Článek
| Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak motivovat nejstaršího syna ve druhé třídě k psaní úkolů a opakování učiva. Nejraději by odkládal povinnosti na večer, kdy u nás doma není zrovna ideální klid. Vyžaduje moji pomoc a mladší bráškové nás často ruší od práce. Děláme přestávky, dopisujeme a kontrolujeme všechno každý den. Školu má jinak moc rád, problém jsou jen ty úkoly. Příští rok půjde do 1. třídy i jeho bráška, tak doufám, že ho bude alespoň trochu motivovat i on, jelikož je pravý opak. |
Je moc fajn, že má syn školu rád. Podívejte se s námi, jak zkusit zjistit, co by potřeboval, aby ho alespoň trochu bavily i domácí úkoly.
1. Zaměřte se na sebe, abyste byla v pohodě, když sednete se synem k úkolům. Nervozitu i spěch syn vycítí a spolupráce bude mnohem horší. Nenechávejte domácí úkol na pozdní večer, kdy už je chlapec unavený. Zkuste najít každý den přibližně stejný čas a klid na psaní.
2. Promyslete si, co by syn zvládl sám, a u čeho ještě musíte být. Pokud syn získá pocit, že mu věříte, že třeba matematiku vypočítá sám, neseďte u něj a pouze zkontrolujte, bude ji mít pravděpodobně i rychleji vypočítanou.
3. Každé dítě potřebuje znát smysl, proč má činnost dělat. S domácím úkolem je to stejné. Pokud si ještě předtím, než začnete úkol se synem dělat, povíte, proč si myslí, že to má dělat, bude mít i větší motivaci práci udělat. Zvýšíte v něm pocit, že se o něj skutečně zajímáte a povídáním rozmělníte jeho nechuť k úkolům.
Syn vám nejspíš na otázku Co si myslí, proč jim paní učitelka dává takový úkol? odpoví: Nevím. Zkuste smysl najít spolu. Nejprve syn, až potom vy. Například: Když si procvičíš příklady, jak to ve škole poznáš?
Bylo by užitečné, kdyby k úkolům vždy paní učitelka řekla, co se jejich vypracováním naučí. Jednou z důležitých schopností, které se dítě každodenním věnováním škole při psaní úkolu naučí, je návyk pro plnění každodenních povinností, třeba jen 15 minut denně.
4. Ověřte si, jak úkolu rozumí, zda ví, co má dělat.
5. Připojte se k synovu postoji nepsat domácí úkoly chápavě: „Já vidím, že se ti nechce psát úkol, pojď, vymyslíme spolu, jak to dělat, aby tě to bavilo. Nejprve se zeptejte na nápady syna, a pokud nic nevymyslí, můžete mu pomoci nápady vytvořit.
Pokud je to domácí úkol do prvouky, může ho psát na zahradě, na lavičce v parku, nebo nějak jinak neformálně.
Společně si udělejte obrázkové kartičky, podle toho, do kterých předmětů úkoly jsou. Úplně nejlépe, kdyby si syn kartičky nakreslil sám. Například - matematika (číslice), psaní (písmenka), prvouka (podle toho, co se učí), čtení (knížka). Vy mu karty zamícháte a podle toho, kterou si syn vytáhne, takový úkol udělá.
Velmi podobně můžete na kostku, na které jsou čísla, místo nich nalepit obrázky, které se vztahují k předmětům. Syn bude házet kostkou a úkol udělá podle obrázku, který padne na straně kostky.
Přesýpací hodiny, nastavení budíčku a radost z toho, že to stihl dřív.
6. Oceňte, když napíše kousek, to ho povzbudí. „Všimla jsem si, že dnes ruka píše písmenka úplně přesně. Vidím, že máš příklady vypočítané dřív než ručička oběhla dokola číselník...atd.” Vždy se dá něco najít, je to ta nejužitečnější motivace.
7. Velmi důležité je, zda má i doma syn nějakou povinnost kromě školy. Například nakrmit zvířátko, chystat prostírání na stůl, připravovat si oblečení do školy, dávat špinavé prádlo do koše. Pokud zvládne dělat některou činnost samostatně a umí na ni myslet a je za ni zodpovědný, může si časem vytvořit stejný návyk i s domácími úkoly. Pokud začne vnímat, že má domácí úkoly pod kontrolou, možná ho i trochu začnou bavit.
Píšete, že od září jde do školy i mladší syn. Každé z vašich dětí je jiné, to je potřeba respektovat. Pokud budete dávat mladšího za vzor, spíš by se problém s psaním úkolů prohloubil, navíc srovnávání podporuje sourozeneckou rivalitu. Staňte se spíše pozorovatelkou rozdílů mezi chlapci, vždyť je moc fajn, že každý ze synů je osobitý.
Když budete sledovat poradnu nebo i jiné články Akademie rodičovství, určitě se dozvíte, co všechno si můžete s chlapci před začátkem školního roku domluvit, abyste byli připraveni. Teď už se společně můžete těšit na prázdniny.
Akademie rodičovství
Soukromá rodinná poradna, která pomáhá všem členům rodiny. Rodičům odlehčit od starostí a nejistot v jejich rodičovské roli, partnerům i jednotlivcům v jejich různorodých životních situacích, dětem s jejich dospíváním. Sdružuje odborníky, kteří rádi pomohou.
Vytváří a realizuje kurzy i semináře pro rodiče, individuální poradenství a konzultace, rodinnou terapii. Více na Akademie rodičovství.
Trápí vás jiné téma spjaté s výchovou dítěte, rodinnými vztahy či závislostí? Poraďte se s našimi odborníky. Své příběhy a otázky nám posílejte na: zenaporadna@seznam.cz.