Článek
Vývojová dysfázie neboli specificky narušený vývoj řeči vzniká následkem poškození mozku v raných fázích vývoje. Jedná se o poruchu, která ovlivňuje všechny roviny řeči – slovní zásobu, gramatiku, výslovnost i porozumění.
„Mezi typické znaky patří opožděný vývoj řeči, nepravidelné chyby ve výslovnosti hlásek, gramaticky nesprávné vyjadřování, potíže ve sluchovém a zrakovém zpracování, grafomotorice, paměti či pozornosti,“ vysvětlují odborníci z logopedické kliniky Logo.
Příznaky vývojové dysfázie
- Opožděný vývoj řeči – poškození řeči a jazykových schopností na všech úrovních. Postihuje zvukovou skladbu hlásek a jejich řazení do slabik a slov, stavbu vět a jejich gramatickou strukturu, obsahovou úroveň vět. Slovní zásoba neodpovídá věku. Dítě netvoří věty, nebo tvoří věty krátké, jednoduché s gramatickými chybami, vynechává předložky, komolí slova, nesprávně ohýbá koncovky slov, nepoužívá všechny slovní druhy, přehazuje slovosled věty, nepoužívá zvratné se, si apod.
- Patlavost – dítě mluví nesrozumitelně, nebo je jeho projev obtížně srozumitelný pro okolí. Zaměňuje výslovnost jednotlivých hlásek ve slovech, hlásky nebo slabiky ve slovech vynechává.
- Nerovnoměrný vývoj – výrazný rozdíl mezi verbálními a neverbálními schopnostmi dítěte (tento rozdíl by vám měl pomoci diagnostikovat klinický psycholog).
- Narušení paměťových funkcí – narušení krátkodobé verbální paměti (to znamená, že dítě neumí zopakovat delší slovo bez zkomolení, nezopakuje víceslovnou větu). Ve dvou letech by dítě mělo umět zopakovat dvouslovnou větu, ve třech letech tříslovnou.
- Narušené zrakové vnímání – tyto potíže se projevují hlavně při kreslení. Kresba postavy je velmi zvláštní, části těla jsou proporčně nesprávně nakreslené, kresba je často velmi dlouho opožděná vzhledem k věku dítěte. Problémy s rozlišováním figur proti pozadí, diferenciace tvarů, pravolevá a prostorová orientace a v neposlední řadě také optická paměť. Při určování diagnózy je rozbor kresby velmi důležitý.
- Narušené sluchové vnímání – dítě má problémy s rozlišováním jednotlivých hlásek, obtížně rozlišuje zvukově podobné hlásky (pes x pas, kosa x koza, pere x bere apod.) Dále také špatná schopnost reprodukce melodie, rytmu a dynamiky řeči.
- Narušená časoprostorová orientace – dítě mívá problémy s určením pravé a levé strany, obtížně určuje pojmy včera, zítra, ráno, večer, nesprávně určuje vztahy mezi rodinnými příslušníky (teta, strýc, sestřenice, bratr).
- Narušení hrubé a jemné motoriky – děti mívají problémy s koordinací pohybů rukou, nohou (např. stoj na jedné noze, poskoky snožmo, na jedné noze, střídavé pohyby oběma rukama, kličkování mezi kužely, dítě mívá problémy s jízdou na koloběžce, na kole, lyžích). Postižena je jak jemná i hrubá motorika, tak i orofaciální svaly (svaly obličeje).
- Lateralita – tedy dominance pravé nebo levé ruky, oka. U dětí s vývojovou dysfázií bývá často zkřížená lateralita, tedy vedoucí levá ruka, ale vedoucí pravé oko, nebo obráceně, popřípadě bývá lateralita nevyhraněná, tedy dítě nedrží tužku pouze v jedné ruce, ale ruce střídá. Zdroj: alfabet.cz
Dětské vady řeči je třeba hlídat
Bohužel tím to ale nekončí. Život těchto dětí je ještě komplikovanější, a to kvůli nerovnoměrnému vývoji celé osobnosti, což se může projevovat podobně jako známé znaky autismu, kdy dítě kromě toho, že nemluví, například nevyhledává oční kontakt, nemá rádo jakékoliv změny apod.
„Na rozdíl od autismu ale není vývojová dysfázie neměnný stav, lze ji buď zcela odstranit, nebo alespoň dostat pod kontrolu, aby dítě mohlo žít plnohodnotný život a neodlišovat se od svých vrstevníků,“ vysvětluje Monika Náplavová z neziskové organizace Máte na víc, z. s. a dodává:
„Nestane se to ale jen tak a ani to není zadarmo. Veškerý pokrok lze dosáhnout jen usilovnou a systematickou prací, terapií, cvičením a spoustou dalších aktivit a procedur, které je nutné s dítětem absolvovat.“
Ženy, které v těhotenství trpí chudokrevností, mají častěji děti s autismem a ADHD
Monika Náplavová přitom ví, o čem hovoří, protože sama si tím vším prošla se svým synem Adamem. Když se v jeho třech letech dozvěděla diagnózu, málokdo by věřil, co všechno zvládne se svým synem absolvovat.
Jenže ona si tehdy dala cíl, že Adam jednou půjde do normální školy do první třídy a bez asistenta, přičemž bude zvládat úplně vše jako jeho spolužáci, a to i za cenu, že by do té doby měla s Adamem pracovat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce a objet s ním všechny terapie v republice.
Nakonec se stalo vše tak, jak si předsevzala. Adam ve svých 7 letech v září nastoupil do první třídy a velmi dobře zvládal i distanční výuku.
„Samozřejmě pořád nemáme úplně vyhráno a máme co zlepšovat a na čem pracovat, ale za těch 5 let už přesně víme, jak na to,“ dodává Náplavová.
Když dítě dlouho nemluví
Pokud budete mít pocit, že s vaším dítětem není něco v pořádku, neodkládejte návštěvu u dětského lékaře. Ten by vám měl napsat doporučení k vyšetření u klinického logopeda. Bohužel ne všichni lékaři jsou v tomto směru aktivní.
Odborníci ze serveru alfabet.cz doporučují, aby se tak rodiče nedali odbýt poznámkami typu: „On to dožene“, „Na logopedii je ještě malý“, „To se samo upraví“, „Na logopedii vás pošleme až v pěti letech.“
Jde o to, aby se děti nedostávaly k logopedům pozdě. Pokud totiž začnou s nápravou problému včas, mají velkou naději, že nastoupí do první třídy již s minimem potíží.
„Pokud tedy vaše dítě ve třech letech nemluví, jak by na svůj věk mělo, nebo má některé z výše uvedených příznaků, pak neváhejte a logopeda navštivte. Ten vaše dítě vyšetří a doporučí vám další postup. Běžný další postup při určování diagnózy je vyšetření u klinického psychologa, foniatra a neurologa,“ uzavírají odborníci.
Poradna: Když dítě nekomunikuje s dospělými
