Stále víc dětí vidí špatně na dálku, viníkem je i čas strávený u obrazovek mobilů a tabletů

Za vznikem krátkozrakosti stojí hned několik faktorů, podle odborníků přitom za jeden z nejzásadnějších lze považovat, že trávíme až moc času koukáním „na blízko“. Je zcela běžné, že na mobilu, tabletu nebo počítači jsme od útlého věku několik hodin denně, přitom nevěnujeme dostatek času následné kompenzaci v podobě času stráveného pohybem na čerstvém vzduchu.

Souvislost rozvoje krátkozrakosti a digitálních mobilních technologií přitom potvrzují výzkumy z celého světa. Asijské státy, které byly, co se týče digitálních technologií, před Evropou napřed, se s problémem nárůstu výskytu myopie již dávno potýkají v daleko horší míře.

U malých dětí můžeme jejich přístup k digitálním obrazovkám jako rodiče ovlivnit přímo a celkem jednoduše. Oddálit věk, kdy se pro dítě stane digitální hra běžnou součástí života, protože poté už není cesty zpět. Pak nám nezbývá než hlídat povolený čas jako ostříž. U dospívajících je nejdůležitější být jim jako rodič sám dobrým příkladem co se týče kompenzačních offline aktivit.

Dále je pak dobré i děti naučit, jak očím ulevit. Odborníci doporučují se po každých dvaceti minutách hledění do obrazovky alespoň na dvacet sekund zahledět z okna nebo na místo vzdálené nejméně šest metrů.

Děti by přitom neměly u obrazovky trávit více než 2 hodiny denně, jelikož dochází k nadměrnému vysušování sliznice, která je poté náchylnější k infekcím. Proto je dobré nastavit rozumný denní limit času stráveného u počítače a zavedení přestávek.

Ulevit mohou i kvalitní počítačové brýle, které filtrují modré světlo z obrazovek, zvyšují kontrast, ostrost a detaily obrazů, a zároveň redukují odlesky monitoru.

U dětí je přitom za zlomové období považován školní věk, kolem 6-8 let, kdy se krátkozrakost začíná objevovat, a to asi do 13-15 let, kdy bez adekvátní léčby může docházet k výraznému zhoršení vidění.

Ne vždy ale děti na problém samy upozorní. Oční čočka je u dětí velmi pružná, dokáže dobře akomodovat a vyrovnávat rozdíl i více než 5 dioptrií. Rodiče pak bývají doslova v šoku, když zjistí, že zrak jejich dětí není v tak bezproblémovém stavu, jak se domnívali.

Dítě se špatným viděním se přitom rychleji unavuje, což je patrné především při školních činnostech, kde ztrácí koncentraci a zlobí. Problémy se ale promítají i do dalších mimoškolních činností a běžného života.

Čím dříve přitom začne být dítěti zrak korigován pomocí brýlí, tím lépe. Díky tomu lze toto onemocnění významně zpomalit, v některých případech dokonce i úplně zastavit.

„Možností korigování krátkozrakosti je více. Jsou metody invazivní (atropinové kapky, různé operační zákroky, kontaktní čočky) a neinvazivní (klasické jednoohniskové brýle). Nově máme nyní k dispozici i brýlové čočky Miyosmart, které myopii nejen korigují, ale i přímo řeší. Kromě refrakční korekce poskytují i podpůrnou, posilující defokuzační periferní zónu, která má na zdraví oka a zrakový komfort velmi dobrý vliv. To je velká naděje pro budoucnost,“ vysvětluje optometrista Martin Bartoš.

Čočky je již možné si po odborné konzultaci nechat předepsat i v České republice. Ale i přes velmi slibné výsledky je důležité si uvědomit, že nic nebude fungovat dlouhodobě, pokud dotyčný nezmění svůj přístup a nezačne omezovat čas trávený u digitálních obrazovek.

Někdy lékaři mohou doporučit i laserovou operaci. „Krátkozrakost lze řešit i pomocí nejmodernějšího ultrarychlého laseru, který dokáže zákrok provést do několika vteřin a snižuje tak i stres ze samotného zákroku,“ upozorňuje primářka Oční kliniky NeoVize Lucie Valešová.