Článek
Toho, že se táta začal chovat jinak než jindy, jsem si všimla poměrně brzo. Začal se domů vracet později než obvykle. O mě a o sestru se moc nezajímal. Byl takový vzteklý, podrážděný a duchem nepřítomný. Nevěděla jsem, proč se tak chová. Teď je to jasné. V té době měl už milenku. Moje malá sestra si toho všimla téměř ve stejné době jako já. To mě překvapilo. Právě prožívala nějakou svoji lásku a já měla pocit, že tyhle věci vcelku logicky nevnímá. Ale spletla jsem se.
Situace vygradovala v zimě. Otec s námi odmítl jet na hory, kam jsme jezdili prakticky každý rok. Prohlásil, že musí jet někam jinam. Tím odstartoval hádku a pak to bouchlo. Všechno mamince přiznal. Od té doby se ani nesnaží něco předstírat. Náš domov se změnil. Máma se zhroutila, plakala a jedla prášky. S tátou se buď hádala, nebo ho prosila, aby nechal milenku být a vrátil se zase k nám.
Sestru jsem často slyšela v noci brečet. Také se stáhla do sebe a začala mít problémy ve škole. Táta asi míval občas výčitky svědomí. V jednom takovém záchvatu jí koupil nové šaty, které si přála mít. Sestra mi ale řekla, že by je nejraději spálila. Nedá se koupit nějakými hadříky.
Je sice ještě malá, ale tomu, co se s námi všemi děje, už kupodivu rozumí. Mámu má moc ráda. A vůbec nechápe, jak ji mohl táta takhle zradit. A on nezradil jen ji, ale taky nás. Cítím to úplně stejně jako ona.
Jednou nás táta vzal na společný výlet s milenkou a s jejími dětmi. Navlékl to tak, že jsme se potkali jakoby náhodou. Bylo to smutné a trapné. Nejsme padlé na hlavu. Doma už se skoro nezdržuje. Když přijde, chová se podobně jako kdysi. Nám pak svitne naděje, že se všechno napraví, ale večer se sebere a odjede k milence.
Často mě napadá, jestli by nebylo lepší, kdyby přestal hrát tuhle podivnou komedii, která nám všem ubližuje. Pokud by odešel, měly bychom alespoň klid. Kdysi nás potěšilo, když nás vzal do cukrárny nebo když nám dokonce koupil nový mobil. Teď už to vnímáme jinak. Cítíme, že podobné věci dělá proto, aby si nás koupil.
To se nám nelíbí. Chceme, aby nás měl rád stejně jako dřív a byl zase s námi. Tolik bych mu toho chtěla říct, ale mám velký strach, abych situaci ještě nezhoršila a všechno úplně nepokazila.
Nad příběhy, jako je tento, si vždycky znovu uvědomím, jak dospěláci podceňují své děti. Jak často neberou ohledy na jejich city, případně jim vůbec nerozumějí.
Pro mladého člověka nebo pro děti s čistou duší je těžké pochopit chování rodiče, který začne jednat pod vlivem hormonální chemie. Tedy že ztratí rozum. Což si samozřejmě nechce přiznat. Svému okolí vše zdůvodňuje zdánlivě racionálními argumenty. Proto se takovému chování říká účelová racionalizace.
Jak se nepřítomný otec v dětství podepisuje na našem mozku
Je to podobné jako u člověka závislého na alkoholu. Ten si také nechce svou závislost přiznat. Naopak, nutnost pít obhajuje nejrůznějšími důvody: zažívá v práci velké stresy, má špatného šéfa, není v zaměstnání doceněný, má příšernou manželku, nepovedené děti a tak dál. Díky alkoholu se pak prý uvolní a vše lépe zvládá.
Zamilovaný člověk, který se dopouští nevěry, se chová podobně. Ví, že svým jednáním nabourává život své rodiny. Čím víc si však ve světlých chvílích uvědomuje destruktivní dosah svého chování, tím větší mívá potřebu ho nějak racionalizovat. Potřebuje si zdůvodnit, proč to dělat prostě musí! Jinak by trpěl. To přece každý člověk pochopí…
... pokus seznámit vás s milenkou a jejími dětmi je akt zoufalce. Nejspíš to dělal s naivní představou, že by se všichni zúčastnění měli mít rádi. Motivem toho absurdního chování však není snaha o to, aby zlepšil vzájemné vztahy. Jde mu hlavně o to, aby tak ostatní podpořili jeho chování a zlegalizovali ho. On se pak nebude muset ničeho vzdávat ani obávat.
Proto si dodatečně vymýšlí důvody, proč jedná tak, jak jedná. Přesvědčuje o tom sám sebe i své okolí. A začne těm důvodům i věřit. Díky tomu se zklidní a potlačí výčitky svědomí.
Největší omyly rozvádějících se rodičů
Na druhou stranu chce svou nepřítomnost a zradu kompenzovat dary. Potřebuje ukázat, jak skvělý je otec, když dokáže děti materiálně zajistit. Vytěsní z mysli fakt, že v téhle situaci od něj děti potřebují i něco jiného, stejně důležitého. A to je jistota ve vztahu.
Jeho pokus seznámit vás s milenkou a jejími dětmi je akt zoufalce. Nejspíš to dělal s naivní představou, že by se všichni zúčastnění měli mít rádi. Motivem toho absurdního chování však není snaha o to, aby zlepšil vzájemné vztahy. Jde mu hlavně o to, aby tak ostatní podpořili jeho chování a zlegalizovali ho. On se pak nebude muset ničeho vzdávat ani obávat.
Ve skutečnosti se váš otec chová jako malé sobecké dítě, které chce mít všechny hračky pro sebe. Nemíní se vzdát ani jedné z nich, bez ohledu na potřeby druhých. Paradoxně tak trápí jak svou rodinu, tak i svou milenku a její děti.
Poradna: Jak si vybudovat vztah s dětmi po rozvodu
Milá Aleno, seber odvahu a slušně ho požádej o rozhovor. Jsi dívka inteligentní a schopná formulovat své pocity. Neobviňuj ho, nevyčítej mu, co udělal, nehodnoť ho. Pak by nejspíš odmítl, co mu budeš říkat. Jen popisuj, co prožíváš ty i tvá malá sestra. Co s vámi dělá jeho rozporuplné chování.
Řekni mu všechno, čeho jsi plná, i to, jak moc vám chybí. Neposuzuj jeho vztah k matce, hovoř jen a jen za sebe. Neboj se, zkazit už nemůžeš nic. Můžeš však vrátit svého otce aspoň trochu zpátky do reality.
Pro něj to bude těžká chvíle, ale ty si pak nebudeš nikdy vyčítat, že jsi mu neřekla to, co jsi chtěla. Teď je správný čas ukázat mu vaše skutečné pocity. Držím ti palce.