Článek
Start do života Esterky nebyl vůbec snadný. Krátce po narození u ní došlo k zánětu žlučových cest, kdy jí žluč z jater neodtékala tak, jak správně měla. Mezi prvními signály, které šlo zachytit, byl úbytek na váze, zežloutnutí bělma i kůže a problém s trávením, což se projevovalo nafouklým bříškem.
První operace zajistila průtok ve žlučovodech, ale hned poté již lékaři věděli, že Esterka bude velmi záhy potřebovat transplantaci jater. Pro rodiče to byl šok, ze kterého se jen těžko dostávali.
Půlročnímu chlapci otec daroval část svých jater, zachránil mu život
V necelém roce života tak Esterka v pražském IKEMu podstoupila transplantaci jater. Operace se zdařila a první dny po operaci to vypadalo, že je z nejhoršího venku, proto ji i lékaři nechali převézt na JIP do Thomayerovy nemocnice. Tam ale osmý den po transplantaci došlo k trombóze jaterní žíly.
Esterka byla v umělém spánku a třináct dnů se ji nedařilo probudit, naštěstí se to ale po třetím pokusu podařilo. Dál už se vše vyvíjelo dobře, tudíž po měsíci mohla odjet z nemocnice domů. Maminka Esterky si ale velmi záhy uvědomila, že holčička kvůli nemoci začala po vývojové stránce zaostávat. To, co ji mohlo opět posunout dopředu, byly lázně.
Problém ale byl, že v prvním roce po transplantaci dítě vůbec nesmí do kolektivu, tudíž ošetřující hepatolog nemohl Esterku k lázeňské léčbě hned doporučit.
Paradoxně přitom ministerstvo zdravotnictví nabízí pobyt v lázních pouze v prvním roce po transplantaci. Kdyby Esterku netrápil také ekzém, museli by si tak lázně sami platit. Nakonec tak byl Esterce schválen pojišťovnou lázeňský pobyt v dětské léčebně Miramonti v Luhačovicích kvůli atopickému ekzému.
Esterka se svou maminkou při pobytu v Luhačovicích
Před nástupem do lázní měla maminka trochu obavy. Esterka do té doby nebyla v žádném větším kolektivu, tudíž se bála, aby zvládla pevnější řád a zároveň aby v lázních hned neonemocněla, vzhledem k tomu, že do nich především jezdí děti s onemocněním dýchacích cest. Nakonec ale zjistila, že se bála zcela zbytečně.
Když Esterka nastoupila do lázní, byla mentálně na úrovni dvouletého dítěte, přestože jí byly tři roky. Trpěla syndromem bílého pláště, nemluvila, stále ještě nosila pleny a celkově byla velmi nemotorná.
Díky individuálním rehabilitacím a skvělému přístupu personálu ale během čtyř týdnů pobytu udělala obrovské pokroky, jak po fyzické, tak psychické stránce. Lékařů se úplně přestala bát, začala chodit na nočník a před odchodem z lázní už velmi dobře zvládala udělat i kotoul a další motoricky náročné cviky.
Klíště změnilo sedmiletému chlapci život
Naprostý šok pak maminka zažila, když jednoho dne po uhličité koupeli Esterka sama od sebe řekla sestřičce děkuji.
„Obě jsme se sestřičkou zůstaly stát a nechápavě se na sebe dívaly, zda jsme skutečně slyšely Esterku promluvit,” dodala maminka Esterky.
Vzhledem k tomu, že Esterce lázně tak prospěly, plánuje její maminka další pobyt. Tentokrát ještě s další holčičkou, která je také po transplantaci jater. Od pobytu v lázních je přitom neodrazují ani současná opatření kvůli koronaviru.
„Lázně nastavily ještě přísnější provoz, co se týká hygieny, která je i běžně na vysoké úrovni a vše ostatní je již na našem přístupu a ohleduplnosti. Věřím, že to pochopili i ostatní lidé a vezmou si z celé záležitosti nějaké ponaučení,” uzavírá maminka Esterky.
