Rodiče musí pochopit, proč vlastně dítě drogu bere, radí odborník

Může v tom být větší potřeba uživatelů drog změnit svůj současný život, to znamená, že se rozhodli začít abstinovat. Většinou se tito lidé rozhodnou dobrovolně abstinovat až v momentě, kdy negativní dopady užívání drogy převýší pozitiva, která jim droga přináší. V posledních několika letech dochází, dle celorepublikových statistik, jen k nepatrnému nárůstu narkomanů. Nicméně v minulosti byl tento nárůst obrovský a tak je možné, že uživatelé z této doby touží po již zmíněné změně.

V roce 2011 bylo z celkového počtu 303 nových klientů, 75 klientů mladších 18 let. Nejčastěji užívali marihuanu a pervitin. Většina mladistvých pak na mou otázku, kolik lidí u nich ve třídě či okolí neužívá žádné návykové látky, uvedla, že ve třídě maximálně pět a v okolí neznali nikoho takového. Velmi alarmující je zjištění studie ESPAD z roku 2011 o konzumaci alkoholu a kouření cigaret u šestnáctiletých. Alkohol podle ní v životě pilo téměř 98 procent dotázaných (z toho 79 procent v posledních 30 dnech) a cigarety kouřilo alespoň jednou v životě 75 procent dotázaných. Zmiňuji to proto, že 100 procent našich mladistvých klientů uvedlo, že prvními drogami, které užili, byl alkohol a cigareta.

Je veliký rozdíl mezi tím, jedná-li se o první experimenty s drogou nebo již o pokročilejší stadia užívání drogy. To se rodiče dozví spíše při klidném rozhovoru a pomocí otázek typu: co se ti na tom líbí, co ti to dává, čím tě to přitahuje, než když se budou rodiče dítěte ptát proč, jak často a jak to, že to vůbec dělá? Tím také daleko lépe porozumí důvodům, které k užití drogy vedou. Není vhodné dítěti užívání drogy vyčítat, vyhrožovat tresty a zákazy nebo ho obviňovat. Doporučuji udělat dohodu, stanovit si pravidla.

Rodiče by prostě měli naslouchat tomu, co dítě říká, co je pro něho významné a důležité, co mu drogy poskytují. Pochopí-li příčiny, proč dělá to či ono, může potom svému dítěti účinněji pomoci. Možná se takto vyrovnává s nějakým handicapem, chce někomu imponovat, bylo pro něj obtížné odmítnout svým vrstevníkům, cítí se doma osaměle, nudí se nebo tak reaguje na rodinné konflikty. Nebo si chtělo samo na sobě vyzkoušet, jak opravdu drogy chutnají a co dělají.

Rodiče by měli jasně vyjádřit svůj postoj k drogám a jasně jej odlišit od postoje k dítěti. Dítě potřebuje vědět, že ho mají i nadále rádi, ale to, co se jim nelíbí, z čeho mají strach, je to, že bere drogy. Samozřejmě je vhodné požádat o pomoc odborníka, který rodičům pomůže lépe se v situaci zorientovat a naleznout podporu pro sebe i pro dítě.

Na tuto otázku nejčastěji klienti odpovídají, že to chtěli zkusit, protože to dělá každý. Mám pak dobrou náladu, dobrý stav. Říkají: Neřeším problémy, vše mi je potom jedno (problémy doma, ve škole); vše mne pak více baví, lépe komunikuji, mám více energie, více toho stihnu, či lépe se mi usíná. Hodně často je také důvodem zapadnutí do party, pocit většího sebevědomí a toho, že někam patří, že jim někdo rozumí a mají něco společného. Klient užívá drogu, protože to je nejrychlejší a nejsnadnější cesta, jak vyřešit svůj problém, a nebo se pobavit. Cílem terapie je, aby nalezl jiný způsob, jak řešit své problémy a jak se pobavit, než pomocí drogy.

Pokud chtějí svému sourozenci či kamarádovi pomoci, tak by si s ním měli o tom pohovořit. Říci mu svůj názor a postoj, zeptat se ho, co chce. Ale jak jsem již zmínil, uživatel se nebude dobrovolně léčit dříve, než negativa užívání drogy převáží pozitiva. Je možné, že když sourozenec nebo kamarád bude informovat rodiče o tom, že dotyčný drogy užívá a není mu 18 let, tak se může dostat do léčby i nedobrovolně a během této léčby se změnit v dobrovolného klienta. Pokud by si tuto informaci nechávali pro sebe, tak ke změně nedojde.

Naopak se může situace zhoršovat a existuje zde i riziko, že dotyčný sám může být drogou ohrožen.