Článek
| Dobrý den, rád bych vás požádal o radu. Mám 4,5letou dceru, která si vymáhá hračky, ale i další věci řevem a kňouráním. V obchodě předvede vždy takovou komedii, že jí mnohdy podlehnu a ze studu raději danou věc koupím. Začala navíc používat věty typu: „Nikdy jsem nebyla...”, „Nikdy jsem to neměla...”, „Nic jsi mi nekoupil/a...”, což většinou není pravda.Samozřejmě, jsem tatínek, co svou dcerku nadevše miluje, ale přeci nebudu pořád něco kupovat, když to není za odměnu nebo k nějakému výročí, i když pro ni chci jen to nejlepší.Mne jako otce ještě občas vezme, ale manželku respektuje mnohem méně, občas mám pocit, že ji vůbec neposlouchá, i když jí vše opakuje desetkrát.Občas mám pocit, že vše vzniklo v důsledku nástupu do mateřské školky, kam od začátku odmítala chodit a tato nechuť u ní v podstatě přetrvává. |
Milý tatínku, dost často se stává, že po komplikovaném nástupu dítěte do školky se u dospělých vytvářejí pocity nejistoty, zda jako rodiče neměli udělat něco jinak. Z nejistoty pak mnohdy nastává potřeba rodičů vše dítěti nějak vynahrazovat.
Na nejistotu rodiče ale reaguje i dítě samotné, a to mnohdy tak, že na sebe začne mnohem víc upoutávat pozornost a zkoušet rodičovské hranice.
Pokud bude odmítat chodit do školky, můžete zkusit říct. „Rádi bychom byli s tebou, ale musíme chodit s mámou do práce a ty do školky. Co pro tebe můžeme udělat, aby se ti do školky šlo lépe?” Dítě si většinou umí říct (přijď po obědě, přijď brzy, vezmu si plyšáka, vezmu si tvoji fotku, budu ti mávat). Je ale důležité, pokud už dítěti něco slíbíte, musíte to i splnit!
Když se stane křik účinným nástrojem
Křik dítěte je jeho nejpřirozenější, nejrychlejší a nejúčinnější nástroj, jak dosáhnout svého cíle. Většina rodičů totiž na dětský křik reaguje emočně. Naštváním nebo také křikem, bezmocí. Tím je ale pro dítě přesně takovým vzorem, kterým nechce být. Nejúčinnější zbraní je v tomto směru zůstat naprosto klidný, jenže to ne každý rodič zvládne.
Dítě tímto způsobem zkrátka rodičům sděluje, že něco chce a nedostává to. A to je přece k vzteku. Učí se tak zvládat své emoce a vy jako rodiče mu v tom musíte být nápomocni.
Nechejte dcerku prožít emoci, kterou si právě vytvořila (vztek, smutek, radost). Nepotlačujte ji, nezlehčujte, neřešte za dítě! A hlavně nehodnoťte!
Vaším úkolem je pomoci, a to například tak, že zareagujete: „Vidím tě, potřebuješ si poplakat? Můžu ti nějak pomoc? Když budeš potřebovat pomoc, přijď, jsem tu pro tebe.”
Děti většinou nic bezdůvodně nedělají. Často se tak děje, když jsou unavené. Potom je lepší jim ulehčit tím, že jim ustoupíte. Unavené dítě nebude samo uklízet hračky, i když mu to řekneme desetkrát. Buď začnete uklízet sami a dcerka se přidá, nebo to nechte na další den.
Jak zvládnout nákupy bez scén?
Je důležité se s dítětem domluvit dříve, než do obchodu vejdete, že nebudete kupovat žádnou hračku. Že si například bude moci vybrat nějakou dobrůtku (ideálně přesný počet), ale hračka to nebude. Pak tomu musíte dostát.
Když se vám to párkrát povede a zvládnete dodržet, co jste řekl, dítě pochopí, že mluvíte pravdu a nebude mít tak často potřebu vás zkoušet. Pokud ano, opět laskavě zareagujte a připomeňte, na čem jste se domluvili.
I z NE můžete udělat ANO
Pokud dítě reaguje na vaše negace, je to pravděpodobně tím, že jste si mezi s sebou takto vytvořili komunikační vzorec. Pokud dítě něco vyžaduje a vy řeknete NEkoupím, NEdám, NEmůžeš a dcera se začne vztekat, je to její reakce na vaše NE a je v podstatě jedno, čeho se to pak bude týkat.
Je tedy dobré začít s dcerou komunikovat jinak, bez negace na začátku.
“Ano, slyší tě, chtěla bys panenku. Koupím ti ji na narozeniny. Chceš s tmavými vlásky, nebo miminko? Řekni mi, jaké jí dáš jméno? Máte takovou ve školce? apod.” A rozvinete debatu o panenkách.
Nezapomeňte, že dítko žije okamžikem tady a teď. Možná za chvíli o panence nebude vědět. A pokud ano, splňte, co jste slíbil.
Důležité porozumění s ohledem na věk
Je důležité, aby dítě rozumělo, na čem jste se domluvili. Ne vždy je mozek dítěte na všechny požadavky rodičů dostatečně zralý. Pokud vyžadujete po čtyřletém dítěti slušné chování ve společnosti, pak vězte, že jeho mozek na to není zcela vyzrálý a v podstatě vám nerozumí, co po něm vyžadujete.
Takto malé dítě ještě nepřemýšlí v souvislostech. Nevyzrálost určitých spojů a nervové soustavy tak dítěti neumožní, aby splnilo, co vám slíbilo. V danou chvíli vám slíbí všechno, jen aby s vámi mohlo odejít, jeho chování pak ale bude nejspíš odpovídat jeho schopnostem a potřebám: to znamená, že pokud bude něco chtít, začne to po vás vyžadovat a zkoušet vaše hranice. Pokud vy budete reagovat negací či zákazem, pak se pravděpodobně rozjede komunikační vzorec, viz výše.
Zkuste to příště jinak
- Řekněte dítěti jasně, co vy potřebujete.
- Co potřebuje dítě.
- Jak to společně uděláte, abyste si to spolu užili.
Poskytla jsem několik návodů, jak to zkusit jinak. Přeji vám i vaší paní spoustu radostných chvil s dcerkou.
Akademie rodičovství
Soukromá rodinná poradna, která pomáhá všem členům rodiny. Rodičům odlehčit od starostí a nejistot v jejich rodičovské roli, partnerům i jednotlivcům v jejich různorodých životních situacích, dětem s jejich dospíváním. Sdružuje odborníky, kteří rádi pomohou.
Vytváří a realizuje kurzy i semináře pro rodiče, individuální poradenství a konzultace, rodinnou terapii. Více na Akademie rodičovství.
Trápí vás jiné téma spjaté s výchovou dítěte, rodinnými vztahy či závislostí? Poraďte se s našimi odborníky. Své příběhy a otázky nám posílejte na: zenaporadna@seznam.cz.