Článek
| Dobrý den, můj desetiletý syn trpí poslední měsíc častou ranní nevolností. Buď ho bolí břicho, nebo se mu točí hlava anebo mu prostě není dobře .... Zprvu jsem ho nechávala doma, ale vzhledem k jeho aktivitě večer mi začalo být jasné, že jeho ranní problémy se skutečnými problémy příliš nesouvisí. Tím pravým důvodem je škola. Snažila jsem se s ním tedy více o škole mluvit a dostat z něj, co ho trápí. Ale nic kloudného jsem z něj nedostala. Nemyslím si, že by mu tam někdo ubližoval, je to jinak sebevědomý kluk, co si se vším dokáže poradit. Spíš mám pocit, že mu začalo vyhovovat, že zůstává doma. Vlastně mu ani nevadí dopisovat si pak večer všechny věci do školy. Jak poznám, zda se jedná o skutečný strach ze školy, anebo záškoláctví? |
Chápu vaše obavy o syna a je moc fajn, že se o něj v tomto smyslu staráte. S podobnou situací se i my v Akademii rodičovství setkáváme stále častěji. Bohužel se nemůžu blíže doptávat na okolnosti, které by váš příběh dokreslily, tak vám nabídnu širší spektrum, ze kterého si můžete vybrat a zkoušet.
Začnu vaší závěrečnou otázkou, zda se jedná o strach ze školy, nebo záškoláctví. Obojí spolu souvisí. Záškoláctví je vyvrcholením řady příčin a různých forem strachu spojených se školní docházkou dítěte. Strach z neúspěchu, opakovaného selhání, šikany, neschopnost naplňovat vysoké nároky rodiče, nepochopení dítěte vidět smysl ve vzdělání a spousta dalších příčin. Z vámi popsaného se prozatím k záškoláctví nepřikláním. Oceňuji vaši obezřetnost, protože záškoláctví vzniká postupně.
Symptomy syna se projevují tělesně - nevolnost, bolest hlavy apod. Vždy existuje více variant, které je potřeba citlivě zvážit, aby se osobnost syna zdárně vyvíjela jak po fyzické, tak psychické stránce.
1. Syn cítí nepříjemné projevy, které mohou být vyvolány - i nevědomě - únavou, strachem, nadměrným přetížením, pocitem vlastní neschopnosti výkon zvládat. Klidně se objeví jenom ráno a v průběhu dne mizí. Syn může být natolik senzitivní, že se jeho prožívání projeví fyzicky ráno. Večer na něm nic nepoznáte.
2. Syn může zkoušet, co na vás funguje, co mu projde. Pokud jste na zdravotní potíže citlivá a reagujete, tak chytře využívá situace. Rozhodně synovi nevyčítejte, že si vymýšlí. Hranice důvěry je tenká. Pokud se nebude zdravotně zhoršovat, zaměřte svoji pozornost jiným směrem.
Zaměřte se na vzájemný vztah vás obou, posílení důvěry. Určitě by mě zajímalo, zda s ním doma zůstáváte a co v době, kdy nejde do školy, dělá. Chodí do školy rád, jak mu jde učení? Oceňuji, že si věci do školy dodělává. To je dobrý signál.
Syn je v prepubertálním období a intenzivně může zkoušet posouvat hranice mezi vámi. To, že nejde do školy v okamžiku, kdy má nějaké tělesné potíže, by se mu ale mohlo zalíbit. Pozor, je to ale hypotéza! Příště, až přijde s bolením hlavy nebo že je mu špatně, můžete ho nejprve podpořit, aby to ve škole zvládl, další varianta je zajít k lékaři.
| Důležité otázky pro vás |
|---|
| Jakým způsobem podporujete syna k překonávání překážek? Jste benevolentní rodič, nebo umíte nastavovat hranice? Jak podporujete syna, aby byl nucen vystoupit ze své komfortní zóny? (Jít do školy, i když se necítí zcela dobře, splnit dohodnuté, i když už leží v posteli, vysát celý byt, udělat něco navíc pro druhé.). To vše je velmi důležité k vzájemné důvěře a růstu osobnosti. |
Velmi krásně o synovi přemýšlíte, když píšete, že si se vším umí poradit. To je moc cenné.
Zamyslete se, odpovězte si:
- Jaké povinnosti doma syn má a pravidelně vykonává? (vynášení koše, myčka, mytí auta, péče o zvířátko..)
- Za co je, co se týká školních povinností, zodpovědný? (sám se učí, píše sám domácí úkoly, chystá si školní tašku, vstává sám)
Moje zkušenost - pokud dá rodič dítěti důvěru, a to má možnost si samo některé aktivity převzít a prožít důsledky, cítit se zodpovědné, velmi se posílí sebeúcta a řada symptomů zmizí.
Děti mají mít domácí povinnosti, protože vedou k naplnění potřeby sounáležitosti a jejich vykonávání vede k vnitřní disciplíně. Ta se jim velmi hodí právě při překonávání překážek a jako schopnost vystoupit ze zóny komfortu.
Není u vás doma něco jinak?
Často se děti začnou chovat zvláštně, když vnímají, že se doma něco děje a ony pro to nemají vysvětlení. Jaká změna u vás mohla ovlivnit syna, že ji komunikuje tělesnými symptomy nebo nechutí jít do školy? (Nejčastěji jsou to konflikty rodičů, příchod sourozence, úmrtí v rodině, ekonomická situace rodiny, nemoc členů rodiny.)
Nezmiňujete se o otci dítěte. Pokud žije s vámi, zajímalo by mě, zda i s ním se projevují podobné potíže.
Povídejte si se synem o smyslu chození do školy a ptejte se, jak to vidí on. Co by chtěl dělat, až bude velký, jaká práce by ho bavila. Podporujte zvnitřnění hodnoty vzdělávání. Může to být cesta k větší svobodě. Můžete mu říct, jaké to bylo, když jste chodila do školy, co jste zažívala. Příběhy rodičů děti milují.
Vzhledem k tomu, že ve vztahu rodič a dítě je také legislativní rámec státu, a sice povinná školní docházka, je důležité i toto se synem probrat.
Můžete si domluvit schůzku s třídní učitelkou. Zeptat se, zda si všimla u vašeho syna nějakých změn. Jak se jí jeví v kolektivu, s kým se kamarádí, zda je aktivní, kamarádský a radostný. Učitelka může velmi pomoci, pokud by potíže souvisely se školou.
Odpolední aktivity syna jsou také důležité. Jaké má syn kroužky, možnost prožívat úspěch při neškolních činnostech? Pokud se zabývá sportem nebo nějakým kroužkem, co nejvíce ho podporujte.
Akademie rodičovství
Soukromá rodinná poradna, která pomáhá všem členům rodiny. Rodičům odlehčit od starostí a nejistot v jejich rodičovské roli, partnerům i jednotlivcům v jejich různorodých životních situacích, dětem s jejich dospíváním. Sdružuje odborníky, kteří rádi pomohou.
Vytváří a realizuje kurzy i semináře pro rodiče, individuální poradenství a konzultace, rodinnou terapii. Více na Akademie rodičovství.
Přeji vám, abyste společně se synem zvládli momentální projevy a věřím, že pokud se zaměříte na některé jiné aktivity spojené u syna s přebíráním zodpovědnosti, symptomy brzy odezní.
