Článek
Není pochyb o tom, že sociální kontakt se spolužáky děti potřebují. I proto, když nemají možnost spolu osobně mluvit a sdělovat si zážitky, volí alespoň kontakt přes sociální sítě, různá herní prostředí či komunikátory. Snaží se tak jednoduše naplňovat své přirozené potřeby.
Když děti něco opravdu chtějí, tak jsou schopné si zařídit cokoliv, stejně tak se naučit všemu, po čem touží. Zatímco my jako rodiče před školou cvrnkali kuličky, a přitom si utvářeli sociální vazby, dnešní děti dělají v podstatě to samé, jen jinak a s jinými prostředky.
Většina dětí primárně nechodí do školy s potřebou vzdělávat se. Ač bychom si to jako rodiče přáli. Je tam mnohem silnější potřeba být s vrstevníky, mluvit, předvádět se, řídit druhé, provokovat učitele, prožívat dětské lásky. A umí si to zařídit i v prostoru online školy.
Šéf asociace ZŠ Černý: Školy otevřít, ale ne za každou cenu
Učitelé popisují, jak menší děti umí bezprostředně využívat kyberprostor pro svou prezentaci plyšáků, zvířecích mazlíčků, a hlavně sebe samých. Možná ani nemáte tušení, kolik ksichtíků umí vaše dítě vytvořit do kamery spolužákům i paní učitelce.
Děti i teenageři potřebují mít společné téma i v online světě. Přes ně tvoří skupinu, ve které komunikují, řeší si hierarchii, naplňují své role.
Od rodičů se v naší praxi dozvídáme, jak jejich druháček je zamilovaný do spolužačky a významně prožívá své „obrazovkové rande”.
Děti věci nevnímají stejně jako rodiče
Dnešní děti vyrůstají v době virtuální a jejich schopnosti orientovat se v kyberprostoru jsme schopni pouze přijmout, ne pochopit. Vyrůstali jsme zkrátka v jiné době.
Nedávejme nižší váhu online setkáním našich dětí, pro ně mají stejnou hodnotu, jako když vy si sednete do kavárny s přáteli. Důležité je, aby uměly a chtěly se potkat s kamarádem na hřišti, stejně jako s kamarádem z virtuálního světa. Aby si mohly vybírat a rozhodnout se, jak a kde své sociální vazby tvoří a znaly rizika i nebezpečí.
Děti i teenageři potřebují mít společné téma i v online světě. Přes ně tvoří skupinu, ve které komunikují, řeší si hierarchii, naplňují své role. To, co je sbližuje, je YouTube, hry, seriály, filmy, móda, technika. Proto hodiny na mobilu, potřeba být online, aby se mohli ve své vrstevnické skupině uplatnit a uspět.
Test, který u dětí odhaluje míru jejich sebekontroly
Vnitřní disciplína a nový způsob zodpovědnosti
Děti online výukou zažívají i nový způsob sebeprožitku a zodpovědnosti. V kybersvětě se dají překážky jednodušeji obcházet, než je překonávat.
Pro některé tak bude jednodušší zavolat na mámu od počítače a zjistit jaké “I” se má ve slově napsat než si vyjmenovaná slova odříkat. Pro jiné bude pokušením nevyhledat správnou odpověď do testu na internetu a pro další nenechat si napsat domácí úkol starším sourozencem či pečujícím a ambiciózním rodičem.
Distanční výuka je tak pro mnohé děti, ale i rodiče, tréninkem sebeovládání.
Společné hraní s rodiči nenahradí sebelepší hračka
Rodiče své děti v online světě nedoženou
Většina dětí se v kyberprostoru naučí pohybovat mnohem lépe a efektivněji než jejich rodiče. Podstatné ale bude, jakým způsobem zvládnou využít zkušenost z online světa a převést ji do fyzické komunikace a vztahů. Tady budou možná potřebovat malinko podpořit.
Už nyní se setkáváme s tím, že pokud si má teenager vybrat mezi setkáním online nebo fyzickým, častěji volí online setkání. Cítí se bezpečně a schopně. Není omezen technikou a myslí si, že důvěru v online světě má zvládnutou.
Zároveň u dětí, které byly z nějakých dobrých důvodů rodičem od „počítače” chráněny, mohou vznikat různé strachy a úzkosti. Zapnutí kamery může vyvolat hysterii a strach, že je všichni vidí a slyší. Je třeba s dítětem vytvořit zkušenost, ukázat mu, jak s kamerou a mikrofonem pracovat. Neochraňovat ho, ale naopak ho podpořit s potřebnými pravidly směřujícími k jeho bezpečí.
Od mnoha rodičů slyším, že je ve výuce oproti jaru velký rozdíl. Někteří učitelé velmi užitečně propojují digitální a analogový svět.
Zaujal mě příklad ve výuce angličtiny, kdy paní učitelka požádala děti, ať jdou do kuchyně a přinesou druhy ovoce, které mají doma. Děti se úkolem protáhly, ulevily od sezení a každý něco přinesl. Ovoce si očichaly, osahaly, anglicky pojmenovaly a nakonec se zakously.
Úspěch dětí v kolektivu se odvíjí od jejich aktivity na sociálních sítích
Rodiče na online výuku pohlížejí různě
Skupina rodičů je názorově bohatá. Z naší praxe vnímáme tři hlavní názorové proudy:
- Rodiče, kteří věří, že děti vše doženou a zvládnou, protože mezi tím se naučily mnoho nového. A tuto zkušenost využijí v jiných ztížených situacích.
- Další, kteří zdůrazňují, že se jim v online výuce nedaří, děti nespolupracují. Bojí se, že se děti nenaučí, co by měly. Tyto obavy se přenášejí do atmosféry celé rodiny.
- A ti, kteří říkají, že pokud nemůžeme jinak - školy zkrátka zavřené jsou - naučme děti s tímto zacházet, aby měly šikovnou zkušenost pro další podobné životní situace.
Akademie rodičovství
Soukromá rodinná poradna, která pomáhá všem členům rodiny. Rodičům odlehčit od starostí a nejistot v jejich rodičovské roli, partnerům i jednotlivcům v jejich různorodých životních situacích, dětem s jejich dospíváním. Sdružuje odborníky, kteří rádi pomohou.
Vytváří a realizuje kurzy i semináře pro rodiče, individuální poradenství a konzultace, rodinnou terapii. Více na Akademie rodičovství.
