Článek
Podle oční lékařky Evy Jerhotové lze říci, že špatným viděním dítěte může být vyvoláno jakékoliv „zpomalení“ psychomotorického vývoje. Oční vyšetření je v takových případech vždy výhodou, řekla Novinkám.
Již u novorozence může dětský lékař zjistit, že s jeho zrakem něco není v pořádku. Do 3. měsíce dítěte je pak možné zachytit patologické pohyby oka - tzv. nystagmus, který může signalizovat závažnou oční vadu. Od 4. měsíce dítěte je možné pozorovat poruchy pohyblivosti a symetrie postavení očí. Eva Jerhotová upozorňuje, že nejpozději v půl roce by měla vyhledat očního lékaře (oftalmologa) každá matka, která u kojence opakovaně pozoruje tzv. šilhání.
Dioptrickou vadu (refrakci) u kojenců měříme nejčastěji až od 6. měsíce.
Pokud má dítě oční vadu, je nutná léčba pomocí brýlí vždy v případě poklesu vidění (amblyopii-tupozrakosti) a šilhání (strabismu). "Speciální brýle, případně kontaktní čočky mohou nosit už i ležící kojenci. Právě první rok dítěte je pro vývoj vidění nejdůležitější, správnou korekcí můžeme vývoj zraku zachránit," řekla Jerhotová.
Tupozrakostí trpí asi 3 % dětí
Asi tři procenta dětí trpí oční vadou - tupozrakostí. Jedná se o funkční vadu, která vzniká během vývoje oka dítěte přibližně do jeho osmi let. Tupozrakost vzniká, když se nevytvoří ideální dráha mezi okem a mozkem. Zjednodušeně se dá říci, že se oko takzvaně nenaučí koukat.
Tupozrakost je nutné začít léčit co nejdříve. Čím dříve s léčbou začneme, tím lepší je výsledný efekt, zdůrazňuje Eva Jerhotová. Při léčbě se dětem nejčastěji okluzorem zakrývá lepší oko. "Právě vyřazením zdravého, lepšího oka z vidění, nutíme rozkoukat oko tupozraké," říká lékařka. Dodává, že po osmém roce dítěte je již vývoj zrakové dráhy dokončen a tuto vadu není možné jakýmkoliv způsobem vyléčit.
Podle Jerhotové se dá tupozrakost zachytit jen podrobným vyšetřením vidění každého oka zvlášť, nejlépe při pravidelných prohlídkách u pediatra v 18. měsíci, 3,5. a 7. roce. Doma si takové vady na rozdíl od šilhání nemusíme vůbec povšimnout. Včas zahájenou léčbou lze tupozrakost plně vyléčit a umožnit tak později především pohodlné prostorové vidění.
Dalekozrakostí trpí polovina populace
V populaci nejrozšířenější oční vady jsou dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus.
V případě dalekozrakosti oko není schopné zaostřit většinou do blízka, někdy i do dálky. Při narození jsou prakticky všechny oči dalekozraké, ale spolu s tělesným růstem se proporce oka postupně srovnávají. Přesto přetrvává určitý stupeň dalekozrakosti - hypermetropie až u 50 % populace.
Krátkozrakost se vyskytuje asi u 12 % populace. Vzniká spíše ve školním věku, ve věku do čtyř let se jedná většinou o progresivní dědičnou krátkozrakost.
Nejméně vyskytující se vadou je astigmatismus, kdy vzniká lehce deformovaný obraz. Koriguje se cylindrickými dioptriemi.