Článek
| Dobrý den, je mi 65 let a mám dceru, která žije sama se svou šestiletou dcerou velmi daleko ode mne. Dost mne trápí, že mi dětství mé vnučky utíká a nemám stále možnost se jí přiblížit. Problém ale není jen vzdálenost, ale i naše vlastní vztahy.Loni byla poprvé vnučka na prázdninách u mého bývalého manžela, kde po večerech prý tak plakala po mamince, že ji musel děda předčasně odvézt zpět k mamince. Letos potřebuje dcera, abych si vzala v srpnu na prázdniny vnučku já, protože pro ni nemá jiné hlídání. Velmi nerada bych ale dopadla jako můj bývalý manžel.Moje dcera je podle mne na vnučku hodně přísná. Vnučka po každé roztržce s mojí dcerou zaleze do svého stanu s hračkami ve svém pokoji, anebo se zachumlá do peřin, aby na ni nikdo neviděl... Také si kouše nehty na rukou i nohou. Dcera tomu ale nedává žádný význam - prý je to jen zlozvyk. Otec vnučky ji má ve střídavé péči. Bere si ji jednou za 14 dní k sobě a vozí ji i do své rodiny, kde prý moji dceru ale pomlouvají. Vnučka samozřejmě všechno své matce sděluje a je z toho všeho zmatená.Z prázdnin u mne mám tak pochopitelně velké obavy. Pro jistotu jsem na ten samý čas pozvala i svého 13letého vnuka, který již u mne na prázdninách byl a líbilo se mu tu. Na malou sestřenici se navíc i těší. Můžete mi poradit, jak zařídit, aby pobyt a vztah mezi mnou a vnučkou dopadl co nejlépe? |
Dobrý den, moc ráda vám pomohu rozptýlit obavy, aby čas prožitý s vaší vnučkou a vnukem proběhl v klidné atmosféře.
Jste babičkou a role babičky je pro vnoučata velmi důležitá. Nemusíte je totiž “vychovávat”, protože výchova přísluší rodičům. Vy si můžete dovolit děti rozmazlovat - např. nechat je déle vzhůru a pak je nechat dospat, uvařit, na co mají chuť, dělat to, co si vymyslí.
Bezpečí samozřejmě zajistit musíte, proto pokud to jen půjde, neplánujte si na daný čas už žádnou jinou aktivitu. Pokud se do hlídání zapojí i váš přítel, dodá tomu zase jiný rozměr.
Pokud pro vnučku sama pojedete, máte tu nejlepší příležitost se na ni naladit a svým zájmem jí dát najevo, jak jste ráda, že můžete společně prožít daný čas. Řekněte jí, že na cestu si může sbalit, co bude chtít, co ráda dělá, co je jí milé. Nechejte jí svobodu, jen omezte velikost zavazadla.
Jelikož je vnučce teprve 6 let, může být lítostivá, plakat či mít smutnou náladu. V tomto věku je to naprosto normální. Samozřejmě vše může být ještě umocněno tím, že je dcera na vnučku sama. Proto ji podpořte a přijměte její emoce. Řekněte, že to chápete, že má “smutněnku.” Můžete jí povídat o sobě, když jste byla malá, taky vám bylo někdy smutno a nezapomeňte ji přitom hladit a tulit se k ní. Také se ptejte a nabízejte. „Co by ti pomohlo? Co by se ti líbilo dělat?” Pomoci může i čtení před spaním, společné usínání, povídání příběhů o tom, když byla její maminka malá, lechtání, hlazení a mazlení.
Pokud bude vnučka hodně lítostivá, může mamince kreslit každý den obrázek, co zažila a vytvořit si z toho knížku, poslat mámě pohled, mávat, posílat pusinky, těšit se na ni. Odloučení také pomůžete vnučce zvládnout svou vlastní sebejistotou.
Vnuk, který je v pubertě, bude mít jiné potřeby, je možné, že se v něm probudí pečovatelské sklony a budou si spolu i přes věkový rozdíl rozumět. Vnučka si totiž bude připadat starší a důležitá. Jsou na stejné lodi, oba u babičky. Na co určitě nezapomínejte: hodně obě děti oceňujte a užitečně chvalte. Všímejte si drobností, které vidíte, že udělaly (když si odnesou talíř ze stolu, uklidí boty, oblečení, zeptají se, jestli chcete s něčím pomoct, vymyslí program). Pokud budete cítit, že je vám s nimi dobře, tak jim to říkejte.
| Pár dobrých nápadů, které by se mohly vnoučatům líbit |
|---|
| Protože nejste s dětmi často, asi nevíte, co všechno zvládnou. Často se ptejte, jestli chtějí věci dělat samy, na co si troufnou. Vnuk bude malou slečnu nejspíš inspirovat a bude vzorem. Požádejte vnučku, zda chce s vámi připravit snídani a nechejte ji mazat, krájet, chystat na stůl, starší vnuk může jít nakoupit do obchodu pečivo a příště vzít sestřenici, pokud je to bezpečná cesta. Pomáhat “dědovi”, pokud je k tomu příležitost. Smyslem je, aby si děti mohly zkoušet a dělat třeba i to, co doma nemohou kvůli času nebo bezpečí. |
| Každý den u snídaně si můžete udělat program na celý den, vnoučata řeknou, co by se jim líbilo a dáte to společně dohromady, klidně napište. „Jak byste chtěli prožít den? Co vás láká? Co jste ještě nikdy neviděli a chtěli byste? Kdybych měla kouzelný prstýnek, co bych měla vyčarovat?” Vnučka si určitě ráda zahraje společně nějakou deskovou hru, karty, můžete ji naučit přišívat knoflíky, skládat něco z papíru, upéct buchtu, hrát si s míčem, prohlížet fotky, vystřihovat z časopisů a nalepovat koláž, nechat se česat jako u kadeřnice, hrát na obchod. |
| Využijte nějaké hezké hřiště v blízkosti bydliště, pokud je “děda” sportovec, tak lanové centrum s vnukem, zoo, výlet k přehradě nebo na zámek, kde žily princezny. |
Děti jsou velmi citlivé
Jestliže vaše vnučka pocítí, že jste s ní upřímně ráda, že jí dáváte svůj čas i prostor, bude s vámi ráda. Děti jsou opravdu citlivé a rozeznají, zda to “dospělák” myslí upřímně. Proto buďte obezřetná, abyste nemluvila negativně o její mámě nebo tátovi. Lepší je se nevyptávat.
Pokud to zvládnete, neřešte, jak vaše dcera vnučku vychovává. Ona žije daleko a žije svůj život. Chápu, že se vám její přístup nemusí líbit (okusování nehtů), ale to by musela dcera chtít znát váš názor.
Akademie rodičovství
Soukromá rodinná poradna, která pomáhá všem členům rodiny. Rodičům odlehčit od starostí a nejistot v jejich rodičovské roli, partnerům i jednotlivcům v jejich různorodých životních situacích, dětem s jejich dospíváním. Sdružuje odborníky, kteří rádi pomohou.
Vytváří a realizuje kurzy i semináře pro rodiče, individuální poradenství a konzultace, rodinnou terapii. Více na Akademie rodičovství.
Trápí vás jiné téma spjaté s výchovou dítěte, rodinnými vztahy či závislostí? Poraďte se s našimi odborníky. Své příběhy a otázky nám posílejte na: zenaporadna@seznam.cz.