Článek
Plod si ale umí zapamatovat i vnější zvuk, jak ukázal nizozemský výzkum. Vědci z Maastrichtské univerzity testovali paměťové schopnosti plodu u stovky žen v sedmém a devátém měsíci těhotenství. Do míst, kde měl budoucí človíček nohy, pouštěli po půl minutě sekundu trvající neškodné pisklavé tóny, spojené s vibrací.
Plod zprvu reagoval vylekanými pohyby, po chvíli reagovat přestal. Právě tu potřebnou dobu vědci zaznamenali. Po deseti minutách test opakovali. Sedmiměsíční plody tentokrát přestaly s úlekovými reakcemi podstatně dřív, což podle šéfa univerzitní porodnice Jana Nijhuiseho znamená, že sedmiměsíční plod má krátkodobou paměť přinejmenším desetiminutovou.
Návyk jako učení
Pro druhou fázi pokusu o dva měsíce později vědci vybrali kromě žen, které prošly prvním testem, i nové dobrovolnice. Pokus probíhal stejně jako v první fázi. Ukázalo se však, že plody, které již testem prošly, přestaly na zvuky reagovat dřív než ty, které byly v testu poprvé: prokázaly tak i čtyřměsíční, tedy dlouhodobou paměť.
Poznatky, které nizozemský výzkum přinesl, mají svůj význam pro včasnou diagnostiku možných vad novorozenců. Prokazují schopnost navyknout si na vjemy, tedy stav nervové soustavy. „Navykání je totiž jednou z forem učení,“ vysvětlil Nijhuise. Před narozením se ale člověk může „naučit“ i stresu, přesněji stát se jím zranitelnější. Je známo, že postnatální (poporodní) stres matek se může negativně projevit na psychické labilitě dítěte. Britští vědci ale zjistili, že stejně negativní důsledky na ještě nenarozeného potomka můžou mít i deprese matek v těhotenství.
Neklidné matky předávají stres dětem
Studie publikovaná už v roce 2008 v časopise British Journal of Gynaecology vycházela z testování 11 tisíc žen, které rodily v letech 1991 a 92. Vědci sledovali, jaký vliv měl těhotenský stres matek na pozdější psychické problémy jejich dětí.
„Hlavní zjištění spočívá v tom, že mateřské předporodní deprese mají na poznávací schopnosti dětí těchto matek negativní vliv,“ shrnula Toity Deaveová ze Západoanglické univerzity.
Ukázalo se, že ženy trpící významnými depresemi v těhotenství rodily děti s dvojnásobně větší pravděpodobností pozdějších vývojových problémů. Když vědci vyloučili matky, jejichž těhotenský stres pokračoval i po porodu, i u dětí zbylých matek se ukázala větší náchylnost k problematičtějšímu vývoji, a to o 34 procent vyšší než u potomků „klidných“ matek.
