Státních školek je málo, kritickou situaci pomáhají řešit školky firemní

Kritická situace nastala především ve velkých městech a v jejich okolí. Jedním východiskem jsou neziskové školičky, o kterých jsme již informovali. Další možností je, že si maminky budou nápomocné a budou si s hlídáním vypomáhat.

V poslední době se také začínají stále častěji objevovat školky soukromé. Většinu z nich založili právě rodiče, kteří měli problém s umístěním svého dítěte. A v neposlední řadě začínají svým zaměstnancům vycházet vstříc i společnosti, které zakládají své firemní školky.

Jednou z takových firem je např. Seznam. Loni na podzim otevřel pro děti starší dvou let školku Seznámek. Funguje každý všední den od osmi hodin ráno do šesti večer. Výhodou je i to, že školka nemá letní prázdniny – je totiž otevřena celoročně.

„Školku jsme se rozhodli otevřít jako jednu ze zaměstnaneckých výhod. Chceme hlavně rodičům, kterým končí rodičovská dovolená, usnadnit návrat do práce. Školka má kapacitu 23 dětí, a je v ní tedy místo i pro další děti našich zaměstnanců. O děti bude dobře postaráno. Věřím také, že se nám podaří sladit život rodiny se zaměstnáním,“ uvedla k příležitosti otevření školky Helena Kuklíková, personální ředitelka Seznam.cz.

Co však musí všechno zvládnout a obsáhnout lidé, kteří se rozhodnou soukromou školku založit? Podle Barbory Novotné, která má za sebou založení dvou školek - v Berouně a Zličíně, musí člověk splnit hygienické, hasičské a stavební požadavky pro mateřské školy, jak na stavbu (prostory) školky, tak na pozdější provoz. Dále poté záleží na přesné lokalitě (kraji), a podle toho se dokládají další dokumenty. Splnění hygienických požadavků zabere podle ní hodně času.

„V dnešní době se lidé snaží tyto požadavky obejít (zmírnit) tím, že zakládají mateřská centra, a poté je nazývají jako mateřské školy,“ říká Barbora Novotná. Dodává, že pokud provozovatel chce školku zapsat pod Ministerstvo školství, je nutné najít mj. kvalifikované pedagogy a ředitele.

Podle svých slov měla Barbora Novotná štěstí, že jí s prvním projektem (což byla školka v Berouně) velmi pomáhala maminka. Její pomoc velmi ocenila právě v souvislosti s byrokracií. „Nyní, když připravuji druhou školku na Zličíně, je to jednodušší v tom, že už vím přesně, co musím splňovat, a nemusím vše složitě vyhledávat. Jediný malinký problémek je závist. Lidi umí být pěkní protivové, na to pozor,“ varuje. Pod dohledem odborníků z projektu Rozjezdy, jehož středočeské kolo loni vyhrála, jí podnikání jde dobře a od září 2013 chce v Berouně otevřít Základní školu B-English.

Ačkoli finance hrají velkou roli a opravdu existuje rozdíl mezi státní a soukromou školkou, Barbora Novotná žádný negativní zážitek nemá. Vysvětluje, že když jí zavolají rodiče, kteří by měli zájem umístit své dítě do její školky, cenu už předem znají. Je totiž na webových stránkách.

Protože jde oproti státní školce o velkou sumu, řada rodičů se diví tomu, že většina školek chce celou platbu dopředu, a to i v případě, kdy je dítě třeba nemocné. „Nájem, učitelky a všechny kroužky (tenis, golf, plavání, flétnu, keramiku, tancování apod.) musím zaplatit na měsíc dopředu a nikoho nezajímá, kolik dětí ve školce bylo nebo nebylo. I tak se snažím rodičům vyjít vstříc, například naše školka dny nepřítomnosti částečně refunduje.“

A proč soukromé školky upřednostňují celodenní návštěvy před docházením na některé dny? „Přijímat děti na dva, tři dny je složitější. Děti, které chodí např. dvakrát týdně, musíte kombinovat s jinými, kteří školku navštěvují na tři dny v týdnu. A ještě každý rodič chce, aby jeho dítě chodilo v jiné dny. U nás je ale možná plná i částečná docházka,“ vysvětluje Barbora Novotná.

Brněnské centrum Tři sluníčka není školkou z definice, jde o dětské centrum, které nabízí rodičům krátkodobé hlídání dětí a mimoškolní vzdělávání. Podle ředitele centra Richarda Pála je pro založení školky potřeba splnit především podmínky dané vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č.410/2005 (Vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých).

„Splnění všech podmínek v prostorách využívaných k jinému účelu je opravdu finančně náročné a v oblastech husté městské zástavby i nemožné, protože jednou z podmínek vyhlášky je oplocený pozemek pro pobyt dětí venku,“ říká.

Richard Pál chápe, že pro rodinu, která potřebuje zajistit hlídání dětí, je určitě výdaj s tím spojený citelným zásahem do rodinného rozpočtu. „Je zde zvýhodněna skupina rodičů, kterým se podařilo umístit levně děti do "státních" školek oproti těm, kteří musí platit drahou školku soukromou, nebo hlídací tetu. Mimochodem cena jeslí zřizovaných městem Brnem je v současné době až 6000 Kč za měsíc, navíc Ministerstvo zdravotnictví uvažuje o uvalení DPH na tyto služby. To je obdobná suma, kterou si účtují i soukromé školky. V centru Tři sluníčka vycházíme vstříc potřebám rodičů a nedělá nám problém pohlídat dítě třeba jen na pár hodin týdně. Rodičům účtujeme hodinovou sazbu podle skutečné docházky.“

Dětské centrum Tři sluníčka funguje teprve od ledna letošního roku, a tak se zatím dostává do povědomí Brňanů. „Co mě těší nejvíc, je, že mnozí nově příchozí rodiče se o nás dozvěděli na základě kladných referencí stávajících klientů. Za to patří dík vychovatelkám (tetám), které v centru pracují. Velice nám pomohla i účast v soutěži Rozjezdy roku, která jednak dodává impuls začínajícím podnikatelům k učinění zásadního rozhodnutí (tedy začít podnikat), jednak jim pomáhá proplout mezi úskalími, která na této cestě číhají,“ říká Richard Pál.

Dodává, že „soukromá zařízení nemohou konkurovat obecním školkám cenou, proto se budeme snažit konkurovat kvalitou a rozsahem poskytované péče (pestré zájmové kroužky, důraz na rozvoj osobnosti dítěte, delší otevírací doba)“.

Nedostatečnou kapacitu zařízení péče o děti a s tím související nevýhodnou pozici rodičů s malými dětmi, kteří se snaží navrátit na pracovní trh, se snaží řešit i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Inspiraci našlo v sousedním Rakousku a Německu, kde již roky fungují spolehlivě tzv. dětské skupiny, které nabízejí alternativu ke klasickým mateřským školám. Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině zpracovaný MPSV je nyní připravován k předložení vládě. Pokud bude schválen, mohl by zákon začít platit v průběhu příštího roku.

Ministerský návrh upravuje nový typ služby hlídání a péče o dítě v dětské skupině, spočívající v pravidelné péči o dítě od šesti měsíců věku do zahájení povinné školní docházky, a to mimo domácnost dítěte, v kolektivu dětí. Služba nezajišťuje vzdělávání dítěte jako v mateřské škole, ale poskytuje výchovnou péči zaměřenou na rozvoj schopností dítěte a jeho kulturních a hygienických návyků přiměřených věku.

„Naším záměrem je umožnit vytvoření takových zařízení, která budou vycházet vstříc jak rodičům, tak i subjektům, které je zřídí a budou provozovat. Ať už se jedná o firmy nebo třeba obce, nestátní neziskové organizace či jiné poskytovatele. Návrh věcného záměru zákona nastavuje minimální standard podmínek tak, aby byla zajištěna kvalitní, řádná a bezpečná výchovná péče,“ vysvětluje ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.

Předpokládá se tedy stanovení nejnižšího počtu pečujících osob a nejvyššího možného počtu dětí v jedné dětské skupině, hygienické, provozní a prostorové požadavky poskytování služby a další související podmínky. „Služba hlídání a péče o dítě v dětské skupině bude poskytována na nekomerčním základě, jejím účelem tedy nebude generování zisku pro poskytovatele služby,“ vysvětluje Jaromír Drábek. Za poskytování služby proto bude moci být požadována úhrada maximálně ve výši zřizovacích a provozních nákladů na poskytnutí služby.

Dnes lze zařízení typu dětské skupiny zřídit v režimu obecných právních předpisů. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) má takové vlastní zařízení již od léta loňského roku. Chtělo vyjít vstříc svým zaměstnancům. Nyní do něj dochází 14 dětí podle úvazku rodiče, tedy buď každodenně, na vybrané dny v týdnu, či jen na několik hodin týdně. Dětská skupina MPSV přitom může pojmout až osm dětí starších dvou let věku současně.