Péče o postižené děti má být dostupnější

Tato pomoc ale dlouhodobě naráží na problém s dostupností. V některých krajích, které ranou péči poskytují, musí rodiče čekat i rok a déle, než se na ně dostane řada, přičemž pomoc potřebují od prvního dne.

Nyní, po letech upozorňování na tento problém, si jej všimla ministerstva. Resorty práce a sociálních věcí a zdravotnictví společně deklarují, že chtějí nastartovat legislativní a systémové změny, které zaručí, že rodiny s postiženými dětmi dostanou pomoc maximálně do měsíce od diagnózy.

„Chceme přiblížit ranou péči, její potřebnost a nenahraditelnost jiným typem služby, ještě více veřejnosti. Naším cílem je lepší koordinace a mapování potřeb v terénu,“ uvedla místopředsedkyně KDU-ČSL a náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Šárka Jelínková.

„Plánujeme více posílit kompetence jednotlivých obcí a so­ciálních pracovníků, aby pomáhali krajům zjišťovat potřeby rané péče. Tak bude zajištěna rychlejší dostupnost,“ uvedla Jelínková.

V novele zákona o sociálních službách, kterou resort připravuje, by podle ní měla být zakotvena také větší koordinace ze strany státu, co se týče zajištění financování.

Peníze k organizacím, které ranou péči zajišťují, totiž nyní tečou přes kraje, a zde platí, že co kraj, to jiná cesta. Proto je v některých krajích kapacit dost, jinde se musí čekat.

„Máme čtrnáct různých systémů financování. Čekáme zlepšení podmínek, aby rodiny dostaly pomoc včas, maximálně do měsíce,“ řekla Právu Jitka Barlová, ředitelka Společnosti pro ranou péči, která v Česku existuje už 33 let.

„Základ, aby se věci dělaly dobře, je financování. Pokud je nějaká služba podfinancovaná, tak nefunguje,“ konstatoval poslanec KDU-ČSL a předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Tom Philipp.

Uvedl, že VZP chystá s Ústavem zdravotnických informací a statistiky projekt vyhodnocování krajů, jak k poskytování rané péče přistupují. To by podle něj mohlo krajské šéfy motivovat.

„Žádný hejtman nechce být poslední v tabulce,“ řekl. Zásadní jsou ale podle něj také screeningy, které mohou závažné postižení odhalit ještě před porodem.

Raná péče doplácí mimo jiné i na nízkou informovanost. Rodiče, kteří by na ni měli nárok, mají informovat především jejich dětští lékaři, a ti často nevědí, že něco takového existuje.

„Když se rodičům narodí postižené dítě, často se nesvěří ani nejbližší rodině, rozhodně se nepůjdou přiznat na obec. První, kdo o tom ví, je většinou pediatr. Potřebujeme rozšířit informovanost lékařů,“ uvedla Jelínková.

Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník řekl, že resort má v plánu zahrnout ranou péči do Národního zdravotnického informačního portálu.

Pracovníci v rané péči ocenili, že resorty spolu už alespoň začaly komunikovat. „Už chápou, co je raná péče a že je třeba rodinám pomáhat od první chvíle. Stává se nám, že nám zavolají rodiny i s šestiletým dítětem,“ uvedla Jana Ježková z neziskové organizace EDA. Pojišťovny přitom hradí tuto péči pouze dětem do sedmi let.