Článek
| Dobrý den, mám 15měsíčního syna, který má problém s usínáním a když už usne, budí se každé dvě hodiny. Syn má svůj pokojíček, kde s ním ale ještě spí moje manželka, aby tam nebyl úplně sám.Většinou, když se po dvou hodinách probudí, stačí mu dát napít, přikrýt ho a opět zabere. Ale někdy začne plakat a je k neutišení. Když si ho vezme manželka k sobě, tak většinou usne u ní, ale to se moc nevyspí manželka. V okamžiku, kdy si ho ale do postele nevezme, syn začne brečet tak, že se až zalyká a z očí mu tečou slzy jak hrách. Manželka si nicméně někde přečetla, že je dobré na pláč dítěte nereagovat, ale to se mi popravdě moc nelíbí.Nicméně když ho vezmu z postýlky v ten okamžik já a něčím ho zabavím, plakat přestane, ale pak začne běhat po pokoji, smát se a chce si se mnou hrát. Když se tak děje od 2-4 hodin ráno, je to pro mě velmi náročné, zvlášť když musím ráno do práce.Ani po tak probdělé noci ale syn během dne není ospalý. Přes den spí stejně maximálně 1-2 hodiny. Nevím, zda je to dočasné a zda se to změní, ale chodit spát s pocitem, že za dvě hodiny mě probudí brekot a celou noc se to bude opakovat, není příliš optimistický.Syn chodí spát v půl deváté večer, ale trvá i 20 minut, než najde tu správnou polohu na usnutí.Rád bych se tedy zeptal, zda to, co se synem prožíváme, je i v tomto věku normální. |
Svým dotazem otevíráte téma mnohých rodičů, kteří by jistě rádi napsali: „Vítejte ve skupině nevyspalých rodičů.” Spaní dětí je velké téma. A je možné, že v čase, kdy vám píšu odpověď, už váš syn spí celou noc. Chci tímto naznačit, že spaní dětí se s jejich vývojem a růstem mění.
Pro klidný spánek miminka je důležitý pocit bezpečí
Ve vašem dotaze čtu vlastně dotazy dva. Jeden je v rozdílném názoru vás a manželky, jak reagovat na buzení a druhý dotaz směřuje k tomu, jak konkrétně reagovat.
1. Rozdílný pohled rodičů
Je velmi časté, že rodiče mají rozdílný názor na situace ve výchově dítěte. Není však jediná správná cesta. Důležité je, co je vám blízké, co ladí s vaší rodičovskou osobností a především, jak vlastně chcete syna vychovávat a za co tím pádem berete zodpovědnost.
Jedna věc je si něco přečíst, že druhému funguje, druhá, že to vůbec nemusí fungovat vám. V jedné knize se dozvíte, že rozhodně nespat s rodiči, ve druhé klidně až do vstupu do školy, ve třetí nechat vybrečet apod. Jak se v tom vyznat?
Mnohem užitečnější je napojit se na potřeby konkrétně vašeho chlapečka, které jsou v tomto věku důležité. Hledat, co funguje vám a dělat to šikovně a třeba jinak než doposud. Tím naplníte funkční rodičovské pravidlo: „Nedělej, co nefunguje a dělej více toho, co funguje.”
Šest způsobů, jak si udržet zdravý partnerský vztah po narození dítěte
Myslím, že se nepodaří dohledat příčina nočního buzení, protože možností, proč se syn budí, je mnoho a rozhodně není výjimka. Z vývojového hlediska je fáze spánku závislá na zrání mozku a nervové soustavě dítěte, dokončené separační úzkosti, růstu zoubků, denních prožitcích, jídle ...a mnoha dalších vlivech.
Pokud bychom se viděli osobně, určitě bych se zeptala, jak nad výchovou syna s manželkou přemýšlíte.
- Jak ho uspáváte? Jaké rituály máte?
- Jak naplňujete jeho potřeby kontaktu přes den?
- Na základě čeho jste se rozhodli dát ho do pokojíčku?
- Existuje varianta, že bude spát s vámi v ložnici a spaní v pokojíčku budete postupně zkoušet?
Tím vším chci napsat, že podstatné je, jak o spaní a výchově syna přemýšlíte. O čem jste s manželkou přesvědčeni, že je důležité, a co je ve vašich možnostech, za co cítíte zodpovědnost.
Odborník varuje před pandemií toxického rodičovství
2. Jak reagovat jinak
Popisujete, že chlapeček kolem půlnoci pláče a funguje jedině, když ho vezmete z postýlky. Teď už nejspíš ano, protože už se to několikerým opakováním naučil.
Chápu, že noční hraní místo spánku dítěte není pro oba užitečné. Jak tedy jinak?
Před uložením ke spánku
- Ještě před spaním vytvořit společný pravidelný zklidňující rituál - ukolébavka, hlazení, masáž tělíčka olejíčkem, klidné povídání.
- Přijmout momentální situaci s buzením jako běžnou, která přejde. To, jak budete ve „stresu” z každé další noci, batole vnímá.
Při nočním probuzení
- Nerozsvěcovat, mít jen rozsvíceného „nočního pacholíčka”.
- Sednout si k postýlce a chlapečka vzít za ruku nebo ho hladit a klidným monotónním hlasem na chlapečka mluvit (jsme tady s tebou, unavená očka budou spát, nožičky si odpočinou, aby běhaly apod.).
- Necháte zodpovědnost na manželce, aby si ona vytvořila svůj způsob nočního uklidňování chlapečka.
Devět největších rodičovských chyb
Co ještě můžete dělat jinak?
Zároveň můžete udělat zásadní změnu, vzít chlapce zpět do ložnice, upravit postýlku sundáním bočnice a přisunutím k posteli. Chlapečka, když se probudí, pohladíte, chytnete za ruku, uklidníte, zazpíváte. Bude cítit, že je v místnosti s vámi a možná bude mnohem klidněji spát.
Ve výchově dítěte je důležité opírat se o sebe, o svou sebejistotu, že to, co děláte, za to berete zodpovědnost. Minimálně do tří let potřebuje váš chlapeček hlavně blízkost, bezpečí, to, že když něco potřebuje, jste mu nablízku.
Akademie rodičovství
Soukromá rodinná poradna, která pomáhá všem členům rodiny. Rodičům odlehčit od starostí a nejistot v jejich rodičovské roli, partnerům i jednotlivcům v jejich různorodých životních situacích, dětem s jejich dospíváním. Sdružuje odborníky, kteří rádi pomohou.
Vytváří a realizuje kurzy i semináře pro rodiče, individuální poradenství a konzultace, rodinnou terapii. Více na Akademie rodičovství.
Postupně se bude osamostatňovat a když se citlivě napojíte na jeho potřeby, budete společně vnímat jeho pokroky. Přeji vám mnoho v klidu prospaných nocí a radostných chvil.
