Podzimní dětské nemoci: Co může rodiče vyděsit?

Situaci, kdy večer ukládáme do postele zdravé dítě a ono se ráno probudí s teplotou a kašlem, všichni známe. Opakovaná nemocnost v chladných měsících vyčerpává děti i rodiče. Je potřeba vysedět frontu v čekárně, malým dětem sehnat hlídání nebo si vzít „ošetřovačku“, nakoupit vitaminy a preparáty na zlepšení imunity.

Obvyklé sezonní choroby nějak překonáme, ale situace, kdy jsme bezradní a nejlepší řešení je zavolat rychlou lékařskou pomoc, nás mohou zaskočit.

Mezi opravdové strašáky patří v tomto období určitě laryngitida. Virové onemocnění se objevuje pravidelně, když je zima a vlhko, hlavně na podzim a na jaře. Před viry se bohužel kromě obecného posilování imunity nelze nijak chránit. Jejich působením zduří a otečou sliznice horních cest dýchacích, tím se zúží hrtan a dýchací trubice a dítě se nemůže pořádně nadechnout, nebo se dokonce dusí.

Typickým projevem je tzv. laryngeální kašel, který připomíná psí štěkot. A není neobvyklé, že se tyto příznaky objeví uprostřed noci.

„Pro laika je laryngitida poměrně závažný stav, už proto, že se jeho dítěti velmi namáhavě dýchá,“ upozorňuje Martin Gregora, primář dětského oddělení Nemocnice Strakonice, a radí zavolat záchranku a mezitím zkusit dítěti trochu ulevit.

Na většinu nemocí reaguje dětský organismus zvýšenou teplotou, ba i horečkou. „Od banální infekce horních cest dýchacích až po zánět ledvin nebo meningitidu. K teplotám se často přidá i bolest břicha. Do 38 °C mluvíme jen o zvýšené teplotě. Za horečku považujeme teplotu 38,0 °C a více. A rozhodně bychom se ji měli pokusit snižovat pomocí běžných léků,“ radí Martin Gregora.

I když rodiče při pohledu na teploměr někdy panikaří, neměli by se obávat podat sirup nebo čípky na snížení horečky. U dětí starších jednoho roku nebývá nutné ihned hledat pohotovost. Je možné vyčkat, jak se bude stav dítěte vyvíjet.

U novorozenců a kojenců do jednoho roku je horečka závažnějším příznakem. Při tzv. hyperpyrexii, tedy teplotě 40 °C a víc, je ale určitě na prohlídku odvezte hned.

Častou komplikací horečnatých stavů jsou tzv. febrilní křeče. Postihují malé děti do tří let a nedá se jim předejít. Rodiče se cítí při pohledu na malé tělíčko v křečích bezradní, mají strach.

„I když se dítě prohne jako „luk“, bude mít stočené oči a záškuby končetin, nechte ho ve stabilizované poloze a zavolejte lékaře. Není potřeba dítěti vytahovat jazyk či jinak zasahovat. Vyčkejte na příjezd záchranky,“ doporučuje pediatr. Většina febrilních křečí ustane do pěti minut a nezanechá žádnou odezvu na mozkové tkáni.

U kojenců a batolat dobře funguje tzv. fyzikální terapie. Laicky řečeno voda. Rozpálenou dětskou kůži na těle i na hlavě osprchujeme vlažnou vodou. Nebo připravíme studený zábal.

Starším dětem můžete při horečce vedle podání léků na snížení teploty natáhnout na nohy namočené studené ponožky.

S návratem do škol a ke společenskému životu, k němuž patří účast na různých hromadných kulturních a zábavních akcích pořádaných v uzavřených prostorech, hrozí děsivé a život ohrožující onemocnění také dospívajícím dětem.

Infekční zánět mozkových blan neboli meningitida se většinou projeví náhle a stejně rychle by měli reagovat i rodiče. V opačném případě totiž hrozí vážné následky, a někdy dokonce smrt.

Jedním z původců nemoci je bakterie meningokok a často se onemocnění šíří právě mezi teenagery. Mezi typické projevy meningokokové meningitidy patří bolesti hlavy, vysoká horečka, ztuhlá šíje, zmatenost a výpadky vědomí, jak mozek a mícha postupně otékají a snižuje se přísun kyslíku i živin do nervové tkáně.

Někdy se přidá výrazná prokrvená vyrážka na končetinách. To vše by nás mělo okamžitě varovat.

Zbystřete i v případě, že vaše náctileté dítě proflámovalo noc a ráno mu začne něco jako silná angína.

„Celkem často se stává, že mladí absolvují diskotéku nebo zábavu a po návratu začnou cítit prudkou bolest v krku, jsou nápadně unavení až schvácení a mají vysokou horečku přes 40 °C. Dítě v tomto stavu odvezte okamžitě k lékaři. Do pár hodin poté se může projevit dráždění mozkomíšních plen a rozvine se meningokoková meningitida, ačkoli to zpočátku vypadalo jen jako jiná, silnější angína,“ vysvětluje lékař a připomíná, že proti meningokoku existuje očkování, které dospívajícím mezi 14. a 15. rokem plně hradí zdravotní pojišťovny.

I když jsou některá podzimní onemocnění brána jako běžná, jsou pro rodiče obrovskou zátěží, obzvlášť když se vracejí a opakují. Maminky, které zrovna nastoupily po čtrnácti dnech do práce, vyděsí sebemenší zakašlání z dětského pokojíčku.

Lékař potvrzuje, že během podzimu se v dětské populaci nejvíce opakují respirační infekce jako katar horních dýchacích cest, angína, záněty průdušek a hrtanu. Ale objevují se také infekce střevní, zvláště ty virové (nejčastěji způsobené rotaviry, adenoviry a noroviry). Respirační infekce někdy vyústí až v zápal plic.

„Důvodem k hospitalizaci dětí bývají na podzim také nehnisavé záněty mozkových blan a pak právě komplikované záněty hrtanu a záněty průdušek provázené dušností, takže je někdy nutné podávat inhalace a třeba i kyslík,“ říká primář dětského oddělení strakonické nemocnice.

V boji proti sezonním nemocem může pomoci celá řada opatření: