, profesorka se jich následně ptala na dětství, se zvláštním důrazem na vztahy s tátou a mámou. Dle jejího průzkumu vyšlo najevo, že muži uvádějící dobrý vztah s otcem, denní starosti zvládali lépe.
Starosti s dětmi způsobují nemoci rodičů
Aby však psychologové všechno nesváděli jen na rodiče, dokázali, že i děti mohou způsobit svým rodičům vážné zdravotní problémy.
„I když potomci odrostou a „vyletí z hnízda“, mohou zdraví rodičů ovlivňovat. Obzvláště když se jim nevede nějak oslnivě,“ zmínila k tématu nemocí a dětí Karen Fingermanová z univerzity Purdue v Indianě.
Fingermanová si ke své studii pozvala 633 lidí, kteří měli celkem 1251 dospělých dětí. Ptala se na vzdělání, kariéru jejich dětí, ale také na problémy potomků s alkoholem, drogami nebo zákonem. Dále ji zajímal osobní život, například rozvody a úmrtí v rodině. Z průzkumu vyplynulo, že rodiče, kteří v nevyvedeném životě svých potomků viděli osobní porážku, na tom byli špatně s duševním zdravím.
„Jejich špatný psychický stav trval, i když kupříkladu jejich druhé dítě svůj život zvládlo, takzvaně se vyvedlo. Což dokazuje, že rodiče stále žijí životy svých dětí a mnohem více je bolí nezdar, než těší úspěch vlastních potomků,“ shrnula Fingermanová.
