Článek
K tomu zavdávají příčinu i některé aktuální kauzy. Například týrání Ondry a Jakuba matkou Klárou Mauerovou nebo vražda pětiletého Jana Rokose. Některé ženy se totiž v tomto světle ukazují spíše jako zrůdy než ochránkyně rodinného krbu. Zklamaní otcové na to poukazují a snaží se názor společnosti, že dítě nejlépe vychovává matka, změnit.
„Jde o diskriminaci podle pohlaví. Přístup státních orgánů a jiných organizací ukazuje, že je to tabu. Přitom jde o společensky významnou záležitost. Nikomu se ale nechce do řešení a hledají se zástupné problémy. Opatrovnické soudnictví je navíc absolutní doménou žen. Dělají v něm stovky soudkyň a jen pár mužů, takže chybí mužský pohled,“ stěžuje si Luboš Patera ze sdružení Spravedlnost dětem.
Mluví z vlastní zkušenosti. Přestože se o syna v útlém věku staral, když přišel rozvod, soud ho svěřil do výchovy matky, což se do synovy zletilosti nezměnilo. Patera začal bojovat za práva otců a radí jim, jak na to. I proto si u některých lidí vysloužil nálepku extremisty. O střídavé péči natočil zajímavý dokument Střídavka, který odmítají televize, ale i proti diskriminacím namířené filmové festivaly.
Otcové se brání různě
Poslední dobou na sebe upozorňuje i organizace K213, která má asi 480 členů. Jsou to především otcové, jimž byl po rozvodech s jejich partnerkami znemožňován styk s dětmi. Členové sdružení celý minulý týden blokovali vstup do brněnského Úřadu mezinárodněprávní ochrany dětí a v pondělí blokovali ministerstvo práce a sociálních věcí v Praze. K tématu jste mohli zpovídat jejich předsedu Jiřího Fialu.
Má tři dcery
Sporným je i příběh šestatřicetiletého ředitele neziskové organizace Pavla Komárka. „Když jsme se v roce 1999 s partnerkou rozváděli, měli jsme jednoroční dcerku Silvii. Byl to náročný rok. Stěhoval jsem se za novým zaměstnáním z Brna do Prahy. U soudu jsem navrhl střídavou péči. Dcera ještě nechodila do školky a dopravu jsem byl připraven zajistit. Sociální pracovnice řekla, že o návrhu otce není třeba hovořit, a tak to i dopadlo.“
Dodnes se mu nepodařilo soudní verdikt zvrátit. Silvii je deset, chodí v Brně do čtvrté třídy a s otcem by se měla vidět dvakrát do měsíce. „Nicméně jakákoliv záminka je bývalé manželce dobrá k tomu, abychom se viděli co nejméně. Třeba návštěva babičky, nesplnění školních povinností a tak,“ dodává.
Snaží se o obnovu soudního řízení. „Dítě je kus srdce. Nelze ho zapomenout. S bývalou manželkou nás od sebe sice dělí dvě stě kilometrů, ale to není až tak nepřekonatelný problém. Představoval bych si, že dcerka bude rok s maminkou a rok u nás. Střídání školy je podle mě menší újma než to, že jí chybí péče a výchova otce,“ vysvětluje. Jeho současná manželka ho v tom podporuje. S ní má Komárek dvě dcery.
Co na to psychologové
Odborníci stáli v tomto ohledu dlouho na straně matek. Ale i jejich názory se pomalu mění. Podle psychologa Karla Humhala jde o žhavé téma: „Vývoj směřuje k tomu, že se střídavá výchova stává zvolna standardem. Každý případ je třeba posuzovat individuálně a zohlednit skutečné možnosti rodičů střídavou výchovu praktikovat. Dětem vyhovuje střídání rodičů po týdnu. Donedávna u nás bylo běžné svěřit dítě do péče matky a určit styk dítěte s otcem. Ale bylo to dáno tím, že otcové nejevili o děti zájem.“
K názorovému posunu u něj došlo, když v praxi zaznamenával rostoucí zájem otců o děti a poté, co se stal dědečkem a viděl, jaký je syn vzorný otec. Uvádí případ z ordinace: „Navštěvuje mě otec, který byl nejen u porodu, ale hned po něm šel na roční rodičovskou dovolenou. Nyní, když se rozvádí, se tím obhajuje. Byl s tříletou dcerou víc než matka a má pravdu.“
Psycholog Jeroným Klimeš namítá, že by dítě nemělo střídat školní kolektiv. „Pak je střídavka možná. Rodiče by také měli být schopni se domluvit. Střídavá péče není vhodná pro rodiny, kde stále přetrvává válečný stav. Ten to znemožňuje,“ doplňuje s tím, že by se rozvedení otcové neměli bránit dalším vztahům.
Kladně o střídavce hovoří psycholog Eduard Bakalář. „Je to pozitivní jev, který k nám přišel z vyspělejších zemí. Nehodí se pro každou rozvádějící se manželskou dvojici. Oba partneři musí být emocionálně zralí. Při soudním řízení dá pak takové rozhodnutí více práce a papírování, což mnozí neradi vidí,“ soudí.
Zmiňuje knihu Richarda Warshaka Revoluce v porozvodové péči o děti. V ní je publikován vyvážený výzkum. Podle něj děti v péči obou vlastních rodičů prospívají nejlépe a hned na druhém místě je střídavka. Až za ní stojí výhradní výchova matek nebo otců. Střídavá porozvodová výchova se u nás uděluje od roku 1998 a případů, kdy soud takto rozhodne, pomalu, ale jistě přibývá.