Článek
Některé výzkumy sice škodlivý vliv aditiv na dětský organismus popírají, ale tyto výsledky jsou považovány za poněkud kontroverzní. Většina odborníků se domnívá, že chemické přídavky v potravinách dětem neprospívají, ba přímo škodí.
Nejde jen o možnost vzniku přecitlivělosti vůči té které látce (někdy mylně označované jako „alergie“, protože projevy jsou podobné) či různé žaludeční, střevní nebo kožní potíže, ale také o dětskou hyperaktivitu. Její souvislost s potravinovými aditivy prokázala řada studií.
U dětí s hyperaktivním syndromem pomohla dieta zcela vylučující potraviny s „éčky“ výrazně zmírnit negativní projevy této poruchy. Také stoupající procento hyperaktivních dětí v populaci odpovídá stále se zvyšující míře konzumace výrobků s aditivy.
Této problematice se intenzivně věnuje britská společnost HACSG (Hyperactive Children's Support Group), na jejímž serveru www.hacsg.org.uk se lze dozvědět podrobnosti.
Je možné se aditivům vyhnout?
Odpověď zní ano. Někteří osvícení výrobci různých dětských pochoutek a nápojů v zájmu zdraví svých malých zákazníků už dobrovolně (byť jim to zákon nenařizuje) upouštějí od většiny aditiv a jejich výskyt ve svých produktech omezují na minimum, popřípadě je nepoužívají vůbec.
„Éček“ se také není třeba obávat v biopotravinách – tam jsou zakázána. U všech ostatních výrobků je ale třeba bedlivě pročítat soupis ingrediencí uvedený na obalu. To ovšem vzhledem k většinou miniaturnímu písmu vyžaduje hodně dobrý zrak či silné brýle, občas snad až lupu.
Kromě toho existují případy, kdy složení výrobku vůbec uvedeno být nemusí – jde například o zboží porcované a balené přímo v obchodě (uzeniny, sýry aj.), o zmrzliny prodávané do kornoutu u stánku apod. Proto není od věci se těmto pochutinám spíše vyhýbat.
Na které látky si dát největší pozor?
Především na většinu barviv – a právě těch bývá v bonbónech a dalších cukrovinkách, ve žvýkačkách, zmrzlinách, limonádách i džusech nejvíc.
Za rizikové pro dětské zdraví se považují některé potravinářské žlutě (E 102, E 104, E 110), červeně (E 120, E 122, E 123, E 124, E 127, E 128, E 129), modře (E 131, E 132, E 133) a hnědi (E 154, E 155).
Dále se jedná o oranžové barvivo annato (E 160 b), karamel jako barvící látka (zejména typy E 150 c a d – amoniakový a amoniak sulfitový karamel) či uhlík z rostlinné suroviny, tzv. medicinální uhlí (E 153), jenž bývá v lékořicových sladkostech i jiných pochoutkách.
Lepší je volit dobroty buď vůbec nepřibarvované, anebo vylepšené barvivy považovanými za bezpečné. To jsou především karotenoidy E 160 a – f, vyjma b, E 161 ), z nichž některé jsou dokonce zdraví prospěšné. A dále pak chlorofyly (E 140) , betalainy (E 162), anthokyany (E 163).
Z hlediska velkého množství kontroverzních aditiv by se dětem neměly podávat ani instantní polévky, byť je mnoho maminek považuje za rychlé a ideální řešení a navíc jsou v reklamách předváděny jako ideální pokrm pro celou rodinu, včetně těch nejmenších.
Prakticky všechny totiž obsahují vysloveně nezdravý glutamát sodný (E 621) či rovněž problémové látky proti žluknutí tuků BHA (E 320) a BHT (E 321), popřípadě další pro děti nevhodné přísady.
