Před nástupem do školy je dobré nechat dítěti vyšetřit zrak

Už po narození a během prvních šesti let se u dětí mohou objevit různé oční vady a poruchy. Přestože se dají většinou bez problémů léčit, při zanedbání nebo neodhalení vady včas hrozí riziko trvalého poškození zraku.

Je to dáno právě tím, že v prvních letech života se zrakové funkce teprve vyvíjejí, a pokud nejsou zraková centra dostatečně a správně stimulována, může být jejich vývoj narušen.

„Důležité proto je, aby rodiče byli v tomto ohledu k dětem všímaví. Hleděli na to, zda při pozorování předmětu dítě nenaklání hlavičku, nedívá se na hračky jen jedním okem, nepřivírá jedno oko, nesahá mimo nabízenou hračku atp. Na oční vadu může upozornit i to, že dítě sedí velmi blízko u televize nebo ho vyčerpává kreslení, prohlížení obrázků a jakákoli práce nablízko,” upozorňuje MUDr. Eva Jerhotová z pražského Dětského očního centra Kukátko.

Vždy je ale lepší k lékaři zajít i bez těchto projevů. Oční čočka je u dětí velmi pružná, dokáže dobře akomodovat a vyrovnávat rozdíl i více než 5 dioptrií. Rodiče pak bývají doslova v šoku, když zjistí, že zrak jejich dětí není v takovém bezproblémovém stavu, jak se domnívali. Podle statistik má nezjištěnou oční vadu každé dvanácté dítě ve věku 4 let.

Dítě se špatným viděním se přitom rychleji unavuje, což je patrné především při školních činnostech, kde ztrácí koncentraci a zlobí. Problémy se ale promítají i do dalších mimoškolních činností a běžného života.

K nejčastějším zrakovým vadám patří tupozrakost, krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus a šilhání.

Jedná se o závažnou oční vadu, která se dá ale úspěšně léčit, pokud je léčba zahájena včas, dokud ještě není ukončen vývoj zrakových funkcí. V mozku se totiž vždy spojují obrazy z obou očí, a pokud je obraz z jednoho oka neostrý či jinak poškozený, mozek slabší oko „vypne“.

Dítě pak oko nepoužívá, rozvoj zrakových funkcí se tedy u něj zastaví a nepoužívané oční dráhy mezi mozkem a okem zakrní. Tupozraké oko ztratí schopnost ostrého vidění a při silné tupozrakosti je takřka slepé.

„S léčbou tupozrakosti pomocí cvičení očí je třeba začít velmi brzy, ideálně mezi třetím a pátým rokem věku dítěte, kdy je šance na úplné vyléčení velmi vysoká. Cvičení je účinné i u starších dětí, ale začne-li se po osmém roce věku, naděje na odstranění tupozrakosti je již velmi malá. V pozdějším věku dítěte už není možné tupozrakost zcela vyléčit, u dospělých není léčba možná vůbec. Pokud začneme s dětmi cvičit oči v předškolním období, je šance na zlepšení velmi vysoká,“ vysvětluje Jerhotová.

Na tuto oční vadu existuje speciální tzv. pleoptické cvičení, které se zaměřuje na rozvoj vnímání světelných podnětů, rozvoj barvocitu, zlepšení orientace v prostoru, na výcvik zrakově motorické orientace atd. Cvičení je založeno na principu oko-ruka, oko-noha, oko-paměť a maximálně využívá hravost a fantazii dítěte.

„Možnosti a druhy cvičení jsou velmi rozmanité. Vhodné jsou například postupy obkreslování obrázků, navlékání korálků, vystřihovánky, různé skládačky, vyšívání apod. Poslední dobou se objevují i speciální počítačové hry pro cvičení dětí s tupozrakostí. Všechna cvičení musejí probíhat se zakrytým lépe vidoucím okem, aby se postižené oko nutilo zapojovat co nejvíce. Struktura a četnost cvičení se stanovují na základě vyšetření a k vyléčení je zpravidla zapotřebí i cvičení pod odborným dohledem na speciálních přístrojích. Vyléčením tupozrakosti ale všechno nekončí. Po vyrovnání zrakové ostrosti obou očí je nutné ještě naučit obě oči spolupracovat. Obnově spolupráce obou očí se věnuje obor ortoptika - za pomocí speciálních cvičení a cvičících přístrojů učí, jak zapojovat obě oči současně,“ vysvětluje ortoptistka Mgr. Bc. Lucie Patočková.

Špatné vidění na blízko či dálku se nejčastěji projevuje tím, že děti mhouří oči, sedí nepřirozeně blízko u televize, jsou soustředěné, nebo naopak velmi rychle unavené atp.

V případě dalekozrakosti se jedná o špatné vidění na blízko, krátkozrakost je naopak špatné vidění na dálku. Dítě si však nemusí, zejména v případě jednostranné oční vady, na špatné vidění nijak stěžovat. Při zanedbání léčby však hrozí vznik tupozrakosti a trvalého poškození zraku.

„Tyto dioptrické vady se navíc v průběhu života mohou měnit. Při narození je oko přirozeně dalekozraké a růstem dochází ke snižování dioptrií. Někteří dalekozrací pacienti mohou tedy brýle časem odložit. Krátkozrakost se naopak typicky v pubertě růstem oka zhoršuje,” upozorňuje Libuše Křížová, primářka českobudějovické oční kliniky Gemini.

Vrozená vada daná nepravidelným zakřivením rohovky. V důsledku toho je vidění neostré, obraz je pokřivený a deformovaný. Neléčená vada, zejména jednostranná, může vést ke vzniku tupozrakosti.

Bývá na první pohled patrné, neboť při pozorování předmětu se jedno oko dítěte stáčí jiným směrem. „Nejedná se však jen o estetický problém, šilhání bývá zpravidla spojeno s refrakční vadou a tupozrakostí. Čím dříve se zahájí léčba, tím je šance na úplné vyléčení větší,” dodává MUDr. Gabriela Pilková.

„Počítač oči nekazí, ale pokud dítě stráví u obrazovky více než 2 hodiny denně, dochází k nadměrnému vysušování sliznice, která je poté náchylnější k infekcím. Proto je dobré nastavit rozumný denní limit času stráveného u počítače a zavedení přestávek, aby dítě do monitoru nekoukalo víc než 30 minut v kuse,” dodává kontaktolog Daniel Szarvas z obchodu Vaše čočky.

Důležité je také mít správně nastavený jas monitoru, který by měl korespondovat s osvětlením okolního prostředí. Čím větší je kolem tma, tím nižší by měla být úroveň jasu monitoru.