Poslední prázdniny předškoláka

V žádném případě ne jako předškolní drezúru. Nepodlehněte mýtu, že školní docházka je především o jedničkách, sbírání úspěchů a vzorném chování. Škola děti kromě násobilky a vyjmenovaných slov také učí, jak získávat a jak si udržet kamarády, učí umění ustoupit nebo se prosadit. Učí, jak zvládnout neúspěch a překonávat překážky.

Tak, jak se mění a zrychluje vše kolem nás, mění se i požadavky, které škola na děti klade. Přibývá odkladů školní docházky, většina dětí před nástupem do první třídy absolvuje více či méně systematickou předškolní přípravu ještě v mateřské škole, některé děti již na začátku první třídy slušně počítají nebo znají písmena. V první třídě se tak scházejí děti, mezi nimiž je věkový rozdíl téměř dva roky a jejichž rozumová a osobnostní úroveň je zcela rozdílná. Nemá smysl se snažit, aby právě vaše dítě bylo premiantem třídy. Ani každodenním drilem nenatlučete do šestileté hlavičky něco, pro co ještě není dostatečně zralá. Schopnost naučit se číst nemá nic společného s výší inteligence a už vůbec nesouvisí s tím, zda vaše dítě bude v životě úspěšné a šťastné. Naopak, má-li vaše dítě samo snahu luštit písmenka a poznávat číslice, rozhodně mu v tom nebraňte.

Zahájení školní docházky není zátěží jen pro dítě, ale i pro jeho rodiče.

Dítě by se do školy mělo těšit. Mělo by však také vědět, že ve škole jej mohou potkat menší či větší nepříjemnosti, s nimiž si bude muset poradit.

Pokud je vaše dítě bojácné, obtížně si zvyká na nové lidi či nové prostředí nebo si těžko hledá kamarády, zaměřte se především na posilování jeho  sebevědomí a sebejistoty. O prázdninách s ním zajděte do školy (každá škola mívá i v létě několik úředních dnů, které k tomuto můžete využít), ukažte mu, kde bude mít třídu, kde je tělocvična, jídelna či toalety. Pokud je to možné, seznamte jej i s budoucí paní učitelkou. Mnoha dětem pomůže, nastupuje-li s nimi do první třídy jejich kamarád. Chybí-li vašemu dítěti ta správná porce sebevědomí a sociálních dovedností, dovolte mu pozvat si kamarády domů. Ve svém pokojíčku mezi svými hračkami se bude cítit jistější a kontakt s kamarády pak pro něj bude mnohem snadnější.

V žádném případě dítě školou nestrašte! Pokud je to ve vašich silách, dohlédněte i na to, aby tak nečinili jeho starší školní docházkou již "otřískaní" sourozenci. Prohlášení: "Počkej, však oni ti ve škole ukážou, jak vypadá pořádek!", byť jej pronesete ve vzteku při pohledu na neskutečný binec v dětském pokojíčku, se do podvědomí vašeho předškoláčka může zarýt pěkně hluboko. Vy incident s neuklizeným pokojíkem dávno pustíte z hlavy a pak jen v úžasu sledujete, jak novopečený prvňáček několikrát neuroticky kontroluje aktovku v hrůze pramenící z té pořádkem posedlé školy.

Pozor si dejte i na pochybovačné poznámky vztahující se k učitelům, řediteli či škole jako takové. Malé děti jsou velmi snadno ovlivnitelné a vaše nejistota by mohla pořádně zviklat jejich vztah k budoucí paní učitelce a vzdělávacím institucím vůbec.

V čem naopak malinko tvrdí být musíte je denní režim. Pokud je váš předškoláček prázdninovými radovánkami a večerními táboráky tak rozdováděný, že se mu ještě po desáté večer nechce do postele, začněte pracovat na nápravě. Každý člověk a samozřejmě i každé dítě má své biologické hodiny, podle nichž se řídí jeho aktivita. Populární je dělení lidí na skřivánky a sovy. Stejně tak individuální je i potřeba spánku. Vypozorujte, po kolika hodinách nočního spánku je vaše dítě skutečně svěží. Šestileté děti spávají obvykle 9-11 hodin. Podle délky spánku by se měla přizpůsobit doba usínání. Je-li nutné, aby dítě vstávalo v sedm hodin, nemělo by usínat později než v devět večer. Nedostatek spánku, ale i "přespávání" mohou vést k denní únavě a výrazně snižovat výkonnost dítěte. Nesnažte se změnit dobu usínání ze dne na den. Na úpravu spánkového režimu si ponechejte alespoň 14 dnů a dobu usínání posunujte postupně směrem k žádoucí hodině.

Ke konci prázdnin by se do života vašeho předškoláka měl vrátit určitý řád. Pravidelná doba usínání a vstávání, návrat k domácím povinnostem, uklízení si v pokojíčku... Vše, co bylo prázdninovou rozevlátostí malinko opomíjeno se opět dostává na denní pořádek.

Pokud máte přece jen pocit, že vaše dítě potřebuje potrápit mozkové buňky, volte k procvičování nenásilné a zdánlivě nenápadné herní aktivity. Výbornou pomůckou mohou být např. "Člověče, nezlob se" nebo pexeso. V prvém si dítě trénuje počty a ve druhém vedle postřehu také schopnost rozlišovat podobné obrázky, což je nezbytné pro pozdější nácvik čtení. Ideálním pomocníkem pro vás mohou být rovněž dětské časopisy nebo publikace a pracovní sešity určené právě pro předškoláky. Hledání podobností a rozdílů na obrázcích, sestavování skupin objektů podle barev či tvarů, kreslení a dokreslování...

Předškolák by měl umět rozlišovat směr nahoru a dolů, dopředu a dozadu, porovnávat větší a menší, měl by dokázat sestavit jednoduché puzzle nebo třeba rozstříhanou pohlednici. Měl by mít dostatečnou slovní zásobu, sám povyprávět jednoduchý příběh nebo popsat obrázek. Měl by znát své jméno, vědět, kde bydlí...

Zdá se, že je toho víc než dost. Budete-li však věřit sobě i svému dítěti, nebudete se trápit malichernostmi a do školních vrat vstoupíte s optimismem, pravděpodobně vás nic příliš nezaskočí.

Ale teď si hlavně užijte léta a prázdninové pohody!