Hlavní obsah

Poradna: Když osmiletá dcera nerespektuje žádná pravidla

Novinky, Iva Kyselá, terapeutka z Akademie rodičovství

Pokud děti zlobí, odmlouvají, pak je to jejich přirozená reakce na něco, co se jim nelíbí, s čím nesouhlasí. Dost často se stává, že to, co se rodičům jeví jako drzost a vzdor, je ve skutečnosti ze strany dětí jen velká potřeba rodičovské pozornosti.

Foto: Profimedia.cz

Čím méně děti dostávají příkazů, zákazů a instrukcí od rodiče, tím více mají chuť rodiče poslouchat.

Článek
Dobrý den, mám problém s výchovou nejstarší osmileté dcery. Absolutně nerespektuje nastavená pravidla a vůbec neposlouchá. Dělá si, co chce, odmlouvá, směje se mi do obličeje, když po ní něco chci, tak nic neudělá. A když už, tak se u toho vzteká a všechno ničí. Neváží si hraček ani ničeho, co pro ni děláme. Už si nevím rady. Mám ještě další dvě děti, které mě taky potřebují. Bohužel už to zašlo tak daleko, že když neposlechne, tak křičím a když ani to, tak se vytočím a dostane jednu přes zadek (to už musí být). Totéž dělá i příteli (otec té nejmladší). Nejhorší je, že je to každý den dokola. Nechce se učit, nechce uklízet. Když se něco neřídí podle ní, tak to bojkotuje. Prosím o radu, jak na ni. Jak změnit můj přístup k ní, aby začala respektovat a poslouchat.

Z vašich rodičovských slov vnímám únavu a touhu po návodu, který přinese změnu.

Píšete, že chcete, aby vás dcera poslouchala a respektovala? Co to znamená? Má být poslušná? Pokud bychom byly spolu v interakci, ptala bych se na příklady, o kterých bychom si povídaly.

Dceři je 8 let. Její potřeby jsou stále velmi dětské – poznávat, zkoumat, ale už i zažívat nějaké dobrodružství a odžívat si důsledky svých činů. Posouvat vaše rodičovské hranice. Co se stane, když dcera neudělá, co po ní žádáte? Máte to dopředu domluvené? Jak reagujete? O co se opíráte?

Existuje jedno osvědčené pravidlo. Čím méně děti dostávají příkazů, zákazů a instrukcí od rodiče, tím více mají chuť rodiče poslouchat.

Dělá ksichty, šklebí se, odmlouvá?

Je to nejspíš obranná reakce. Obvykle takto děti reagují na instrukce, které od rodičů z pozice moci dostávají. Zkuste to jinak než doposud, to by mělo zafungovat. Je důležité, abyste k sobě byla poctivá a důsledná. Abyste zjistila, jak s dcerou komunikujete.

Posloužit vám může jednoduché cvičení. Napište si za den příkazy, instrukce, které k dceři, ale i ostatním dětem během dne říkáte. (Ukliď si tu mikinu, boty, tašku. Jdi se umýt!! Nezapomeň číst! Co ty zuby? Co jsi slíbila? Kde máš ten úkol? Už jsi udělala DÚ? Pomoz sestře, copak nevidíš, že jí to nejde! Jsi nejstarší, tak se snaž!)

Samozřejmě že tuto palbu na děti střílíme v tom nejlepším možném úmyslu. Nedivme se, že brzo otupí. A v pubertě jsou imunní úplně. Jaké zbraně vytáhnete potom?

Jak s dětmi vytváříte hranice a pravidla?

  • Pokud po dceři něco chcete, ověřte si, zda vás vnímá – slyší.
  • Zeptejte se dcery, jak byste to měla říct, aby to udělala – slyšela vás.
  • Pokud má udělat nějakou činnost, tak ji dceři popište, zeptejte se, jak jí s tím můžete pomoct vy. Co bude, když to neudělá. Následuje vaše důslednost. 
  • Používejte více spojení přes vaše potřeby: „Potřebuji, abys teď uklidila svůj talíř ze stolu, díky.”

Dcera je prvorozená a bude se snažit všemi prostředky svou pozici prvorozené obhájit. A klidně to může být i způsobem, že se nebude chtít podřídit pravidlům nebo se jinak vymezovat.

Jaká pravidla máte domluvená? Čím méně, tím lépe. Pokud možno pravidla domlouvejte se všemi dětmi. Důležité je, aby jim děti porozuměly a nejlépe je i spoluvytvářely.

Je náročné vychovávat tři děti, obzvlášť když vás ještě všechny hodně potřebují.

Dcera svou potřebu komunikuje chováním

To, co se na první pohled od vaší dcery jeví jako drzost, může být ve skutečnosti velká potřeba být chvíli jenom s vámi. Zkuste si občas udělat čas jen na ni.

Ne s domácími úkoly, ale opravdu pro ni. Například něco spolu vytvořit, uvařit, přečíst, zahrát. Potřebuje se s vámi i vymazlit. I když je nejstarší, není ještě velká holka. Má potřeby dítěte.

V čem je dobrá, co se ji daří?

Za co ji můžete pochválit, ocenit? Když si začnete všímat každý den alespoň jedné věci, za kterou ji oceníte, uvidíte brzy změnu. „Děkuji, že jsi donesla talířek do myčky, pomohla jsi mi. Všimla jsem si, jak jsi pomohla dnes sourozenci s botami, jsem moc ráda, jak pomáháš. Potěšilo mě, že sis sama napsala domácí úkol.”

Hlazení a chválení může být pro vás začátek, který podpoří změnu.

S vaším současným partnerem byste si měla domluvit, jakou roli ve vztahu k vaší nejstarší dceři má. Pokud se dcera setkává s biologickým otcem, tak váš současný partner bude mít nejspíš jinou roli než roli táty. Je to důležité proto, aby se dcera ve vztazích orientovala.

Přeji hodně trpělivosti a důslednosti. Jste tolikrát mámou, kolik dětí máte. Máte krásnou náročnou roli a já vám přeji nadhled, ať se můžete i v této roli co nejvíce radovat.

Akademie rodičovství

Soukromá rodinná poradna, která pomáhá všem členům rodiny. Rodičům odlehčit od starostí a nejistot v jejich rodičovské roli, partnerům i jednotlivcům v jejich různorodých životních situacích, dětem s jejich dospíváním. Sdružuje odborníky, kteří rádi pomohou.

Vytváří a realizuje kurzy i semináře pro rodiče, individuální poradenství a konzultace, rodinnou terapii. Více na Akademie rodičovství.

Trápí vás jiné téma spjaté s výchovou dítěte, rodinnými vztahy či závislostí? Poraďte se s našimi odborníky. Své příběhy a otázky nám posílejte na: zenaporadna@seznam.cz.

Související témata:

Související články

Poradna: Tchyně, která nerespektuje soukromí

Vztahy tchyně versus snacha patří odedávna v rodině k nejvíce komplikovaným. Internetové diskuse jsou plné příběhů o hrozných tchyních, ale i stejně šílených...

Výběr článků

Načítám