Tátové hrají ve vývoji dětí důležitou roli. Rozvíjejí u nich důvěru ve vlastní schopnosti

Otcové přispívají k výchově svých dětí tím, že fungují jako most k vnějšímu světu. Od raného věku své děti povzbuzují v tom, aby se otevřely světu, zkoumaly, řešily problémy a reagovaly na neočekávané záležitosti.

Jejich reakce a výchova jsou jiné než u matek a více vedou k tomu, že se u dětí rozvíjí důvěra ve vlastní schopnosti, a to tváří v tvář hrozbám a neznámému prostředí.

Zapojení otců do výchovy dětí je tak skutečně klíčové pro jejich dobrý psychický vývoj a také jejich sebevědomí. Fyzická hra, složitější slovní zásoba, dohled a disciplína jsou nezbytné k tomu, aby se dítě propojilo s vnějším světem a dokázalo v něm bez potíží fungovat.

Což potvrzuje i vědecká studie, která prokázala, že děti, které měly takové rodiče, byly sebevědomé, odvážné, rozvážné a uměly poslouchat v okamžiku, když dostaly pokyny nebo nějaký příkaz. Naproti tomu děti, které nebyly tímto způsobem aktivované, bývaly pasivní a úzkostné a při jakémkoliv problému vyhledávaly kontakt s rodiči.

Vše musí mít ale tu správnou míru. Pokud to tátové se svou snahou o samostatnost dítěte přeženou, mohou být jejich dítka příliš lehkomyslná a nebude jim činit problém nedodržovat pravidla a překračovat hranice.

I když je pravda, že všechny děti mohou vyrůstat a rozvíjet se i bez toho, aniž by po svém boku měly milujícího otce, nelze popřít fakt, že děti, které vedle sebe mají otce, v životě dostávají mnohem více příležitostí. V některých případech pak může být absence otce pro dítě skutečnou zátěží.

Otec znamená pro dítě zcela jiný vesmír, nad kterým matka nemá plnou kontrolu. Je to druhá strana reality a také třetí strana, která upravuje vztah absolutní závislosti dítěte na matce.

Každý způsob absence otce má své vlastní důsledky. Pokud je otec zcela nepřítomný, následky mohou být opravdu velmi závažné. Pokud je postava otce někým nahrazena, dopady bývají menší, pokud ale zůstane jen prázdnota, může to negativně ovlivnit celý život dítěte.

Jakmile rovnice matka-dítě bude postrádat třetí stranu, bude pro dítě extrémně těžké se individualizovat. I když bude mít sebelepší vztah s matkou, její přítomnost nikdy zcela nenahradí nepřítomného otce, kterého dítě bude vždy potřebovat.

Děti opuštěné otci se přitom mnohem hůře přizpůsobují světu a realitě. Je tak pravděpodobné, že se u nich vyvine i strach z hlubšího pouta. Často se pak v jejich dospělosti stává, že muži také opustí své děti a ženy buď nebudou mužům důvěřovat, nebo naopak příliš.

Role otce ve výchově dítěte je tak skutečně důležitá. Podle výzkumu z roku 2002 je absence otce spjatá s větším počtem emocionálních, kognitivních a jazykových problémů, a to zejména u chlapců. Obecně jsou pak u dětí při nepřítomnosti otce pozorovány špatné školní výsledky, deprese, školní problémy, časté lži, odmlouvání a komunikační potíže.

Podle dalšího výzkumu z roku 2011 je role otce důležitá, protože jeho postava přináší výzvy. To znamená, že děti mají tendenci se více snažit a mají i větší touhu po poznání, cestování, dokážou lépe přijímat nové perspektivy.

Zatímco matky své děti chrání, pečují o ně a podporují je, otcové jsou těmi, kdo chtějí, aby rozvíjely svůj potenciál, staví je před výzvy a podporují je v úspěchu. To se následně přenáší i do dalších činností.

Každá třetí červnová neděle patří již přes sto let oslavám všech otců. Alespoň ve světě tomu tak je a jedná se o velmi populární svátek. U nás se Den otců ještě tolik neslaví a nejen podle odborníků je to velká škoda.

Je samozřejmě na každém, jak se k tomuto svátku postaví. Nemusí jít vůbec o komerční záležitost. Strávit aktivně čas se svými dětmi bývá pro většinu z nich tou největší odměnou. Pokud jim budete chtít přece jen udělat radost věcnými dary, inspirujte se našimi tipy.