Článek
V USA, kde je situace nejkritičtější, se počet dětí s nadváhou a obezitou za posledních dvacet let zdvojnásobil. Obezitou tam dnes trpí více než 20 % dětí a tento stav se nadále zhoršuje. Ale ani u nás nevládne nějaká idylka. Počet obézních se za osmnáct let zdvojnásobil. U dětí je to ještě horší. Jejich počet vzrostl o alarmujících sto procent za posledních pět let.
Kritické první měsíce
Pokud jde o čerstvě narozené děti, vyplynuly z výzkumů lékařů tyto poznatky:
**obezita v dospělosti nezávisí na porodní váze ani na hmotnosti, kterou má dítě ve věku jednoho roku. Závisí na tom, jak rychle roste jeho váha v prvních čtyřech měsících života. Pokud přibírá příliš rychle, tedy nad rámec doporučených křivek, hrozí mu v dospělosti vyšší riziko, že bude obézní;
**porodní hmotnost je výsledkem toho, co v těhotenství jedla matka a jak dodržovala životosprávu; * nízká porodní hmotnost a rychlý nárůst váhy dítěte v prvních měsících života nesouvisí jen s rizikem obezity, ale také s vyšší pravděpodobností vysokého krevního tlaku v dospělosti.
Tlusté i podvyživené
Příčin, proč přibývá obézních dětí, je několik. Tou zásadní je chování maminek poté, co přestanou kojit. Velice brzy začnou své dítě považovat za malého dospělého a upraví mu jídelníček podle rodinných zvyklostí.
| Výsledkem pak často bývají dva extrémní případy. |
| V tom prvním dítě konzumuje pouze zeleninu, ovoce a obiloviny, po vzoru své hubené a dietu držící matky. To vede k podvýživě, respektive k tomu, že mu chybí řada důležitých látek, protože jeho jídelníček není dost pestrý. |
| Ve druhém, častějším případě jí hodně jídel se zvýšeným obsahem živočišných tuků a jednoduchých cukrů. To vede ke vzniku obezity. |
Oba tyto směry jsou pro potomka nesmírně škodlivé a mohou skončit trvalým poškozením zdraví. Dítě totiž roste a vyvíjí se. Potřebuje velké množství energie a nejrůznějších složek stravy, kterých se mu v jednostranně orientovaném jídelníčku dospělých nedostává.
Potřebují zdravé tuky
Hlavní roli ve výživě dětí hrají bílkoviny (jsou hlavně v mase a mléčných výrobcích). Mělo by se jednat zejména o bílkoviny živočišné. Obsahují vyšší koncentraci tzv. esenciálních aminokyselin, které jsou pro lidský organismus nepostradatelné. A tím spíš pro děti, které se vyvíjejí.
Další důležitou látkou, kterou dítě ke svému dobrému vývoji potřebuje, bývají tuky. Zejména ty, ve kterých jsou některé nenasycené mastné kyseliny skupiny omegy-3. Obsahují je ryby, jako jsou makrely, losos nebo pstruh, ale i avokádo, ořechy, semínka (dýňová, slunečnicová, lněná) a rostlinné oleje (řepkový, sojový, olivový). V dětském jídelníčku by se měla objevit také kyselina linolová ze skupiny omega-6 nenasycených mastných kyselin, která je hlavně ve zmíněných olejích. Příznivý efekt všech těchto kyselin je daný zejména jejich působením na imunitní systém a rozvoj mozku.
Na rozdíl od dospělých, kteří mají problém s vysokým cholesterolem, by děti měly jíst dvakrát až třikrát týdně vajíčka. Přes vysoký obsah cholesterolu obsahují totiž velmi důležitý lecitin, který se podílí na správné funkci mozku.
Záludné cukry
Samostatnou kapitolou jsou cukry. V dětském jídelníčku by neměly výrazně převládat ty jednoduché, jako je glukóza nebo fruktóza (bývají například v ovoci, medu či cukrovinkách).
Nepostradatelné naopak bývají dobře stravitelné polysacharidy. Obsahují je hlavně brambory. Polysacharidy se ve srovnání s jednoduchými cukry vstřebávají pomaleji. To znamená, že i energii poskytují našemu tělu pozvolna.
Udržují tím pocit sytosti a zmenšují potřebu další energie. Kromě toho snižují množství inzulínu potřebné k udržení hladiny krevního cukru.
NEJEDÍ PRAVIDELNĚ
* Děti by měly mít dost vitamínů a minerálů. Pokud některý začne v jejich jídelníčku chybět, může to vést až k vážnému poškození zdraví. Jejich potřebu obvykle pokryje pestrá strava.
* Rodiče by neměli zapomínat na pitný režim svých dětí. Stejně jako dospělí by měly vypít minimálně 1,3-2,5 l tekutin denně. Toto množství závisí na věku a fyzické aktivitě dítěte.
* Závažnou příčinou dětské obezity jsou špatné dietní návyky. Děti by měly jíst pětkrát až šestkrát denně.
* Hodně dětí vůbec nesnídá. A místo vydatného jídla ve školní jídelně si radši dají něco v rychlém občerstvení. Jsou pak mnohem náchylnější také ke vzniku cukrovky a v pozdějším věku i aterosklerózy.
* Riziko těchto civilizačních chorob naopak snižuje pohybová aktivita. Téměř 25 procent dětí necvičí. Místo aby běhaly co nejvíc s kamarády venku, tráví zbytečně mnoho času doma u televize nebo u počítače.
* Víc informací najdete na www.vyzivadeti.cz.
Výhodné jsou komplexní sacharidy, tedy vláknina, jako třeba pektin nebo celulóza. Tyto sacharidy najdeme hlavně v ovoci, zelenině a cereáliích. Nerozpustná vláknina obsahuje nerozštěpitelné sacharidy. Její hlavní význam spočívá v tom, že urychluje pohyb střev. Tím zlepšuje trávení a zabraňuje hromadění odpadních látek stravy ve střevech.