Rodí se nejvíce dětí s autismem v historii. Vznikají pro ně nová denní centra

Nové místo integračního centra Sasov vzniklo v bytovém domě v pražských Vršovicích. Jeho součástí je také kavárna, kde obsluhují právě lidé trpící autismem. Mimo ní je v budově také několik dalších prostor, kde nejen děti, ale i autistická dospívající mládež může trávit čas.

Prostor se zakladatelé centra snažili přizpůsobit všem formám a projevům choroby. Všechny místnosti tak navrhli podle svého know-how, které již několik let aplikují ve svém druhém působišti v Jihlavě.

„Nejsou to nijak zvlášť složité věci,“ rozpovídala se zakladatelka Integračního centra Sasov Dagmar Zápotočná. Náročná je hlavně pečlivost a následné dodržování pravidel.

„Je například dobré, když děti znají časovou posloupnost, to znamená začátek a konec nějaké činnosti a také kdo z personálu s nimi bude pracovat. Říká se tomu strukturovaný program,“ dodala Zápotočná.

Zájem o taková centra je přitom obrovský. I přestože postupně vznikají po celé republice, je jich stále nedostatek. Nelze tak vyhovět všem zájemcům.

Přestože na problematiku upozorňuje stále více projektů, společnost na autistické chování není zdaleka připravena.

„Pokud ale mají lidé prostor, nechají si vysvětlit určitou zvláštnost chování konkrétního jedince, na kterém není vidět žádné postižení, jsou vstřícnější,“ vysvětlila Zápotočná.

Nový prostor pro autisty otevřela v Česku i německá softwarová společnost SAP. Její zaměstnanci trpící autistickou poruchou mají možnost trávit čas v multisenzorické relaxační místnosti.

Místnost společnost vybavila sedacím vakem, pohovkou a kobercem s různými texturami, reproduktory a zvukovým systémem s relaxační hudbou, senzorickou lampou a pomůckami, jako jsou antistresové míčky.

Celosvětově SAP zaměstnává přes 200 lidí s autistickou poruchou, z toho v Česku jde o více než desítku.

Podle přednosty psychiatrické kliniky při Fakultní nemocnici v pražském Motole Michala Hrdličky strmě narůstá počet novorozenců s poruchou autistického spektra. Na 36 narozených dětí připadá podle amerických lékařů jedno dítě s autismem.

V 70. letech minulého století přitom bylo novorozeně s autismem v poměru 1:5000, v 90. letech to již bylo jedno dítě na 500 narozených, před deseti lety byl již jeden autista na 68 novorozenců.

„Během posledních deseti let se to stalo tak časté, že teoreticky v každé školní třídě by mohlo být jedno dítě s autismem,“ dodal Michal Hrdlička.

Na to, proč počet autistických novorozenců přibývá, není podle Hrdličky jednoznačné vysvětlení. Zdůrazňuje se, že lékaři problematice autismu rozumí lépe, než rozuměli před lety a pomáhají tomu i dokonalejší nástroje k diagnostice autismu.

„Jsou ale i další faktory, které jsou zatím nejasné - do jaké míry se na tom podílí změněné celospolečenské poměry, případně škodliviny v životním prostředí nebo změna sociálních zvyklostí,“ vysvětlil přednosta psychiatrické kliniky při Fakultní nemocnici v Motole.