Článek
Na rozdíl od čtyřicátníků sice počítačová generace teenagerů dobře rozumí mluvené angličtině, s vlastní konverzací má ale problém. I když by si podle odborníků čtrnáctiletí studenti měli umět anglicky popovídat o běžných tématech s rodilým mluvčím, většina z nich se mluvit cizím jazykem stydí. Proč tomu tak je a co by pomohlo?
Rodilý mluvčí dokáže zázraky
„Aby se žáci v cizím jazyce trochu rozmluvili, potřebovala by každá základní škola na druhém stupni rodilého mluvčího na konverzaci. Stoprocentně to platí pro střední školy,“ říká ředitel cestovní kanceláře Intact Karel Klusák, specialista na jazykové kurzy v zahraničí.
„S rodilým mluvčím musí být studenti stále ve střehu, aby jim neutekly souvislosti, a navíc s ním zkrátka celou hodinu komunikují jen anglicky, čímž se postupně zbavují ostychu. Cizinec je při výuce sám o sobě atraktivní, a když je to dobrý lektor s pedagogickým vzděláním, umí děti pro svůj jazyk doslova nadchnout,“ přidává poznatky z praxe Klusák.
Podle něj žáci při výuce s rodilým mluvčím pochytí přirozenou cestou správnou výslovnost, intonaci i tempo cizího jazyka. To lze nyní ve školách těžko očekávat, když výuku zajišťují z velké části nekvalifikovaní učitelé. A podíl rodilých mluvčích na výuce je podle výroční zprávy školní inspekce za minulý rok dokonce téměř neznatelný. Přitom i sama inspekce ve zprávě uvádí, že přítomnost rodilých mluvčích ve školách významně přispívá k motivaci žáků učit se cizí jazyk a zdokonalovat se v něm.
Teenageři žijí angličtinou na netu. A učitelé?
Středoškoláci se v posledních letech zlepšují aspoň v tom, že mluvené angličtině lépe rozumí. Je ale otázkou, do jaké míry díky škole. „Je to počítačová generace, která na internetu sleduje hudební produkci a filmy v originále nebo hraje hry v angličtině, čímž si poslech jazyka dobře procvičuje,“ vysvětluje Klusák.
Právě zájmu mladých o moderní technologie by podle něj měli pedagogové při výuce jazyka víc využívat. „Určitě by bylo dobré, kdyby studenti v hodinách více pracovali s internetem. Pokud si učitel dá tu práci, může na internetu najít dost vhodných materiálů k začlenění do výuky,“ nabízí jednu z možností s tím, že třeba na webu BBC je přístupná spousta výukových materiálů zdarma.
Jenže… Kromě toho, že jsou učitelé nekvalifikovaní na jazyky, neovládají podle školní inspekce ani práci s počítačem. A proto jsou hodiny angličtiny často hlavně o gramatice a nových slovíčkách, což děti spolehlivě otráví. „Když mluvím se středoškoláky, říkají buď to, že mají výbornou učitelku a angličtina je baví, nebo že je bavila dřív, ale teď už ne, protože se pořád střídali učitelé a s tím posledním jen píšou a čtou,“ konstatuje Klusák.
Nespoléhat jen na školu
Kdo chce mít úspěšné děti, neměl by prostě spoléhat pouze na výuku jazyka ve škole. Rodiče by měli stále hledat způsoby, jak potomky k angličtině motivovat. Na každý věk ale samozřejmě platí něco jiného. Jednodušší to je u mladších žáků, kterým můžete s ohledem na jejich zájmy nabízet třeba filmy o zvířatech, sportu či cestování v angličtině.
„Bylo by fajn, kdyby děti mohly v cizím jazyce bezpečně komunikovat o jim blízkých tématech na různých fórech pro děti,“ přemýšlí dlouholetý profesionál z oboru. „Jednoduše řečeno, úspěšná metoda učení se jazyku je taková, která dítěti umožní v cizí řeči komunikovat,“ dodává Klusák.
