Přibývá školáků, kteří potřebují brýle. Lékaři proto chtějí rozšířit screening očních vad

„Chtěli bychom rozšířit screening očních vad u nejmenších dětí, aby tu možnost měly všechny děti a stalo se to plošným screeningem. Už jsme to projednávali i s ministerstvem zdravotnictví,“ řekla Právu a Novinkám předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.

Už teď mohou dělat vyšetření u dětí do jednoho roku a v roce a půl. Díky tomu mohou zachytit první projevy rozvíjející se oční vady. „Doufáme, že se nám to podaří více rozšířit,“ dodala lékařka.

Stovky školáků mají potvrzenou zrakovou vadu. Ve školním roce 2022/2023 jich bylo 786, o deset let dříve jen 428, jak vyplývá ze statistik ministerstva školství. V některých případech bývají tyto problémy spojeny například i s poruchou učení nebo chování.

Praktici však mají podle Hülleové málo přístrojů. Pandemie covidu zároveň větší rozšíření preventivního programu zpomalila.

Problémy se šilháním, tupozrakostí nebo třeba astigmatismem bývají často zděděné. Šedý zákal se snaží lékaři vyloučit u novorozenců už v porodnici. Problémy se ale mohou objevit i později.

„U dědičných forem, kdy je v rodině někdo s oční vadou, je výskyt asi pořád stejný. My cílíme hlavně na ty, u kterých by vada mohla být závažná. Pokud se začne léčit později, kdy už dítě spolupracuje a chodí do školky nebo školy, tak se hůř léčí,“ vysvětlila Hülleová.

Orientační vyšetření, které dělají praktici s pomocí tabule s písmeny v ordinaci, problémy odhalit v útlém věku nemusí. Digitální kamera s infračerveným světlem zornici zanalyzuje a softwarem odhalí případné problémy do několika vteřin. Praktik pak může rodiče s dítětem odeslat k očnímu lékaři na další vyšetření. Na vyšetření speciálním přístrojem některé pojišťovny i přispívají, třeba Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra.

„Přístroj je daleko přesnější a je schopen zachytit vadu daleko dříve než ve třech nebo čtyřech letech věku. Je ale poměrně drahý, tak ho nemají všechny ordinace,“ podotkla předsedkyně sdružení.

S ministerstvem a zdravotními pojišťovnami chtějí jednat o možnosti úhrad.

Problém ovšem je, že čekací doba na vyšetření u očního lékaře je jedna z nejdelších. V průměru se pacienti dostanou k vyšetření za 18 týdnů, což je nejvíc ze všech specializací. Řada ordinací má stop stav, nové zájemce nepřijímají.

„Alarmující stav je ale v oboru oftalmologie, kde je plná kapacita a péče je nedostupná ve více krajích,“ uvedl předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.

Stejně špatně jsou na tom dětští psychiatři, kteří sice mají průměrnou čekací lhůtu dva měsíce, ale většina nové pacienty také nebere. V některých regionech je prakticky nemožné dostat se ke kardiologovi nebo na alergologii. Tři čtvrtě roku si podle průzkumu musí někteří pacienti počkat na urologa.