Článek
„Těhotenství bylo bez problémů, ale protože byl už velký a aby se nepřenášel, tak se lékaři rozhodli vyvolat porod. Trvalo to hodinu, než se dostal na svět, a během porodu se přidusil. Museli ho hned dát do inkubátoru stabilizovat a převezli ho do olomoucké nemocnice na JIP, protože měl i poporodní křeče,” vysvětlila Ondrova maminka Marie Pavlová.
Oči vidí, přesto je nevidomá. Rodiče čtyřleté Tinky si mozkovou slepotu nechtěli připustit
Hned poté, co se Ondra mohl dostat z nemocnice, začali pravidelně cvičit v naději, že vzniklé poškození mozku dokážou napravit.
„Začali jsme chodit na cvičení Vojtovy metody, cvičili jsme pětkrát denně. První rok jsem byla přesvědčena, že to rozcvičíme. Věřila jsem, že když se budu poctivě snažit, tak se v mozku udělají náhradní dráhy a spraví se to. Ale řekli, že na to, jak usilovně cvičí, by čekali větší pokrok. A i doktor mi pak potvrdil, že už se to nespraví,” dodala s tím, že do té doby si ani nepřipouštěla, že by Ondra mohl zůstat fyzicky postižený.
Maminka třináctiletého syna na vozíku do kopců už sotva utlačí. Nový vozík by tak ulehčil život oběma.
Dnes je Ondrovi 13 let a spolu s maminkou žije v panelákovém bytě. Do jejich rodiny ještě patří dva jeho starší sourozenci, kteří se už ale částečně osamostatnili. Zatímco Mariin starší syn studuje na vysoké škole, mladší dcera teď začíná pracovat. Na spoustu věcí tak zůstává maminka sama a přiznává, že to často bývá nad její síly.
„Musím ho přendávat, krmit a večer už kolikrát nemám sílu, protože ho musím ještě nakrmit a přendat do postele. To už je člověk unavený a mám strach, že mě chytne ruka, protože už mám výrůstek na rameni a tenisový loket. Proto se bojím, abych to vydržela a aby mi něco neodešlo natolik, že to nebudu fyzicky zvládat,” vysvětlila maminka.
Kvůli poškození mozku se Ondra potýká se špatným držením těla a nezvládá ani motoriku rukou i nohou. Jeho maminka ho proto musí krmit, převlékat či ukládat do postele.
Rodiče podali dceři první pomoc při zástavě srdce, přesto u ní došlo k poškození mozku
„Občas je to těžké, ale na druhou stranu, když je člověk s Ondráškem, tak to přináší spoustu krásných věcí. On je hrozně pozitivní, veselý a kamarádský. Má ze všeho radost, chodíme spolu třeba na hokej, fotbal, na výlety. Vždy byl hodně pozitivní, a i díky tomu, že je na tom mentálně hodně dobře, je s ním člověk v pohodě,” dodala.
Proto se snaží, aby Ondra prožíval co nejvíc zážitků a měl dobrou přípravu do života. O víkendech spolu chodí na výlety, na fotbalové či hokejové zápasy, ve všední dny musí Ondra intenzivně rehabilitovat. Rehabilitace jsou velmi drahé a pojišťovna je nehradí.
Ondra je velmi společenský, rád chodí na hokej i fotbal.
Do toho rodina nyní potřebuje pro Ondru i nový elektrický vozík, jehož pořízení stojí sto tisíc korun. Se svými 160 centimetry už je Ondra o něco vyšší než maminka a současný vozík mu začíná být malý. Nový vozík by jemu i mamince velmi usnadnil život. Navíc by umožnil Ondrovi, aby se i sám pohyboval.
„Stojí sto tisíc, což je na elektrický vozík relativně málo. Nicméně pojišťovna na to nepřispěje nic, takže ho musíme zaplatit celý. To si ze svého platu nemůžu dovolit, a proto za tímto účelem vznikla sbírka u Patrona dětí,” zmínila maminka.
Zdevastovaná komunitní Stodola v Moravské Nové Vsi funguje dál
„Chtěla bych také poděkovat všem, kteří už přispěli, protože na sbírce je už vybraná docela velká část peněz. Takže doufáme, že to vyjde, Ondra se na nový vozíček moc těší,” dodala s tím, že v této situaci je každá koruna dobrá, protože na spousty dalších pomůcek a rehabilitací pojišťovna také nepřispívá.
Může se vám hodit na Firmy.cz: