Článek
Správná a druhově bohatá skladba střevních bakterií ovlivňuje pozitivně nejen imunitu a trávení, ale také nálady a chování, a to jak u dospělých, tak i u dětí. To tvrdí vědci z Ohia s tím, že většina dětí předškolního věku, které dělají rodičům scény a často se vztekají, má špatnou skladbu střevní mikroflóry. Podle nich ji stačí upravit a nálada a chování batolete se výrazně zlepší.
Mohou za to i geny
Skladbu střevní mikroflóry nejvíce upravují dva faktory – genetika a strava. V populaci existují jedinci, kteří se rodí s dobrou střevní mikroflórou, a ta jim zůstává po celý život, aniž se stravují zrovna zdravě. Proč tomu tak je? Zřejmě za to můžou právě geny. Ti ostatní ale musejí dodržovat zásady zdravého životního stylu, stravovat se pestře a především si dopřávat pravidelně živé bakterie – v jogurtech, kefírech či podmáslí.
Množství a druhové bohatství určitých bakterií totiž silně ovlivňují také nálady a chování člověka. Zatímco dospělý se dokáže ovládat, malé dítě to tolik neumí a může se pak projevovat podrážděně, vzteká se a je agresivní. Nejvíce je to podle vědců z Ohia patrné u chlapců. Přitom právě zařazení živých (ne všechny mléčné výrobky živé bakterie obsahují!) kultur vede k výraznému zlepšení v chování.
Střevní bakterie a stresové hormony
Vědci z Ohio State University studovali mikrobiální složení střev u dětí ve věku rok a půl až dva a půl roku. Jedinci, kteří měli nejvíce střevních bakterií a největší druhovou bohatost, byli nejklidnější, měli pozitivní náladu, byli zvídaví, nebázliví, společenští a neimpulzivní.
„Máme dostatek důkazů o tom, že střevní bakterie vzájemně působí se stresovými hormony. To jsou stejné hormony, které hrají důležitou roli v chronických chorobách jako obezitě a astmatu. Temperament batolete nám dává dobrou představu o tom, jak reagují na stres,“ tvrdí jedna z autorek výzkumu doktorka Lisa Christianová.
Lidský organismus tvoří se střevními bakteriemi dokonalou symbiózu, tělo bez nich není životaschopné a je na nich závislé v mnoha ohledech. V posledních letech však vědci dokazují, že mozek s bakteriemi komunikuje (chemicky) a reaguje na ně. Bylo dokonce prokázáno, že pozitivní myšlení zlepšuje mikroflóru a že lepší mikroflóra vede k pozitivní náladě a myšlení.