Rodinná prázdninová dobrodružství posilují vztahy

Kufry máte sbalené a začíná vám rodinná dovolená. Na tohle se děti obvykle nesmírně těší, což už je samo o sobě plus. Pokud toto období stráví spolu s vámi aktivně, bude je to, co prožijí, posouvat dál, zocelí se a v neposlední řadě jim přibydou nezapomenutelné vzpomínky. Když totiž něco vybočí z každodennosti a vy situaci dobře zvládnete, můžete z ní čerpat doslova po celý život.

Potvrzuje to i dětská psychoterapeutka Margot Sunderlandová: „Během rodinné dovolené jsou malí človíčkové postaveni před nezvyklé sociální interakce, často musí fyzicky zvládnout věci, na které nejsou zvyklí, a také si mohou svět osahat všemi smysly. Neznámé prostředí spouští stimulátory mozku, které jsou u dětí spojeny s rozvojem IQ. Zlepšuje koncentraci a má příznivý vliv na fyzické a duševní zdraví.“

Ať už se usídlíte někde u rybníka a budete podnikat zajímavé výpravy po okolí, nebo putovat na kolech, či cestovat po Srí Lance, zážitky potěší i vás dospělé. Ještě důležitější je ale fakt, že tak můžete poznat své děti i jinak. Podle výzkumu britské vědkyně Elizabeth Buieové jsou dvě třetiny konverzací mezi rodičem a dítětem právě o každodenní rodinné rutině: Jak bylo ve škole? Co bude k večeři? Uklidil sis už pokoj?

Pro školáky, kteří jsou v dnešní době poměrně chráněni, je často dobrodružství už to, že musí o dovolené ujít kus cesty sami lesem. Nemluvě o tom, když třeba spí sami ve stanu, i když je ten rodičovský hned vedle. Takové zážitky přímo vybízejí k jiným konverzacím: Jak bylo? Bál ses?

V nové situaci se také nutně pozmění rodinná dynamika a děti se začnou projevovat, jak je neznáme. A funguje to oboustranně - rodiče může dovolená inspirovat k vyprávění o svých či rodinných zážitcích, na které by si třeba jinak nevzpomněli. I tím se vylepší a prohloubí vzájemná komunikace.

Jde zároveň o velkou příležitost, kdy je děti mohou pozorovat a vnímat v nestandardních situacích a samy leccos takzvaně okoukat. Nehledě na možný zdroj zábavy… Třeba když maminka běhá kolem stanu jako šílená, protože jí do spacáku vlezli mravenci. Takovým příhodám se pak děti i při opakovaném vyprávění mohou s rodiči smát celá léta.

Pozitivní vliv se obvykle projeví také mezi sourozenci. I tady platí, že nic tak nestmeluje jako společné zážitky a úspěšné překonání problému či výzvy. Dovolená může pročistit jejich vztahy, zvlášť když je rodiče nabádají, aby spolupracovali.

Během dobrodružné dovolené navíc sourozenci často sdílejí menší prostor než doma. Mají tak skvělou příležitost mluvit o svých potřebách, vylepšit to, jak si vzájemně nastavují hranice, rozvíjet schopnost spolupráce a porozumění.

Táta s mámou si během dovolené užijí čas bez vleklého stresu, který je s výchovou dětí a prací spojený. Fungování celé rodiny jako by se v takových chvílích zúžilo na prosté „tady a teď“. Řeší se pouze jednoduché úkoly spojené s přítomnými okamžiky nebo s pár následujícími dny.

Žije se více v daném momentu, který nezatěžují starosti z budoucnosti, jako kam poslat děti na kroužky, jestli tam chodí, zda zařídit doučování a podobně. O to intenzivněji pak všichni prožívají společnou přítomnost.

To ovšem vyžaduje, aby byli rodiče schopni své případné větší problémy nechat doma. Taková dovolená totiž zesílí rodinnou dynamiku, a to jak dobrou, tak špatnou. Týden či dva týdny cestování špatné vztahy rozhodně nevyléčí. Je ale možné, že dobrodružství vnese mezi tátu a mámu nový pozitivní náboj. V případě dlouhodobých neshod však většinou nastává opačný efekt.

Rodiče, zvlášť ti fyzicky zdatnější, by vždy měli počítat s tím, že se dětem budou muset přizpůsobit. „I když vaše ratolesti něco zvládnou, nevyrovnají se výkonům dospělých,“ upozorňuje spolumajitel cestovní kanceláře Adventura Jaroslav Lhota.

Důležité je nepřecenit jejich schopnosti a nepromítat do nich svá vlastní přání a představy o dokonalém výkonu. Máma s tátou by také měli mít na paměti, že dovolenou si mají všichni užít, ne protrpět.

„Stane se, že se ambiciózní tatínek nebo maminka snaží pochlubit na sociálních sítích, co všechno s dětmi zvládl. A děti to opravdu dokázaly, ale se zaťatými zuby a neužily si to. Řekl bych, že rodiče by měli potlačit osobní ambice. Když se na dovolenou jede s dětmi, tak to opravdu udělat na míru dětem.“

Jaroslav Lhota také zdůrazňuje, že velmi záleží na rodičích, jak děti od malička vedou, vychovávají a jak jsou děti připravené. Například pro výlety na kole je důležité, aby měly zažité technické návyky. „Aby uměly brzdit, držet se u kraje silnice, prostě kolo bezpečně ovládaly,“ vyjmenovává s tím, že by děti měly mít vybudovanou i nějakou fyzičku, aby to pro ně nebyl v prvních dnech šok.

To, co by mohly o dovolené zvládnout, se dá vyzkoušet i nanečisto. Odborník radí, aby si rodina zajela na dobrodružný den nebo víkend na zkoušku. Tam se rychle uvidí, na co kdo stačí. A podstatný je také způsob, jakým rodiče své plány prezentují.

„Při správné motivaci zvládnou děti opravdu hodně. Někdy stačí slíbit zmrzlinu na konci výletu, jindy zapojit jejich soutěživost.“

Skvělé je, že pro aktivní strávení společných dnů volna se kreativitě meze nekladou. A to jak ze strany rodičů, tak dětí. „Máme rádi dovolené, kdy jsme skoro pořád na cestě. V resortech býváme jen minimálně,“ popisuje dvaatřicetiletá Lenka rodinný zvyk cestovat po cizích zemích vlakem.

„Čas, kdy se dostáváte z bodu A do bodu B, si užijete jinak, než když děti běhají samy kolem bazénu. Nemluvě o tom, že pokaždé se vracejí o něco samostatnější.“ Tohle zjištění potvrzují i psychologové, včetně toho, že své schopnosti si přitom tříbí i sami rodiče.

Příprava aktivní dobrodružné dovolené je vždy náročnější než balení na all inclusive zájezd. Vše se musí naplánovat, zkoordinovat, sbalit vše potřebné, ale zároveň nebrat nic navíc. Každý člen výpravy by si proto měl hlídat plnění vlastních povinností, samozřejmě přiměřených svému věku. A také si uvědomit, že v tom jaksi „jede“ společně s ostatními. A co je nejpodstatnější - všichni musejí počítat s tím, že zdaleka ne vše klapne podle plánu.

Zapojení potomků do plánování cesty a programu je také důležité. „Čím více dětem umožníte vybrat si, co je zajímá, tím více se budou angažovat, ať už jde o návštěvu zajímavé památky, nebo chuť vyzkoušet si surfování,“ radí Rainer Jenss z neziskové organizace Family Travel Association. Silnou motivací je i možnost dělat dílčí rozhodnutí přímo během dovolené.

A ačkoli se může zdát, že v posledních desetiletích je pro Čechy synonymem dovolené pohoda na pláži, případně pobyt v komfortu horského hotelu či penzionu, tradice aktivních prázdnin je u nás stále silná. Náročnější cesty do přírody, výlety pod stan, zájezdy na kolech i exotické destinace nás lákají. A aktivní dovolené stále víc přitahují i celosvětově.

„Možná existují nějaké módní trendy, ale nemyslím si, že jim naši klienti podléhají,“ říká Jaroslav Lhota. Poznávací výlety s fyzickou aktivitou si podle něj užívají jak rodiče, tak jejich ratolesti. „Před dvěma lety jsem měl na zájezdu s názvem Dominikánská republika na kole rodinu se dvěma holčičkami. Jedné bylo osm, druhé deset,“ vzpomíná.

„Byly naprosto famózní, a přitom by se řeklo, že jejich věk není vhodný na takový výlet v exotických podmínkách.“ V Karibské oblasti zažily horko i déšť. „Holky si počasí užívaly, jezdily v loužích a bavily se tím, že na ně prší.“

Pro zdravý vývoj dítěte je podle odborníků důležité, aby se umělo vyrovnat i s frustrací. Jakmile nedosáhne svého nebo přijde zklamání, zažívá hněv, podrážděnost, smutek či bezmoc. Nezasahujte příliš. Jde o přirozenou součást lidského prožívání, která dítě do budoucna učí čelit obtížným situacím. S čím se typicky potýká?